Nižší mineralizace a zásoba vody v půdě

Nedostatek srážek a nízké teploty zpomalily jarní vývoj porostů. Omezené prohřívání půdy a špatné rozpouštění hnojiv brzdí využití živin rostlinami. Aktuální situaci shrnuje Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., Praha-Ruzyně.

Nízké teploty v posledních týdnech zpomalily prohřívání půdy a tím i uvolňování živin z půdní zásoby. Nedostatek srážek navíc způsobil pokles zásoby vody v půdním profilu, což negativně ovlivnilo využití živin z hnojiv aplikovaných na povrch půdy.

Relativní nasycení půdy vodou se v prvním dubnovém týdnu na většině území České republiky pohybovalo mezi 40 a 60 procenty. Kriticky nízké hodnoty pod 40 % byly zaznamenány zejména v okolí Prahy, na Pardubicku, Brněnsku a Znojemsku.

Přestože meteorologové předpovídají srážky, očekávané oteplení a zvýšená evapotranspirace mohou zabránit jejich významnějšímu přínosu pro doplnění půdní vláhy. Při výsevu jarních plodin je proto nutné šetřit vodou v půdě. Například kukuřice sice při dobré půdní struktuře a vhodném pH dokáže čerpat živiny z hlubších vrstev, přesto i u ní může být vláhový stres limitující.

Hnojiva zůstávají nerozpuštěná, rostliny trpí

Suché jaro zbrzdilo využití dusíku z hnojiv aplikovaných v počátku vegetace. Podle údajů z pokusů v Praze-Ruzyni byla ozimá pšenice přihnojena 5. března, ale do 11. dubna spadlo jen 21,5 mm srážek. Rozhodující vliv na příjem živin měly srážky ze dne 13. března (11 mm), které rozpustily část hnojiv a posunuly nitrátové a močovinové formy dusíku ke kořenům.

Amonná forma dusíku zůstává nadále v povrchové vrstvě půdy nevyužita. Některé granule (např. síran amonný, zenfert, LAV) nebyly po více než pěti týdnech plně rozpuštěny. Výživný stav porostů by mohly zlepšit srážky alespoň o hodnotě 8 mm.

Mineralizace půdy je nízká, rozdíly mezi způsoby zpracování

Noční mrazy a chladná rána na začátku dubna zpomalily biologické procesy v půdě, včetně uvolňování živin mineralizací. Podle měření emisí CO₂ pod ozimou pšenicí je intenzita mineralizačních procesů nadále velmi nízká.

Vyšší aktivita byla zaznamenána po orbě, zatímco u minimalizačních technologií je prohřívání půdy pomalejší. Výhodou však je menší ztráta vody, což může být v období bez srážek rozhodující faktor.

Stav půdy po zimě je příznivější než loni

Navzdory suchu má půda po letošní zimě lepší strukturu než v minulém roce, což přispívá k efektivnějšímu zadržování srážkové vody a zlepšuje provzdušnění. Porosty ozimů, které následují po kvalitních předplodinách, vykazují lepší zásobu nitrátového dusíku a vyšší mineralizační aktivitu.

Pokud se suché období protáhne, je nutné pečlivě sledovat vývoj hustých porostů. Nevhodné zásahy, jako jsou aplikace kapalných hnojiv nebo listových postřiků, mohou poškodit slabší odnože a negativně ovlivnit kvalitu zrna.

Vyrovnaný porost s dobře vyvinutými hlavními stébly a vyváženou výživou je v suchých podmínkách odolnější. Výzkum ukazuje, že přehoustlé porosty potřebují více vláhy a přítomnost slabých odnoží může vést k poklesu jak výnosu, tak kvality zrna.

Výzkum probíhá s podporou MZe ČR

Uvedené poznatky vycházejí z výzkumu Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., Praha-Ruzyně a byly podpořeny v rámci projektu MZe ČR QL24020149.

Zdroj: CARC

Úvodní ilustrační foto:  InterSucho

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2025 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down