Padlí révy je v posledních několika letech nejvýznamnější houbovou chorobou ve vinicích. Pro rozvoj padlí jsou příznivé současné delší periody teplého a suchého počasí. Rozvoj padlí je také velmi výrazně závislý na mikroklimatu révového keře, a tím pádem také na agrotechnice. Mikroklima velmi výrazně ovlivňují zelené práce. Termínově správné provedení zelených prací je důležité jako nepřímá ochrana proti padlí.
V asijských centrech původu révy byly identifikované odrůdy révy vinné rezistentní k původci padlí révy (Erysiphe necator). Jedná se o odrůdy Dzhandzhal Kara (Filipenko et Stin 1977) a Kismhish vatkana (Kozma et al. 2006).
Odrůda Kismish vatkana má velký hrozen s volně uspořádanými bobulemi (obrázek 1). Bobule mají tmavomodré zbarvení. Květ je oboupohlavný. Odrůda je stenospermokarpická (Hoffmann et al. 2008). Podle klasifikace ekologicko-geografických skupin révy patří do Vitis vinifera subsp. sativa, proles orientalis, subproles antasiatica (Negrul 1968).
U odrůdy Kismish vatkana byl zjištěný gen rezistence k Erysiphe necator s označením Ren1, který se nachází na chromozomu LG13. Rezistence způsobená genem Ren1 se projevuje omezením vývoje hyfových vláken a snížením tvorby konidioforů. K aktivaci rezistence genem Ren1 dochází po napadení epidermálních buněk. Patogen má schopnost proniknout do epidermálních buněk a odebírat živiny pro počáteční růst. Konidie obsahuje dostatek živin pro tvorbu klíčního vlákna a apresoria, ale nikoliv pro následující růst hyfových vláken (Hoffmann et al. 2008).
Text a foto
prof. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.,
Zahradnická fakulta,
Mendelova univerzita v Brně
Celý článek naleznete v časopise Zahradnictví č. 4/2018.
