V rámci řešení výzkumného projektu Tvorba moderních systémů pěstování slivoní jsme se v uplynulých dvou letech zabývali hodnocením širšího sortimentu nových zahraničních odrůd tohoto ovocného druhu. Na základě dosavadních výsledků tohoto hodnocení jsme vybrali soubor jedenácti kultivarů, které považujeme za vhodné pro další rozšiřování v České republice.
Hlavním kritériem našeho výběru byla odolnost nebo tolerance těchto odrůd k virové šarce. V některých případech jsme však vybrali i odrůdy, u nichž se domníváme, že jejich menší stupeň odolnosti k této chorobě je kompenzován jejich vyšší kvalitou plodů. Dalším cílem našeho výběru byla snaha prodloužit naši tržní sklizňovou sezónu slivoní a proto jsme zde rovněž vybrali několik nových odrůd, které mohou toto období výrazněji prodloužit. Téměř všechny zde uvedené odrůdy jsou již přihlášeny k registraci v ČR a je pravděpodobné, že se během příštích let některé z nich výrazněji uplatní v našich nových výsadbách.
´Herman´
Jedná se o velmi raně zrající švédskou odrůdu, která vznikla z křížení ´Carská´ x ´Ruth Gerstetter´.
Plod je středně velký (25 – 30 g), vejčitého tvaru, slupka červeno modře zbarvená se slabě fialovým ojíněním. Dužnina zelenavě žlutá, pevná, šťavnatá, dobře odlučitelná od pecky. Chuť navinule sladká, dobrá. Zraje 3 až 4 dny po odrůdě ´Ruth Gerstetter´. Plodnost stromů je velmi raná, pravidelná a vysoká.
Stromy rostou středně bujně, vytvářejí kulovité koruny. Větve dobře obrůstají plodonosným obrostem. Odrůda je mrazuvzdorná, samosprašná a je tolerantní k šarce.
´Ialomita´
Tato velmi raná odrůda byla vyšlechtěna v Rumunsku na základě záměrné hybridizace (´Althanova renklóda´x ´Early Rivers´).
Plody jsou velké (32 g), tmavě modré s ojíněním, vhodné především pro přímý konzum. Mají pěkný vzhled a proto se dobře prodávají. Chuť dužniny je pouze dobrá, na hranici přijatelnosti pro konzumenta. Má krátkou sklizňovou zralost, přezrálé plody výrazně ztrácejí na kvalitě. Velmi raná slíva, která zraje koncem července.
Stromy rostou středně silně, vytvářejí mírně převislou korunu.
´Katinka´
Jedná se o ranou samosprašnou odrůdu, která byla vyšlechtěna v Německu v roce 1992 z odrůd ´Ortenauer´x ´Ruth Gerstetter´. Plody jsou středně velké (25 - 28 g). Mají oválný tvar, tmavě fialovou až modrou barvu krytou světle modrým ojíněním. Chuť mají velmi dobrou, aromatickou, s vyváženým obsahem cukru a kyselin. Dužnina je bělavě žlutá až žlutozelená, pevná. Plody jsou vhodné k transportu. Lze je použít jak pro přímý konzum, tak i pro kuchyňské zpracování. Zrají rovnoměrně v polovině až koncem července (asi 10 dní před odrůdou ´Čačanská lepotica´). Stromy rostou středně silně a velmi záhy vstupují do plodnosti.
´Carpatin´
Odrůda vznikla v Rumunsku z křížení odrůd ´Tuleu Gras´ x ´Rivers Timpuriu´. Stromy rostou středně silně, vytvářejí široce rozložité, středně velké a přiměřeně husté koruny. Vyznačují se spurtypovým charakter růstu. Pomologicky patří do skupiny pološvestek. Plody dozrávají v první polovině srpna, asi 5 dní před odrůdou ´Čačanská lepotica´. Plody jsou velké, průměrné hmotnosti 38,5 g. Dužnina je zelenožluté barvy, šťavnatá, má velmi dobrou nasládlou chuť s příjemným aromatem. Doporučujeme sklízet plody několik dní před plnou zralostí a čerstvě natrhané předávat přímo na trh. Pecka se velmi dobře odděluje od dužniny. Začátek květu má velmi pozdní, kvete později než ´Švestka domácí´. Vzhledem k době květu nebylo zaznamenáno poškození květů pozdními jarními mrazíky. Násada květů a násada plodů je mírně nadprůměrná a je srovnatelná s odrůdou ´Čačanská lepotica´. Odrůda je cizosprašná a proto vyžaduje opylovače.
´Hanita´
Vznikla v Německu na Univerzitě ve Stuttgartu křížením odrůd ´ President ´ x ´Auerbacher ´. Růst stromů je z počátku silný, vzpřímený, ale rychle slábne. Proto je odrůda vhodná i pro husté výsadby vřeten. Stromy kvetou středně raně a jsou samosprašné. Plodí i na jednoletém dřevě. Plodnost je velmi raná, vysoká a dosti pravidelná. Odrůda je tolerantní vůči virové šarce. Plody zrají středně pozdě (od poloviny srpna, do I. dekády září). Jsou střední až větší velikosti (32 - 40 g), oválného tvaru. Barva slupky je tmavě modrá, v zastínění nafialovělá s ojíněním. Dužnina je středně pevná a šťavnatá. Chuť je velmi dobrá, slabě navinulá a aromatická. Odlučitelnost dužniny od pecky je dobrá. Někdy je určitým problémem nepravidelné dozrávání plodů, doporučuje se sklizeň probírkou.
´Valor´
Odrůda byla vyšlechtěna v Kanadě záměrnou hybridizací (´Imperial Epineuse´x ´Grand Duke´). Strom roste středně silně a jeho koruna je relativně kompaktní.
Plody jsou tmavě modré, velmi silně ojíněné (52 g). Jejich tvar je oválně vejčitý.Dužnina je žlutě zelená až oranžově žlutá, dobře se odděluje od pecky. Má vysoký obsah refraktometrické sušiny.Chuť je výborná.
Plody se musí sklízet dokud jsou v tuhém stavu, protože v plné zralosti dosti měknou. Zrají asi 10 dní po odrůdě ’Čačanska najbolja’, nezrají však příliš rovnoměrně. Odrůda je vhodná zvláště pro přímý konzum
’Čačanska rodná’
Odrůda byla vyšlechtěna v Jugoslávii křížením odrůd ´Stanley´ x ´Švestka domácí´.
Plody jsou středně velké až větší (32 g), protáhle vejčitého tvaru, barvy fialově modré s modrofialovým ojíněním. Dužnina je zelenavě žlutá, pevná, šťavnatá, dobře odlučitelná od pecky. Chuť je sladce navinulá, velmi dobrá až výborná. Na degustacích bývá tato odrůda zařazována mezi nejlepšími kultivary.
Stromy rostou středně bujně, vytvářejí vyšší kulovité koruny, větve dobře obrůstají plodonosným obrostem.
Odrůda je částečně tolerantní k šarce, avšak ne vždy bývá spolehlivě samosprašná.
´Valjevka´
Vznikla křížením odrůd ´Prune d´Augen´x ´Stanley´ v Jugoslávii. Plody má středně velké (v průměru 31 g), barva slupky je modrofialová, silně ojíněná. Tvar plodu je švestkovitý až hruškovitý. Žlutozelená až zlatožlutá tuhá dužnina je méně šťavnatá, se sladkokyselou, v plné zralosti aromatickou chutí. Plody dozrávají ve stejné době jako ’Domácí švestky’ nebo o několik dní později, jsou vhodné k přímému konzumu i ke zpracování. Zvláště vhodné jsou na sušení protože mají vysoký obsah refraktometrické sušiny. Růst stromu je středně silný, vzpřímený. Odrůda je samosprašná.
´President´
Odrůda neznámého původu, pochází z Anglie. Stromy rostou středně silně, velmi dobře obrůstají plodonosným obrostem a velmi brzy vstupují do plné plodnosti. Koruny se snadno tvarují. Při nedostatečném vyzrání dřeva jsou však citlivější k mrazu.
Plody jsou velmi velké (nad 60 g), oválného tvaru, barvy tmavě fialové, někdy jen lehce načervenalé, méně ojíněné. Chuť je sladká až mírně navinulá, v průměru dobrá. Plody musí být sklizeny tuhé, jinak brzy po sklizni měknou.
Plody jsou vhodné pro přímý konzum, lze je však použít i na marmelády a šťávy.
Zrají v polovině září až začátkem října, asi týden po ´Švestce domácí´.
’Tophit’
Odrůda byla vyšlechtěna v Německu ve výzkumném ústavu university v Geisenheimu. Byla získána křížením odrůd ’Čačanská najbolja’ x ’President’.
Stromy rostou středně silně, vytvářejí vzpřímené koruny, větve obrůstají dobře plodonosným dřevem. Do plodnosti nastupují velmi brzy, plodnost je vysoká a pravidelná Odrůda je tolerantní k šarce.
Plod je velký až velmi velký (50 – 60 g), tvar má vejčitý, barvy tmavomodré, světle modře ojínělé. Dužnina pevná, šťavnatá, zlatožlutá, navinule sladká, aromatická, dobrá. Odlučitelnost od pecky je dobrá. Má dlouhou dobu skladovatelnosti. Zraje velmi pozdě, po odrůdě ’President’. Plody se velmi dobře skladují.
´Elena´
Odrůda byla vyšlechtěna v Německu v roce 1993 z křížení ´Fellenberg´x ´Stanley´. Plody jsou středně velké (32 - 38 g), oválného tvaru. Slupka je rovnoměrně tmavě modře vybarvená s velmi silným ojíněním. Dužnina je pevná, šťavnatá, světle žlutá až žlutozelená, dobře oddělitelná od pecky, chuť harmonicky sladká. Plody dozrávají několik dnů po odrůdě ´Anna Späth´, jsou pevné, schopné transportu, vhodné pro trh i ke konzervárenskému zpracování. Stromy rostou zprvu silně, v plné plodnosti středně silně. Doba květu je středně raná. Odrůda je samosprašná. V teplých oblastech stromy přinášejí pravidelné vysoké úrody. K pěstování je tato odrůda doporučována pouze do teplých poloh s delší vegetační dobou.
Publikace vznikla na základě výsledků řešení projektu Národní agentury pro zemědělský výzkum č. QD1408.
