Nové odrůdy letních jablek z Holovous

V současné době je v České republice registrováno sedmnáct odrůd jabloní dozrávajících v letním období, tj. přibližně do konce srpna. Čtyři z těchto odrůd, které byly vyšlechtěny v Holovousích a registrovány v roce 2000 jsou postupně zařazovány do množení v produkčních školkách. Nejméně dvě z nich by se mohly v příštích letech významněji uplatnit také v tržních výsadbách. Cílem tohoto článku je seznámit pěstitele s dosavadními výsledky hodnocení těchto odrůd, a to v porovnání s odrůdou 'Julia' – v posledních deseti letech nečastěji vysazovanou letní odrůdou do tržních výsadeb v ČR.

Kromě odrůdy 'Julia' a dříve hojně vysazované pozdně letní odrůdy 'James Grieve' (množené nyní v několika červenoplodých mutacích) jsou dále v produkčních výsadbách rozšířeny odrůdy 'Discovery', 'Daria' a 'Quinte' a v menší míře také odrůdy 'Mio', 'Hana' a 'Nela'. Na trhu se stále ještě vyskytuje i 'Průsvitné letní' (syn. 'Skleněné žluté'), které bylo ještě do šedesátých let minulého století často vysazováno do silničních stromořadí. V malých podílech na tuzemském trhu s letními jablky můžeme nalézt řadu dalších, většinou dnes již neregistrovaných odrůd. Současný obchod vyžaduje letní odrůdy s přitažlivým vzhledem plodů a s lepší chutí plodů, jež se mohou u nás prosadit díky nižší ceně i v konkurenci se zimními dlouhodobě skladovanými jablky.
Materiál a metody pokusu
Pokusná výsadba se nachází v Holovousích na rovinatém pozemku s velmi dobrou půdní bonitou. V dané lokalitě je půdním typem úrodná hnědozem, půda je středně těžká, hlinitá. Pozemek je bez závlahy. Ve výsadbě byla uplatňována běžná agrotechnika se systémem sežínaného zatravnění meziřadí a herbicidními pásy v řadách stromů. Vzhledem k dobrému zásobení půdy hlavními živinami byla tato výsadba každoročně přihnojována pouze dusíkem (v dávkách od 30 do 50 kg/ha).
Srovnávací pokus byl založen na jaře roku 1998, přeroubováním vyřazených hybridů jabloní naštěpovaných na podnoži M9. Původní hybridní výsadba byla vysazena na jaře 1987 ve sponu 4  1 m. Do pokusu byly zahrnuty odrůdy 'Dima', 'Miodar', 'Mivibe' a 'Zita'. Jako kontrolní byla použita odrůda 'Julia'. V každém ze tří opakování byly přeštěpovány vždy minimálně čtyři stromy. Až do roku 2003 nebyla v pokusné výsadbě používána žádná fungicidní ochrana proti chorobám, protože většina odrůd hodnocených na této parcele byla předběžně klasifikována v kategorii odolných proti strupovitosti a ostatní byly napadány touto chorobou jen slabě. V letech 2003 až 2004 zde byly každoročně aplikovány tři až čtyři fungicidní zásahy, a to v období května až začátku června. Ochrana proti škůdcům byla uplatňována na základě monitoringu jejich výskytu podle zásad moderní integrované ochrany. Od roku 2005 je výsadba podle zásad integrované ochrany ošetřována také proti chorobám. Násada plodů nebyla upravována probírkou.
Všechny pokusné stromy v jednotlivých opakováních byly hodnoceny individuálně. Každoročně byla u nich zaznamenávána fenologie doby květu a sklizňové zralosti plodů. Do hodnocení těchto charakteristik a také hmotnosti plodů byly zahrnuty i některé další odrůdy , jejichž stromy se nacházely v jiné blízké pokusné výsadbě založené ve stejných půdních podmínkách. Ve vlastní pokusné výsadbě byly dále hodnoceny výše sklizní a výskyty chorob, které byly bonitovány pomocí klasifikační stupnice jedna až devět. Po ukončení vegetace v roce 2004 byly měřeny rozměry korun pro výpočet jejich objemu. V dalších letech bylo nutno u většiny odrůd uplatnit silnější omezující řez stromů, a proto růstové charakteristiky odrůd již dále nebyly hodnoceny.
Doba kvetení
Nejranějším nástupem kvetení se vyznačovaly odrůdy 'Julia' a 'Quinte', které v průměru začínaly kvést 25. dubna (graf 1). Naopak nejpozději (až 28. dubna) rozkvétaly odrůdy 'Discovery' a 'Mivibe'. Odrůda 'Miodar' začínala kvést den po odrůdě 'Julia', 'Dima' o dva dny a 'Mivibe' o tři dny později. Z hlediska volby vzájemných opylovačů nejsou uvedené rozdíly v době kvetení většinou příliš významné, snad s výjimkou kombinací odrůd 'Julia' nebo 'Quinte' s odrůdami 'Discovery' a 'Mivibe'. V těchto případech by doba překrytí společné doby květu mohla být v některých letech pro dostatečné vzájemné opylení příliš krátká. Jinak všechny hodnocené odrůdy byly diploidní a vyznačovaly se kvalitním, dobře klíčivým pylem. Jako vhodný univerzální opylovač pro ostatní letní odrůdy se jeví především 'Zita', která kvetla ve většině let velmi bohatě a vyznačovala se dlouhou dobou květu. Naopak náročnější na opylení, zvláště v době nástupu do plodnosti je odrůda 'Julia', protože vzhledem k charakteru své plodnosti nasazuje méně květů.
Doba sklizňové zralosti
Všechny čtyři hodnocené nové odrůdy společně s nejčastěji pěstovanými odrůdami 'Quinte', 'Julia', 'Discovery' a 'Mio' svou dobou zrání na sebe v průměru navzájem navazovaly a vytvářely souvislou sklizňovou sezónu letních jablek zhruba od poloviny července až do konce srpna (graf 2). Po odrůdě 'Quinte' nejdříve dozrávala odrůda 'Zita' za níž v několikadenních až týdenních odstupech následovaly 'Julia' 'Dima', 'Miodar', 'Discovery', 'Mivibe' a 'Mio'. Určité mírné meziroční odchylky od tohoto pořadí a od délky sklizňového období souvisely s výší násady a s průběhem odkvětu jednotlivých odrůd v daných letech. Na základě vyhodnocení těchto faktorů lze rovněž předpokládat, že uplatnění probírky plůdků bude do určité míry zkracovat nástup sklizňové zralosti i délku sklizňového období, především u vysoce úrodných odrůd 'Zita' a 'Miodar'.
Růst stromů a hmotnost plodů
Intenzita růstu stromů hodnocených odrůd byla charakterizována velikostí objemu korun v roce 2004 znázorněných na grafu 3. Nejsilnějším růstem se vyznačovala odrůda 'Mivibe', za ní následovala 'Miodar'. Obě tyto odrůdy se významně v tomto znaku odlišovaly od všech ostatních hodnocených. Z nich nejslaběji rostla 'Zita', avšak rozdíl mezi ní a odrůdami 'Julia' a 'Dima' nebyl statisticky významný.
Největší velikost plodů (198,5 g) v průměru dosáhla odrůda 'Mivibe' (graf 4). Poměrně velkými plody se dále charakterizovaly 'Miodar' a 'Dima', i když v případě druhé z nich se v tomto znaku projevovala větší variabilita v závislosti na velikosti násady. Největší variabilitou ve velikosti plodů se však vyznačovala odrůda 'Zita', která z hodnoceného souboru odrůd měla největší sklon k nadměrné násadě (přeplozování). V letech s nadměrnou násadou již měla příliš malé plody. Nejmenší plody v průměru měly odrůdy 'Mio' a 'Discovery' – obě v průměru těsně nad 122 g. Zejména odrůda 'Mio' měla v některých letech již většinu plodů příliš malých.
Výnosy z jednoho stromu
Nejvyšší hodnotu kumulovaného výnosu plodů z jednoho stromu za celé období hodnocení dosáhla odrůda 'Miodar', těsně následovaná odrůdou 'Mivibe'. Zejména 'Miodar' se jeví jako velmi výkonná odrůda, např. v roce 2006 dosáhla zcela nejvyššího výnosu ze stromu ve výši 20,4 kg. Průměrný výnos této odrůdy byl však snížen částečným vynecháním sklizní v letech 2003 a 2005. Sklon ke střídání sklizní se dále projevil u odrůdy 'Zita' úplným vynecháním sklizně v roce 2001. Z nových odrůd se v průměru jen střední úrovní výnosů na strom vyznačovala odrůda 'Dima'. Nejnižší úroveň tohoto výnosu však v tomto pokusu byla zjištěna u kontrolní odrůdy 'Julia'.
Specifická plodnost a hektarové výnosy
Nejvyšší průměrnou plodnost po přepočtu na jednotku kubatury koruny měla v průměru odrůda 'Zita' 4,9 kg/m3 (graf 5). Za ní následovaly 'Miodar', 'Mivibe' a 'Dima', jejichž specifická plodnost kolísala těsně kolem 4 kg/m3. Nejnižší hodnotu specifické plodnosti měla opět odrůda 'Julia'.
Dosažené výnosy přepočtené na 1 ha jsou pro jednotlivé odrůdy znázorněny na grafu 6. Nejvyšší výnos (164,5 t/ha) za celé sledované období dosáhla odrůda 'Miodar'. Prakticky stejné úrovně kumulovaného výnosu dosáhla také odrůda 'Mivibe'. Z tohoto přehledu je rovněž zřejmé, že všechny čtyři nové letní odrůdy dosahují úrovně středního ročního výnosového potenciálu v rozmezí 20 až 40 t/ha, což je hodnota srovnatelná s většinou podzimních a zimních odrůd jabloní. Nejnižší úrovní hektarových výnosů se vyznačuje kontrolní odrůda 'Julia'.
Zdravotní stav stromů
I přes vyloučení chemické ochrany v prvních letech hodnocení pokusu nebyly stromy žádné z hodnocených odrůd silněji napadeny chorobami a úroveň výskytu strupovitosti a padlí se u nových odrůd příliš nelišila od kontrolní odrůdy 'Julia' (tabulka 2). Relativně nejvyšší výskyt strupovitosti byl v průměru bonitován u odrůdy 'Miodar', za níž následovala 'Zita'. V případě padlí jabloňového bylo průměrné napadení nejvyšší u odrůdy 'Zita'. Naopak u odrůdy 'Miodar' byl průměrný výskyt padlí nižší než u kontrolní odrůdy 'Julia'. V případě moniliové hniloby plodů se střední citlivost projevila pouze u odrůdy 'Dima'. Naproti tomu odrůda 'Zita' se na základě dosavadního hodnocení jeví jako odolná vůči této chorobě.
Závěry
 Nové odrůdy letních jabloní 'Zita', 'Dima', 'Miodar' a 'Mivibe' svou dobou zrání vhodně doplňují stávající sortiment a vytvářejí se současnými rozšířenými odrůdami souvislou sklizňovou sezónu letních jablek od poloviny července do konce srpna.
 Stromy odrůd 'Mivibe' a 'Miodar' rostou silněji než stromy odrůd 'Zita', 'Dima' a 'Julia'.
 Odrůdy 'Mivibe' a 'Miodar' mají významně vyšší výnosový potenciál než kontrolní odrůda 'Julia'.
 Odrůda 'Zita' se vyznačuje nejvyšší specifickou plodností, avšak má sklon k nadměrné násadě negativně ovlivňující velikost plodů a pravidelnost plodnosti.
 Všechny nové odrůdy mají poměrně dobrý zdravotní stav i bez použití chemické ochrany a příliš se v tomto ohledu neliší od kontrolní odrůdy 'Julia'. Odrůdy 'Miodar', 'Zita' a 'Mivibe' relativně více trpí strupovitostí, 'Zita' rovněž padlím a odrůda 'Dima' moniliovou hnilobou plodů.
 Odrůdy 'Miodar' a zejména 'Zita' vyžadují regulaci násady nejlépe formou probírky plůdků.
 Odrůdy 'Miodar' a 'Mivibe' mají nejlepší předpoklady pro uplatnění v tržních výsadbách.