Novoguinejské balzamíny, jak jsme zvyklí tuto rostlinu nazývat, jsou jedním z nejmladších ´´velkých´´ druhů balkónových a záhonových rostlin. Nesrovnatelně mladší než například pelargonie nebo petúnie, anebo africké Impatiens walleriana, dávno známé pod lidovým názvem ´´ ančičky´´, ´´sultánky´´ nebo z německého ´´pilné lízinky´´.
První novoguinejské balzamíny se dostaly v roce 1884 do Kew Gardens v Anglii. Byly však jen sbírkovými rostlinami botanických zahrad a téměř jedno století trvalo, než se staly předmětem zájmu zahradníků a postupně se zařadily mezi vedoucí druhy této skupiny.
Moderní historie novoguinejských balzamín začala až v roce 1970, kdy americká expedice na Novou Guineu, jejímž hlavním úkolem byl sběr tropických rododendronů, přivezla do USA 25 rostlin, jež se staly základem pro šlechtění tohoto druhu. V dalších letech byly novoguinejské balzamíny v USA předmětem výzkumu z hlediska botanického, šlechtitelského a pěstitelského. Taxonomická klasifikace novoguinejských balzamín byla předmětem dohadů mnoho let. Až v roce 1980 Grey-Wilson z Kew Gardens uveřejnil práci, ve které zahrnul do té doby řadu uznávaných samostatných druhů z Nové Guineje, do velmi variabilního druhu Impatiens hawkeri Bull.*
Ing. Rudolf Votruba, CSc.
VÚKOZ Průhonice
Celý článek naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 8/2013