Společnost Taroko s. r. o. byla jednou z mnoha, které v minulém roce postihly ničivé povodně. Nicméně nyní již může její ředitel Jaroslav Půst prohlásit, že se firma, provozující velkoobchod s ovocem a zeleninou, stabilizovala a její provoz běží ve vyjetých kolejích.
První dny po povodni však byly dramatické. „Hlavní distribuční centrum sídlilo v Terezíně, kde se realizovalo 70 procent obratu firmy. Krizový štáb nás uklidňoval, že se nemůže vůbec nic stát, takže jsme odtamtud nevyvezli ani zboží, ani techniku,“ vzpomíná Půst. Následkem toho si firma nedokázala udržet část odběratelů a obrat jí ze dvou miliard výrazně poklesl. Až do prosince loňského roku pak trvalo, než se společnost vrátila do stavu před povodněmi „Měli jsme samozřejmě určitý finanční polštář, ten ale povodně rozpustily,“ říká s ironií ředitel. Firma sice zažádala o státní pomoc, ta se ale stále ještě projednává.
Obchod a služby
Moderní centrální sklad je nyní v Říčanech u Prahy a firma ho vyřešila formou dlouhodobého pronájmu. Menší sklad pro Moravu sídlí v Přerově, v Terezíně nadále funguje jen dozrávací centrum především pro banány. Před zrušením je sklad v Klatovech, který firmě zůstal z doby, kdy měla podobných zařízení 11. O centralizaci nakonec rozhodla narůstající kupní síla ze strany obchodních řetězců. Obchod s nimi tvoří v současné době 95 procent obratu firmy. „Zavážíme také do menších obchodů, ale logistická náročnost je mnohem větší,“ říká Půst. Obchodování s řetězci označuje pak za určitou formu služeb, přičemž u některých v podstatě Taroko svými kapacitami nahrazujeme jejich centrální sklad. Do budoucna ostatně vidí hlavní funkci firmy především ve zprostředkování nákupu a logistice než ve vlastním obchodování, protože si již nyní řada partnerů zboží v zahraničí nakupuje sama.
Spolehlivost především
Obchodní požadavky řetězců by se daly snadno vyjádřit jednou větou. Potřebují spolehlivé dodávky širokého sortimentu v požadované kvalitě a za přiměřenou cenu. Právě proto podle Půsta zpravidla komunikují pouze s jedním dodavatelem, na kterého se mohou spolehnout. „Pro jednotlivé pěstitele je to těžko splnitelné,“ naráží na opačný konec obchodní pyramidy. Taroko odebírá zboží přibližně od stovky tuzemských dodavatelů. S některými uzavírá rámcové celoroční smlouvy, ale vzhledem k závislosti na odbytu spočívá hlavní těžiště na týdenních smlouvách.
„Máme své trvalé dodavatele na určité komodity, kdy máme spolupráci dlouhodobě odzkoušenou. U těch se můžeme spolehnout na množství a kvalitu a stabilní rozumnou cenu,“ doplňuje Jiří Dubec, který má ve společnosti na starosti nákup zboží. Na opačné straně pak stojí tací, kteří „se otočí, jakmile jim někdo přidá desetník.“ Tím jsou ale podle něj sami proti sobě, protože z dlouhodobého hlediska se vyplatí stabilita a trvalé vazby. Obchodník se potřebuje spolehnout na to, že mu pěstitel dodá zboží v nasmlouvaném množství, ceně a kvalitě, protože je vázán opět u svého odběratele – obchodního řetězce. „Je třeba zdůraznit, že nízké ceny jsou náš společný nepřítel. Smyslem velkoobchodu tedy není tlačit ceny dolů. I pro nás to znamená nižší marži a nižší zisk. Řetězce ale mají přehled o cenách a dál nás nepustí, podobně jako konkurence,“ odpovídá Dubec na nejčastější pěstitelskou výtku.
Odbytové organizace zatím nepřevažují
Kvalitní servis by očekával právě od odbytových organizací pěstitelů, se kterými ale obchodují poměrně málo. Některé odbytové organizace redukují podle Dubce svůj význam jen na „páku na odběratele“, ale nedokáží například odhadnout cenu. Velice dobré vztahy má ale Taroko například s odbytovým družstvem Litozel, který je jedním z jeho hlavních partnerů. „Odbytové organizace ale budou posilovat, už kvůli dotacím které přes ně budou proudit po vstupu České republiky do Evropské unie. Měly by se ale zaměřit nejen na prodej, ale také na společný nákup například přípravků či hnojiv, nebo na získávání informací,“ soudí Dubec.
Taroko se ostatně snaží ve svém sortimentu preferovat tuzemské zboží, které je v obratu zastoupeno 26 procenty. „Podíl by mohl být větší, ale zboží ze zahraničí se sem dostává za někdy až nesmyslně nízkou cenu, což platí například pro Polsko. Těmto cenovým pobídkám značně podléhá řízení obchodních řetězců. Příliš se tomu bránit nemůžeme, ačkoliv z našeho pohledu je upřednostňování tuzemského pěstitele nejvhodnější,“ tvrdí Půst.
V unii vzroste konkurence
Také podle Dubce bude Polsko, ale i Slovensko pro tuzemské pěstitele po vstupu do Evropské unie velmi nebezpečné. „Tyto státy jsou schopny zboží vyrobit a dovézt ze velmi nízké ceny. Z Polska se v minulém roce dovážela především jablka, letos ale jen okrajově pro doplnění sortimentu,“ poznamenal Dubec. Nízká cena je ale jen jeden z důvodů pro dovoz. Dalším je například nedostatek zboží v daném termínu, například u květáku. Tam postup sklizně výrazně závisí na teplotě. „Přitom akce se s řetězci domlouvají na 14 dní dopředu,“ upozorňuje Dubec. Posledním ze závažných důvodů je podle něj přímé přání odběratele. Například karotku sice pěstitelé dokáží vyrobit stejně kvalitní i chuťově lepší než v Nizozemsku, ale někteří odběratelé vyžadují dovozové zboží.
V budoucnu firma očekává především mnohem větší tlak na kvalitu a cenu. Jak se ale zdá, společnost, která začínala před jedenácti lety se sedmi pracovníky, a nyní jich zaměstnává 300, se s dalšími požadavky dokáže vyrovnat.
