Ve sklízených rostlinách se mohou vyskytovat velmi malá množství látek na ochranu rostlin (rezidua pesticidů), a spotřebitelé tak mohou být do jisté míry vystaveni jejich působení. Aby se zajistilo, že koncentrace reziduí pesticidů v potravinách nebo krmivech je na přijatelné úrovni, stanovila Evropská komise maximální limity reziduí k ochraně spotřebitelů před expozicí nepřijatelným množstvím pesticidů z potravin. Od 1. září 2008 se pro rezidua pesticidů aplikují nová pravidla (Nařízení EC č. 396/2005), jejichž cílem je zvýšit bezpečnost potravin v EU.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí (MLR) pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS o uvádění pesticidů na trh zakládají nová pravidla pro rezidua pesticidů. Přestože nařízení vstoupila v platnost 1. září 2008 i v současné době jsou stále diskutovány reformy dalších navazujících norem, neboť přijatá pravidla byla vypracována zejména odborníky z oblasti životní prostředí, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin s fatálním dopadem do sektoru zemědělství.
Nová pravidla stanovují pro přibližně 1100 pesticidů používaných v EU dříve a nyní a používaných i mimo EU zcela harmonizované MRL u 315 zemědělských produktů. MRL lze rovněž aplikovat na zpracované produkty. Podle nich musí být zbytková množství pesticidů nalezená v potravě bezpečná pro spotřebitele a musí být co možná nejnižší a maximální limit zbytkového množství pesticidů (MLR) je nejvyšší úroveň zbytkového množství pesticidů, které je tolerováno zákonem v nebo na potravinách a krmivu. Evropská komise fixuje MLR pro všechny potraviny a krmiva pro dobytek a MLR pro všechny plodiny a pesticidy je možné nalézt v databázi MLR na webových stránkách komise.
EU tedy nemohou být používány prostředky na ochranu rostlin, pokud nebylo vědecky prokázáno, že:
– nemají škodlivý vliv na spotřebitele, farmáře či náhodné kolemjdoucí;
– nezpůsobují nepřijatelné efekty na životní prostředí;
– jsou dostatečně účinné.
Důvody revize pravidel
Pravidla uplatňovaná před 1. září 2008 byla sice komplexní, nicméně pro některé pesticidy stanovila MLR komise, za jiné byly zodpovědné členské státy EU. Pro některé pesticidy mohla stanovit MLR komise, ale členské státy EU mohly zafixovat MLR vyšší a pro některé pesticidy nebyly stanoveny MLR vůbec. Tento systém byl nepřehledný jak pro obchodníky a importéry, kteří museli pracovat s 27 seznamy národních MLR, tak pro spotřebitele, u nichž byly zaznamenány pochybnosti o bezpečnosti potravin zvláště v případech, kdy MLR v potravě přesahující limit v jednom členském státě bylo akceptováno v jiném členském státě.
Co je v novém nařízení?
nařízení zahrnuje současně či dříve používané pesticidy v zemědělství na i mimo území EU a v případech, kde není pesticid jmenovitě uveden, uplatňuje všeobecný zákaz množství reziduí nad 0,01 mg/kg. nařízení dbá na bezpečnost všech spotřebitelských skupin, včetně kojenců, dětí a vegetariánů. Bezpečnostní ohodnocení pro spotřebitele se provádí prostřednictvím EFSA (European Food Safety Authority – Evropského úřadu bezpečnosti potravin) na základě toxicity pesticidů, maximálního očekávaného množství v potravě a různosti stravovacích návyků spotřebitelů. Třetím důležitým bodem nařízení je jasné určení role členských států, EFSA a komise při nastavení MLR. nařízení celkem obsahuje všechny MLR pro státy EU (asi 45 000 látek), které byly v platnosti před zářím 2008, dále současně harmonizované MLR dříve nastavené Členskými státy (okolo 100 000) a také seznam substancí s nízkým rizikem, pro které MLR nejsou nezbytné.
Fixace MLR
K zabezpečení požadavku, aby MLR byly co možná nejnižší, musí žadatelé o uznání pesticidu předložit vědecké zhodnocení minimálního množství pesticidu nutného k ochraně plodiny a zbytkovou hodnotu pesticidu ulpívající na plodině po takovém ošetření. EFSA potom verifikuje, že tato zbytková hodnota je bezpečná pro všechny skupiny evropských spotřebitelů. Pokud se vyskytne riziko (třeba jen pro některou skupinu spotřebitelů), je žádost odmítnuta a přípravek nesmí být použit na danou plodinu.
V mnoha případech je množství potřebného pesticidu mnohem nižší než nejvyšší úroveň, která je ještě považována za bezpečnou. Potom jsou limity nastaveny na nižší úroveň, což zajišťuje, že se použije jen nezbytné (minimální) množství pesticidu.
Způsob a doba aplikace pesticidu je definována příslušným národním úřadem a informace o ní je možné nalézt na etiketě pesticidu. Autorizace jsou udělovány na národní bázi, protože místní podmínky, životní prostředí a rovněž výskyty škůdců či chorob (a tudíž i použití pesticidů) se mohou lišit. Při nastavování MLR je možné vzít tyto rozdíly v úvahu. Pro plodiny pěstované mimo EU jsou MLR nastaveny na požádání exportující země.
Kontrola limitů
Farmáři, obchodníci a importéři jsou povinni dodávat na trh potraviny, v nichž nejsou překročeny MLR pesticidů. Vládní orgány členských států jsou zodpovědné za kontrolu a vymáhání stanovených limitů. K zajištění tohoto požadavku má komise tři nástroje:
– Koordinovaný víceletý kontrolní program EU určuje pro každý členský stát hlavní pesticidovo - plodinovou kombinaci pro monitorování a minimální množství vzorků, které je třeba odebrat. Každý stát musí hlásit výsledky, jež se publikují v roční zprávě.
– Referenční laboratoře EU koordinují činnost, školí personál, vyvíjejí metody analýzy a organizují testy k vyhodnocení zkušeností různých národních kontrolních laboratoří.
– Potravinový a veterinární úřad komise provádí inspekce v Členských státech ke zhodnocení a auditu jejich kontrolních činností.
Jestliže jsou nalezena rezidua pesticidů na úrovni znepokojující spotřebitele, zafunguje Rapid Alert System for Food and Feed – RASFF (Rychlý poplašný systém pro potraviny a krmiva), který cirkuluje informace a přijímá opatření k ochraně spotřebitele.
Cíle Evropské unie
I přes přijatá nařízení hledá EU další cesty ke zredukování celkového dopadu pesticidů na zdraví lidí a životní prostředí. V roce 2006 navrhla Evropská komise strategii ke zlepšení způsobu použití pesticidů napříč EU. Strategie míří k podpoře nízké aplikace či bezpesticidové kultivaci prostřednictvím zvýšené uvědomělosti uživatelů, podpory kodexu správné hospodářské praxe a vytvářením finančních prostředků použitelných pro aplikovaný výzkum a trénink. V roce 2006 komise učinila dva právní návrhy, které jsou v současné době diskutovány v Evropském parlamentu a Radě. Prvním z nich je nařízení o uvádění prostředků na ochranu rostlin na trh. Tento návrh by striktně specifikoval kritéria pro použití v zájmu zajištění vysoké úrovně ochrany lidského a zvířecího zdraví a životního prostředí. Zároveň by také nastolil mechanizmus náhrady více toxických pesticidů bezpečnějšími alternativami. Druhý návrh je návrh Směrnice o trvalém použití pesticidů. Ten je zaměřený na redukování rizika spojeného s užitím pesticidů, zlepšující kvalitu a účinnost zařízení pro aplikaci pesticidů, zabezpečující lepší přípravu a školení uživatelů a rozvíjející schémata integrovaného managementu škůdců.
Situace v projednávání novely
V červenci 2006 navrhla Evropská komise tři nové legislativní úpravy. Jednou z nich je novela směrnice č. 91/414 EC, která se týká uvádění pesticidů na trh (výsledkem novely má být nařízení komise, tzn. předpis, který bude v členských zemích platit přímo, aniž by musel být implementován do národních zákonů). Další jsou potom směrnice o trvalém použití pesticidů (Framework Directive & Communication on the Sustainable Use of Pesticides) a směrnice o statistice ohledně používání pesticidů.
Novela směrnice o uvádění pesticidů na trh č. 91/414/EHS prošla bouřlivým projednáváním v Evropském parlamentu v roce 2007. Ten v prvém čtení prosadil do původního návrhu komise celou řadu velmi restriktivních změn a došlo i k zásadním rozporům mezi Parlamentem a Komisí, přičemž ECPA i průmysl pokládají z hlediska dopadů na evropské zemědělství za likvidační jak návrh Parlamentu, tak i poněkud mírnější návrh komise.
Slovinsko (v té době předsedající země EU) připravilo postupně k projednání v Radě několik kompromisních návrhů. Celé jaro 2008 probíhala intenzivní dvoustranná jednání mezi jednotlivými členskými státy. Poté, dne 23. června 2008, se Rada ministrů zemědělství konečně sjednotila na společném stanovisku k tomuto dokumentu. Ač bylo nakonec dosaženo shody kvalifikovanou většinou, jednalo se o vysloveně politické rozhodnutí, které bylo prosazeno i přes (odborné, ne politické) námitky řady členských zemí, z nichž nejvýznamnější vznesla Velká Británie. Hlasování se nakonec zdržely Velká Británie, Irsko, Maďarsko a Rumunsko, Česká republika přes počáteční nesouhlas následovala Německo a s návrhem nakonec souhlasila. Schválený kompromisní návrh je blízký k původnímu návrhu komise.
Britská delegace vyjádřila ohledně návrhu své obavy následovně: „ Spojené království podporuje vědecký přístup založený na hodnocení rizika; má obavy z budoucího vývoje, poněvadž neexistuje evropská dopadová studie o pozitivních důsledcích novely pro spotřebitele ani o vlivech na zemědělskou produkci“. Zásadní problém má Velká Británie zejména v souvislosti s vylučovacími kritérii a jejich důsledky pro zabezpečení potravin pro Evropu. K návrhu má rovněž vážné výhrady i Evropská Asociace Ochrany Rostlin (ECPA), dále národní asociace ochrany rostlin včetně české (CCPA), výrobci pesticidů i řada vědeckých a odborných institucí a různých odborných panelů, včetně FRAC, IRAC a HRAC (t. j. komise odborníků, zabývající se rezistencí k fungicidům, insekticidům a herbicidů, a obraně proti rezistenci).
Hlavní problémy návrhu
Prvním úskalím schváleného návrhu je hodnocení účinných látek podle kriterií tzv. hazardu, kdy nejsou brána v úvahu vědecká kritéria a rizika spojená s daným přípravkem s ohledem na expozici lidí a životního prostředí, nýbrž se pesticidní látky paušálně zakazují na základě teoretického ohrožení. Nebere se v úvahu expozice účinnou látkou, což by mohlo mít za následek kromě jiného i úplný zákaz použití látek označovaných jako ED (endocrine disruptors = látky které mohou narušovat činnost endokrinních hormonů, tedy většinu insekticidů (např. pyretroidy a organofosfáty) a triazolových fungicidů, dithiokarbamáty aj.
Druhým problémem jsou tzv. vylučovací kriteria, podle nichž by automaticky měly být vyřazeny látky CMR I (karcinogenní, mutagenní a reprotoxické 1. třídy), zatímco některé látky CMR II a látky ED by mohly dostat výjimku. U endokrinních inhibitorů je navíc největším problémem neexistence adekvátní definice těchto látek a hlavně metodické problémy, jak účinky těchto látek jednotně stanovovat a hodnotit. Srovnávací hodnocení má znamenat, že se budou sestavovat skupiny látek, které mají být nahrazeny a odstraněny z trhu.
komise nově navrhuje také ochranu dat po dobu 10 let (prvotní studie) a 2,5 roku (nové studie pro re-registraci), dále další tři měsíce pro studie látek minoritního použití. Doba ochrany dat je z hlediska průmyslu neakceptovatelná a významným způsobem přispěje k dalšímu zmenšení palety dostupných možností ochrany proti škůdcům. Průmysl i ECPA mají zásadní výhrady k negativnímu vlivu připravovaných opatření na budoucí obranu proti resistenci škůdců, chorob i plevelů a její prevenci, neboť prakticky u všech typů přípravků jich valná většina v případě striktního uplatňování nových kriterií (návrh Evropského Parlamentu) může vymizet s trhu.
Britský registrační úřad PSD v Yorku připravil podrobnou analýzu dopadů legislativních změn na evropské zemědělství. Tento materiál je k dispozici v anglickém originále i ve slovenském hodnotícím překladu. Analýza odhaduje, že minimálně 25 % existujících účinných látek bude přijetím návrhu EK ztraceno. K podobným odhadům dospěla i ECPA. Naproti tomu, pokud by byl přijat návrh Evropského Parlamentu, odhaduje se „výpadek“ pesticidních látek až na 85 %.
Další předpokládaný vývoj
Od září 2008 se o návrhu diskutuje v Evropském Parlamentu ve druhém čtení. Parlament má na jeho dokončení maximálně čtyři měsíce (tj. do února 2009). Následně Rada přijme konečný text dokumentu (také během čtyřměsíční lhůty).
Je velmi pravděpodobné, že během druhého čtení v EP bude opět vyvinut velmi silný tlak na ještě větší restrikce používaní pesticidů ze strany životní prostředí, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin a na zařazení dalších kriterií pro zákazy pesticidních látek, tj. na zákaz řady látek, aniž by byly k dispozici vhodné alternativy pro ochranu proti chorobám a škůdcům. Výsledkem může být až likvidace evropského zemědělství v důsledku nemožnosti provádět účinnou ochranu rostlin, následně nedostatek potravin a skokový nárůst jejich cen.
Argumenty, že se potraviny mohou dovézt ze zemí mimo EU, jsou pouze naivním zbožným přáním, neboť na světovém trhu panuje jejich nedostatek. Navíc, což odpůrci používání pesticidů vůbec neberou v úvahu, se všude jinde používají a budou používat látky, které se Evropa chystá zakázat. A jejich aplikace je založena na mnohem nižších standardech, než je v EU běžné. Jinde se používá celá řada látek, které již byly v Evropě dávno nahrazeny a jsou již dávno překonanými metodami. Argumenty typu „novela zajistí zdravější potraviny“ proto ztrácejí jakékoliv opodstatnění. V důsledku navrhovaných opatření mohou nastat zásadní problémy v mezinárodním obchodu s rostlinnými komoditami a zásobování Evropy základními potravinami za přijatelné ceny.
