Pro výživu jahodníku nebyl stanoven optimální obsah živin, vycházíme proto z obecných doporučení pro středně těžkou ornou půdu, což je 171 až 310 mg K/kg, 161 až 265 mg Mg/kg, 81 až 115 mg P/kg, 2001 až 3300 mg Ca/kg, 20 až 30 mg S/kg(v sušině půdy).
České laboratoře používají při stanovení makroprvků činidlo Mehlich III, které je příliš účinné a stanovuje i živiny ve formě, která není rostlinám přístupná. V zahraničí se používá pro stanovení činidlo CAL (mléčnan vápenatý), které lépe odpovídá přístupnosti živin, navíc byly v dlouholetých pokusech stanoveny optimální obsahy živin v půdě speciálně pro jahodník.
Tyto hodnoty u nás nemůžeme využívat kvůli zmíněné jiné analytice. Proto pozor na přebírání údajů ze zahraniční literatury. U stopových prvků používáme metody srovnatelné se zahraničím. Doporučený obsah stopových prvků v půdě je 8 až 75 mg Fe/kg, 10 až 100 mg Mn/kg, 1 až 2,5 mg Zn/kg, 0,8 až 2,7 mg Cu/kg (platí pro všechny druhy půd), 0,6 až 1 mg B/kg na středně těžké půdě. (v sušině půdy).
Dříve byly doporučovány roční dávky dusíku do jahod ve výši 60 až 150 kg N/ha bez znalosti obsahu dusíku v půdě. Koncem osmdesátých let byly provedeny rozbory půdy ve více než stovce německých jahodáren a bylo zjištěno, že tři čtvrtiny z nich jahody přehnojují dusíkem, mnohdy velmi výrazně. Byl proto zaveden nový postup, spočívající v pravidelném měření obsahu dusíku v půdě, což se dříve v Německu nedělalo a v tuzemsku se dosud nepraktikuje.
Zjištěný obsah dusíku v 1 kg půdy se přepočte na obsah dusíku na 1 ha plochy, v ornici od 0 do 30 cm. Např. údaj 60 kg N/ha znamená, že na 1 ha je přítomno ve vrstvě 0 až 30 cm celkem 60 kg dusíku v minerální podobě (dusičnanové a amonné ionty). Důvodem je snazší výpočet potřebné dávky dusíku k řízení kultury. Když je například zjištěno v půdě 45 kg N/ha a pěstitel potřebuje v půdě 60 kg N/ha, musí pole přihnojit dávkou 15 kg N/ha, což je asi 100 kg ledku vápenatého (obsahuje 15,5% N).
Text a foto
Ing. Oldřich Kříž
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 5/2016.
