Pohled na květiny v rozpuku nepotěší snad jen silné alergiky. I oni si ale mohou zdarma a bez rizika „přivonět“ k jejich záběrům na výstavě Tajemství květního vývoje pod drobnohledem. Unikátní snímky zachycují pohlaví květů – prašníky, pestíky a rostlinná vajíčka. Návštěvníci mají šanci si až prostudovat nanodetaily částí rostlin, které jinak zůstávají cudně skryté, v Galerii Věda a umění v sídle Akademie věd ČR na pražské Národní třídě od 6. března do 14. června 2024.
Jsou krásné, voňavé, užitečné a inspirující – květy jsou objektem zájmu básníků i badatelů. Umožňují vznik potomstva, kterému předávají informace o světě, do něhož přicházejí, plody a semena rostlin zároveň hrají důležitou úlohu v obživě, medicíně i průmyslu. Z biologického hlediska však květní orgány usilují jen o jedno – rozmnožovat se, a zajistit tak další existenci druhu.
„Rostliny jsou kvůli antropocentrismu poněkud zanedbávanou součástí naší přírody, přestože tvoří základ života na zemi – produkují kyslík a jsou zdrojem potravy. Vyvinuly si také pozoruhodné strategie pro rozmnožování. Výstava se věnuje právě jejich pohlavnímu rozmnožování,“ zdůraznila na vernisáži 5. března 2024 předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, že nejen „intimní“ život rostlin bývá leckdy neprávem opomíjený.
V hlavní roli silenka
Výstava je jedním z výsledků dlouholeté spolupráce vědců a vědkyň z Ústavu přístrojové techniky AV ČR a Biofyzikálního ústavu AV ČR, při níž například zkoumali, jak vzniká samičí pohlaví. Páteř expozice tvoří snímky silenky širolisté původně určené pro vědecko-odborné publikace. Rostlina díky zřetelným rozdílům mezi pohlavími stála u významných vědeckých milníků. Zajímali se o ni totiž už například Charles Darwin nebo Johann Gregor Mendel.
Jak říká Roman Hobza z Biofyzikálního ústavu AV ČR, na Mendela navázali vědci ve výzkumu, při němž záběry vznikly, nejen ve studiu silenky: „Oba ústavy sídlí v Brně, které je s Mendelovými objevy neodmyslitelně spojené.“ Zkoumání květů silenky přineslo plody i nyní – vědci a vědkyně objevili geny, které určují tvar, čas tvorby a velikost jednotlivých květních oblastí. Výstava ale zachycuje části i jiných rostlin, například list jabloně domácí, šťavelu kyselého nebo kořen konopí.
Naturální akty z mikroskopické blízkosti
„Vystavené snímky jsou nejen krásné, ale také unikátní tím, že ukazují pravou strukturu částí květů, jak byste ji mohli vidět v přírodě. Rostliny tedy nejsou upravené,“ upozornil Vilém Neděla z Ústavu přístrojové techniky AV ČR. Návštěvníci Galerie Věda a umění se dozvědí více nejen o neobyčejné důvtipnosti přírody při vytváření oddělených pohlaví, ale i o vynalézavosti vědců a vědkyň.
Expozice seznamuje mimo jiné s tvorbou populárně-naučných záběrů pro výzkum či mikroskopickou metodou. Snímky totiž vznikly díky unikátnímu prototypu pokročilého environmentálního rastrovacího elektronového mikroskopu, který badatelé v Ústavu přístrojové techniky zdokonalují od roku 2015. Jak podotkla Eva Zažímalová, přivedli jej na vysoce pokročilou úroveň, jež je srovnatelná se světovými špičkovými přístroji.
Výstavu v Galerii Věda a umění v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě můžete navštívit do 14. června 2024 každý všední den od 10 do 18 hodin. Vstup je zdarma.*
Zdroj: AV ČR
