14.02.2008 | 10:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Nový způsob použití balkónových rostlin

Obliba pěstování balkónových rostlin se v posledních letech značně zvýšila. Okenní parapety se pod záplavou rostlin proměnily v květinové vodopády, které upoutají svojí barevností neuniknou zrakům kolemjdoucím. Velké změny také nastávají v osazování květinových záhonů, které jsou součástí veřejné zeleně. Pro jejich výsadbu se začíná používat mimo letniček i stále více balkónových rostlin. S některými novými rostlinami a jejich způsobem pěstování bych vás ráda seznámila.

Angelonia

Letošní novinkou v našem sortimentu jsou zatím málo známé Angelonia gardneri. Jsou to byliny 30 až 60 cm vysoké, v barvě bílé, růžové, světle i tmavě fialové a fialovobílé, s květenstvím ve vrcholových hroznech. Po zaštípnutí bohatě rozvětvují a každý výhon je obalen půvabnými drobnými květy. Rostou vzpřímeně a jejich kompaktní tvar a přiměřená výška je předurčuje k širokému použití. Mohou se sázet do truhlíků a jiných nádob jako vrchní patro sestavy, lze je použít také jako záhonové rostliny. Mimo ozdoby v rabatech či v solitérním osázení jsou Angelonia vhodné i k řezu. Trvanlivost květenství je přibližně jeden týden.
Rostliny se množí řízkováním za použití stimulátoru, řízky zakořeňují v množárenském substrátu při teplotě 18 až 20 oC. Vyžadují pěstování ve středně teplém skleníku v jílovito-rašelinovém substrátu. Mladé rostliny předpěstováváme v květináčích o průměru 9 až 10 cm. Do tohoto květináče sázíme jeden řízek, který ve výšce 5 cm zaštípneme. Hnojíme stejně jako jiné balkónové rostliny na jaře a na začátku sezóny zvýšenou dávkou dusíku – DAM, Kristalon Start. Na začátku kvetení zvyšujeme dávku fosforu, např. Kristalon Plod a Květ. Zvýšenému vyzrávání pletiv a pro lepší odolnost rostlin vůči horším povětrnostním podmínkám v zimě napomáhá hnojení dávkami draslíku na začátku podzimu.

Stromkové formy balkónových rostlin

Dalším neobvyklým použitím balkónovek je jejich pěstování na kmínku. K tomu jsou vhodné všechny balkónové rostliny, kterým výhony časem dřevnatí. I zde použití některých rostlin překvapuje. Stromky z fuchsií, pelargonií či lantán asi pro nikoho novinkou není, ale u Plectranthus coleoides, Plumbago auriculata, Cuphea ignea, Solanum jasminoides, Hebe andersonii, Lotus maculatus, Lotus berthelotii, Felicia amelloides, Osteospermum eclonis, , Helichrysum petiolare, Verbena a dalších už tak obvyklé nejsou. Do reprezentativních míst či do velkých nádob jsou tyto stromky vítaným zpestřením sortimentu. Nejen, že dodají osazovaným nádobám výšku, ale i pěkný tvar a barvy.
Způsob pěstování je pracný, dlouhodobý a nákladný. Začíná výběrem vhodných zakořenělých řízků, sázením do pěstebních nádob po jedné a více rostlinách (podle charakteru rostliny), pokračuje vyvazováním, vyštipováním bočních výhonů, splétáním výhonů, určením výšky zaštípnutím vrcholků, a pak následuje nekonečné zaštipování, další odstraňování výhonů z kmínku, tvarování koruny, přičemž se musí pamatovat na zálivku a výživu zelené hmoty, pletiv a květů. Vypěstovat pěkný stromek z balkónových rostlin trvá minimálně jeden rok. Skutečně košaté stromky jsou vždy víceleté. Během pěstování a zejména pak při použití okrasného stromku k dekoraci domu, zahrady, parku je nezbytné správné ukotvení rostliny a zabezpečení důkladné opory kmene a koruny, obzvláště tam, kde není rostlina chráněna před větrem. K malým kmínkům s měkkými výhony postačí dřevěná tyčka s křížovou oporou pro korunu. Ke vzrostlým rostlinám s bohatou a těžkou korunou je vhodné zakotvit kovovou oporu s paprskovitou podpěrou koruny. Máte-li takový stromek umístěn jako solitérní rostlinu v květináči, zvolte těžký keramický květináč se širokou základnou a dobrou stabilitou.
Stromkové formy balkónových rostlin jsou rok od roku žádanější, je však nutné si uvědomit, že jsou prostorově náročnější na zazimování než ostatní. Ideálním prostředím je mírně vytápěný skleník, ale rostliny mohou přečkat dobře zimní období také na světlých chodbách a v zimních zahradách.
Rostliny pěstované na kmínku mají vysokou estetickou hodnotu. Jsou velmi oblíbenou dekorací jak zámeckých a hradních nádvoří, tak vstupních prostor významných budov, jsou vhodné do veřejných parků, lázeňských kolonád, průčelí škol, obchodů, restaurací a mnoha dalších budov a míst.

Návrat k již zapomenutým druhům
Staronová rostlina je Iresine herbstii. Známe asi 70 druhů Iresine, původem z Ameriky, Austrálie, Antil a Galapág. Ta naše je zajímavá zejména karmínově červenou barvou listů, tak výraznou, že svou nápadností předčí mnohé balkónovky okrasné květem. Keříčkovitý tvar je s každým zaštípnutím košatější, na slunci se barva ještě více intenzivní..
Prospívá v jílovito-rašelinovém substrátu. Rostliny pěstujeme ve středně teplém skleníku a dobře se množí řízkováním. Mladé sazenice sázíme do květináčů o průměru 9 cm pro použití na výsadby, a do hrnků 12 až 15 cm pro soliterní použití. Uplatnění nachází ve venkovní výsadbách. Je také oblíbenou rostlinou při osazování nádob, zejména speciálně osázených pro alergiky (kdy není vhodné používat rostliny okrasné květem, jejichž pyl je často alergenem), dodá sestavě výraznou a zdobnou červenou barvu. V neposlední řadě ji můžeme používat i jako pokojovou rostlinu. Iresine se dříve pěstoval běžně, ale postupně o tuto rostlinu zájem klesal. Nyní nastala pro tuto půvabnou a odolnou rostlinu doba renesance.

Použití ke kobercovým výsadbám
Kobercové výsadby mají u nás již dlouholetou tradici. Upravený park s barevnými záhony je téměř u každého zámku. Žádné lázeňské město se neobejde bez promenády a parku s bohatou květinovou výsadbou. Dlouhá léta však byla kobercová výsadba a sortiment letniček pro její vytvoření v záhonech téměř neměnná a spíše se zužovala. Dříve se balkónové rostliny výhradně používaly k osázení truhlíků, závěsů a jiných nádob. Postupně, se ale začínají uplatňovat i pro plošné osázení záhonů. Jednou z předností zejména převislých balkónových rostlin je zakořenění jejich převislých výhonů po dotyku ze zemí. Z nich během krátké doby narostou krásné, košaté rostliny s bohatým kořenovým systémem, které pak nejsou tak choulostivé na poškození. Jejich uplatnění je především k osázení frekventovaných ploch, jako jsou například dětská hřiště. Pěkné výsadby bylo možno zhlédnout vloni na přeshraniční výstavě v Chebu. Záhony osázené na podzim, plné dvouletek s podsadou tulipánů, se na jaře doplnily, či nahradily pestrou směsí balkónovek. Byly použity například Bacopa, Bidens, Plectranthus, Glechoma, Polygonum, Diascia, Cuphea, Iresine, Felicia, Osteospermum, Verbena, Argyranthemum, Helichrysum petiolare, Lysimachia, Solanum jasminoides, Oxalis, Convonvulus a spousta dalších. Převislé rostliny se tak představily v úplně jiné podobě, ve které velmi mile překvapily návštěvníky.
Převislé balkónovky není třeba sázet do záhonů v hustém sponu, neboť rostliny narůstají, díky prostoru pro kořeny, do větších velikostí než při jejich klasickém použití v nádobách. To má nemalý vliv na snížení výsledné ceny výsadby. Pořizovací cena vegetativně množených rostlin je zpravidla vyšší než u letniček z výsevů, ale na 1 m2 jich je zapotřebí mnohem méně (například čtyři kusy Bidens nahradí 25 kusů Tagetes).

Doufám, že nový trend používání balkónových rostlin ke kobercovým výsadbám se bude čím dál tím více uplatňovat při osazování květinových ploch a my budeme překvapení nevšedními květinovými kombinacemi.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down