Cílem autorů nové metodiky bylo sjednotit přístup k protierozní ochraně v rámci všech agend, které se touto ochranou v České republice zabývají. Metody a postupy pro analýzy dopadů erozních událostí, shrnuté v předchozích celostátně platných metodikách Ochrana zemědělské půdy před erozí (Janeček, M. a kol., 2007, 2012) přes svoji obecnou platnost již vyžadovaly přizpůsobení novým podmínkám – revizi vstupních dat, inovaci metodických postupů a uplatnění nových poznatků z České republiky i zahraničí včetně reakce na nové agroklimatické podmínky.
Za podpory Technologické agentury České republiky bylo v letech 2022–2023 umožněno řešení projektu, jehož cílem bylo mj. vypracování nové metodiky Ochrana zemědělské půdy před erozí, systematicky navazující na předchozí metodické návody. Na řešení projektu se podíleli přední odborníci z univerzitní, výzkumné i projekční sféry.
V nové metodice Ochrana zemědělské půdy před erozí byly uplatněny výsledky mnoha výzkumných projektů, řešených v uplynulých letech na jednotlivých pracovištích. Nově jsou aktualizována vstupní data do matematických vztahů užívaných v protierozní ochraně, zavedeny postupy výpočtu hydrologických charakteristik a prezentovány nové směry v hodnocení míry eroze a využití možných opatření k zmírnění eroze. Rozpracovány jsou postupy hodnocení eroze větrné a eroze táním sněhu. Výsledky řešení projektu tak mohou být implementovány na různých úrovních legislativy. Současně také dávají podnět pro zavádění nových agrotechnických postupů, které nutně musí reagovat na klimatické změny a společenskou poptávku po environmentálně šetrnějším hospodaření. Nové pokyny a postupy, prezentované v této metodice reagují na výše zmíněný pokrok v hodnocení eroze a v implementaci půdoochranných postupů na úrovni zemědělských subjektů, projektantů protierozních opatření, i v legislativě.
Půda je jedním z nejcennějších přírodních bohatství každého státu a neobnovitelným přírodním zdrojem. Představuje významnou složku životního prostředí s širokým rozsahem funkcí a je základním výrobním prostředkem v zemědělství a lesnictví. Půda je však ohrožována celou řadou procesů, které vedou k omezení nebo až ztrátě schopnosti půdy plnit své základní produkční a mimoprodukční funkce. V podmínkách ČR a střední Evropy je půda ohrožena především vodní a větrnou erozí, utužením, acidifikací, kontaminací, úbytkem organické hmoty a snižováním její kvality a jejími zábory. Nejrozsáhlejší degradaci půdy nejen v ČR způsobuje dle současných zjištění vodní eroze. Negativní působení erozně-akumulačních procesů spočívá v odnosu organických a minerálních částic půdy z erodovaných ploch a v jejich ukládání na jiných místech. To kromě negativního dopadu na základní produkční a mimoprodukční funkce půdy, způsobuje závažné škody na obecním a soukromém majetku, zanášení vodních toků a vodních nádrží, které je velmi často spojeno s přísunem nadměrného množství živin (z hnojiv apod.), pronikání zbytků agrochemikálií a dalších rizikových látek do vodního prostředí. Přestože mechanismus působení větrné eroze je mírně odlišný než u eroze vodní, důsledky jejího působení jsou velmi podobné. Rozvoj digitálních technologií mapování půdy, dálkového průzkumu Země, moderních metod monitoringu a sběru dat, umožnil za poslední dekádu výrazně rozšířit znalosti o rozsahu a dopadech erozních procesů v České republice i ve světě. Projevy eroze v ČR jsou v současnosti dokumentovány mimo jiné v „Monitoringu eroze“. Monitoring eroze zemědělské půdy provozovaný Státním pozemkovým úřadem je svým rozsahem a komplexním přístupem v evropském kontextu unikátní. Nové technologie a data umožňují zapojit podrobnější fyzikální modely a díky nim erozní procesy lépe poznat. Výsledky těchto poznání tak mohou být implementovány na různých úrovních legislativy. Současně také dávají podnět pro zavádění nových agrotechnických postupů, které nutně musí reagovat na klimatické změny a společenskou poptávku po environmentálně šetrnějším hospodaření. Nové pokyny a postupy, které prezentujeme v této metodice reagují na výše zmíněný pokrok v hodnocení eroze a v implementaci půdoochranných postupů na úrovni zemědělských subjektů, projektantů protierozních opatření, i v legislativě. Cílem autorů metodiky je sjednotit přístup k protierozní ochraně v rámci všech agend, které se touto ochranou v České republice zabývají.
Metodika vznikla jako výstup projektu TAČR SS05010161 „Zavedení nových metodických postupů v ochraně půdy před erozí“ řešeného v letech 2022-2023. Metodika je certifikována Ministerstvem životního prostředí, Sekcí ochrany přírody a krajiny, číslo jednací: MŽP/2024/610/353. Další účastníci: Vysoké učení technické v Brně, Univerzita Palackého v Olomouci, České vysoké učení technické v Praze, Mendelova univerzita v Brně, Česká zemědělská univerzita v Praze, GEPRO spol.s.r.o.
Metodika je zájemcům v současné době dostupná v online verzi v knihovně VÚMOP.
Zdroj: VÚMOP
