V oblasti regulace růstu nebo úplné likvidace plevelných rostlin sehrávají vedle standardních kultivačních zásahů stále významnou roli herbicidy. Tyto přípravky nacházejí široké uplatnění zejména v tradiční rostlinné výrobě. Rozšířené však je jejich uplatnění také v produkčním zahradnictví se všemi specializacemi od vinohradnictví přes ovocnářství, zelinářství až po školkařskou produkci.
Rostoucí důraz na ekologizaci zahradnické produkce postupně směřuje ke snižování podílu herbicidů, jejichž aplikace negativním způsobem ovlivňuje zejména životní prostředí. Komplexní kvantifikace chování široké škály herbicidů v prostředí je velmi složitá a může být ovlivněna řadou spolupůsobících faktorů. Při vlastní aplikaci je pouze malá část z celkového objemu postřikové kapaliny nanesena na rostlinný povrch, zbývající množství pak dopadá na půdní povrch. Zde podléhají herbicidy celé řadě abiotických a biotických faktorů, které jsou ovlivněny poměrem mezi pevnou, kapalnou a plynnou složkou půdy. Celkově negativně pak působí na půdní mikroflóru, na kontaminaci podzemních vod a vstupují do potravních řetězců. S ohledem na uváděné skutečnosti jsou proto postupně vyvíjeny, zdokonalovány a ověřovány nové metody umožňující šetrné odstranění plevelných rostlin. Tato zařízení společně využívají různé fyzikální principy působení teplých spalin, horké vody, páry nebo páry v kombinaci s pěnou působící na rostlinná pletiva. Z pohledu konstrukce strojů se jedná o využití přímého působení plamene, spalin či horkého vzduchu od plynových hořáků na nadzemní části plevelných rostlin. Odlišný princip likvidace je působení horké vody, páry nebo pěny od systémů vyvíječů přes dávkovací trysky. Stroje určené pro termickou likvidaci plevelných rostlin využívající plynové hořáky byly ověřovány již v osmdesátých letech minulého století, rostoucí ceny energie ale na dlouhou dobu jejich využití zastavily. V posledních letech tyto stroje prošly výraznými konstrukčními úpravami, které minimalizují riziko poškození ošetřovaného porostu i případných negativních dopadů na okolní prostředí (dým, riziko požáru apod.).*
Text
prof. Ing. Patrik Burg, Ph.D.,
Bc. Patrik Zatloukal,
Mendelova univerzita v Brně,
Zahradnická fakulta,
Ústav zahradnické techniky
Foto archiv, prospekty výrobců a uživatelů
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 6/2019.
