Experiment byl realizován v letech 2014 až 2016 na pozemcích Mendelovy univerzity v Brně, ZF v Lednici. Bylo vysazeno šest běžně dostupných odrůd Ocimum basilicum L. Obsah dusičnanů byl stanovován laboratorně, z čerstvé nekvetoucí natě. Celkový obsah dusičnanů byl porovnáván mezi jednotlivými odrůdami a mezi roky. Na základě získaných výsledků lze konstatovat, že množství celkového obsahu dusičnanů je variabilní v závislosti na odrůdě a liší se i v jednotlivých letech.
Kvalitu bazalkové natě ovlivňují světelné a teplotní podmínky, dané pěstitelským obdobím (Nurzyńska-Wierdak et Borowskij 2011). Důležitý je počet sklizní a vývojové stadium rostliny. Druhá a třetí sklizeň jsou označovány za nejkvalitnější, přičemž se sklízí před kvetením (Olson et Bidlack 1997). Dzida et al. (2013) vyzdvihuje průkazný vliv odrůdy v souvislosti s převládajícími barvivy. Například vyšší množství karotenoidů umožňuje rostlině lepší příjem slunečního záření, a tím rychlejší odbourávání odpadních látek nahromaděných po nesprávném hnojení dusíkatými hnojivy. Ta umožňují vstřebávání těžkých kovů a hromadění dusičnanů v pletivech (Bowes et Zheljaykov 2004, Golcz et al. 2006, Nguyen 2008).
Dusičnany se v potravinách nacházejí společně se zdraví prospěšnými látkami. V nízkém množství jsou neškodné, v nadměrném naopak toxické. Do lidského těla se dostávají pitnou vodou a potravinami (Lundberg et al. 2004 a 2008), přičemž potravou je přijato 72 až 94 % z celkového množství (Dich et al. 1996). Z dlouhodobého hlediska patří dusičnany mezi nejsledovanější prvky v potravě (Hill 1999).*
Text a foto
Ing. Eliška Fogašová,
Ing. Jarmila Neugebauerová, Ph.D.,
Ing. Jan Wolf,
Mendelova univerzita v Brně, ZF v Lednici
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 7/2017.
