Padlí révy patří mezi nejvýznamnější houbové choroby u révy vinné. V teplejších a sušších ročnících způsobuje výrazné poškození hroznů a listů a výrazně ovlivňuje kvalitu hroznů. Hrozny poškozené padlím révy výrazně negativním způsobem ovlivňují kvalitu vína. Původce padlí révy je houba Erysiphe necator Schwein. (syn. Uncinula necator (Schw.) Burr) patří mezi Ascomycetes a do Erysiphales.
Původce padlí – Erysiphe necator je biotrofní parazit, který infikuje pouze druhy patřící do rodu Vitis. Do Evropy se rozšířila z Ameriky. První příznaky choroby byly pozorované v roce 1845 na révě vinné ve skleníku, v Anglii u zahradníka Tuckera. Velmi rychle došlo k ničivému rozšiřování po evropských vinicích.
Houba napadá všechny zelené části révy. První viditelné příznaky je možné pozorovat již brzy po rašení révy. Jedná se o bělavošedé povlaky na listech a vrcholcích letorostů. Označují se termínem „ukazovací výhony“. Objevují se obvykle ve stádiu 3 až 6 listů. Vyrůstají přímo z infikovaných oček a jsou zdrojem infekce. Napadení na listech se objevuje na horní i spodní straně listové čepele. Na horní straně se objevují světlejší skvrny, na spodní straně potom stříbřitě lesklé skvrny. Napadená místa získávají hnědou až černou barvu. Okraje listů se svinují směrem nahoru. Silně napadené listy usychají a opadávají. Na napadení padlím révy jsou výrazně citlivé květenství i malé bobule. Bobule jsou pokryté šedým povlakem, při silném napadení brzy po kvetení dochází k jejich nekrotizaci. U bobulí od velikosti hrášku může docházet k jejich praskání, výhřezu semen a zasychání.
Novinky z USA
Vědci z Cornell University v USA zjistili některé nové poznatky, které mohou napomoci ke kvalitní a cílené ochraně proti padlí révy. V praktických pokusech se zabývali především exponovaností hroznů a listů ke slunečnímu záření a vlivu těchto faktorů na výskyt a šíření padlí révy. Listy dobře exponované ke slunci a zlepšené mikroklima v zóně hroznů, díky prosvětlení zóny hroznů (např. vylamování zálistků), vytváří nepříznivé podmínky pro rozvoj padlí révy, díky zvýšenému UV záření a teplotě.
Teplota a UV záření jsou patrně zodpovědné za inhibiční vliv slunečního záření na původce padlí révy. Zahřívání osluněných listů a bobulí vede k potlačení nebo odumření kolonií původce padlí révy, zatímco kolonie v zastíněných a chladnějších podmínkách se mohou dobře rozvíjet.
Původce padlí révy zastavuje růst v teplotách vyšších než 32,2 °C a začíná odumírat při teplotách okolo 35 °C, v závislosti na délce trvání těchto teplot. Naproti tomu nejlepší teplotní podmínky pro rozvoj padlí révy jsou okolo 26,7 °C. Během dnes s touto optimální teplotou mají zastíněné listy a hrozny stejnou teplotu jako je aktuální teplota vzduchu a představují proto optimální podmínky pro rozvoj padlí révy. Naproti tomu listy a hrozny exponované ke slunci jsou již často v teplotním rozmezí, které zastavuje růst houby. Osluněné hrozny a listy mohou mít teplotu o 5–15 °C vyšší než je aktuální teplota vzduchu.
Také chladné noci (teplota pod 4,4 °C) mohou významně omezovat vývoj padlí révy. Po přibližně 2 hodinách s teplotou okolo 2,2 °C jsou existující kolonie padlí zničené a nové kolonie se vyvíjí velmi pomalu a v omezeném množství. Nízké teploty před kvetením révy vinné mohou výrazně omezovat produkci nových spor. Může tím docházet k přirozenému snížení napadení padlím v aktuální vegetaci. K omezení vývoje padlí révy dochází také při teplotách nižších než 15,6 °C.
Zelené práce jsou základ
Zjištěné výsledky podtrhují velký význam agrotechnicky správně provedených zelených prací na rozvoj padlí révy. Kvalitně provedené zelené práce snižují také relativní vzdušnou vlhkost v keři a zlepšují mikroklima keře, což podle provedených výzkumů na Cornell University může vést k nižšímu napadení padlím révy.
U odrůd citlivých na padlí, jako jsou Neuburské, Frankovka, Rulandské bílé, atd. je proto vhodné se důkladně věnovat otázce zelených prací. Odstranění zálistků v zóně hroznů a tím zlepšení mikroklima révového keře je proto vhodné provádět brzy po kvetení, aby se předcházelo napadení bobulí. Zelené práce také pozitivně působí na aplikaci fungicidů nebo pomocných prostředků používaných v ekologickém vinohradnictví do zóny hroznů.
Text a foto doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, ZF v Lednici
Celé znění článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 8/2012.
