Nežádoucí návštěvníci pěstovaných kultur

Nežádoucí patogeny, které se objevují při pěstování rostlin v substrátu, lze podle požadavků na výživu rozdělit na parazity (např. plísně, padlí, rzi), symbionty (např. řasy) nebo saprofyty. Saprofyti se živí odumřelým organickým materiálem, a tak není divu, že se objevují i na zahradnických pěstebních substrátech. Většinou jsou okem neviditelní, ale za určitých podmínek začnou vytvářet na povrchu substrátu rozmnožovací orgány.

Kromě klasických patogenů, běžně v praxi nesprávně označovaných jako plísně (např. Penicillium, Trichoderma apod.), se objevují i kloboukaté houby (např. Coprinus, Leucocoprinus aj.), houby s pohárovitými plodnicemi (např. Peziza ostracoderma) nebo hlenky (např. Fuligo septica). Problémem se stávají – v závislosti na druhu – jakmile začnou negativně ovlivňovat výměnu vzduchu a vody, mobilitu živin, fotosyntézu, nebo se podílejí na padání klíčních rostlin, vizuálně negativně ovlivňují vzhled (prodejnost) či představují potenciální alergen. Základním možným zdrojem patogenů je výchozí materiál (rašelinový substrát, kompost) nebo infikované pracovní prostory v zahradnictví. Často se objevují problémy s půdními houbami po propařování půdy.
Řasy a mechy
Ve vlhkém prostředí skleníků se často vyskytují řasy a mechy. Vhodné podmínky nacházejí ve výsevních miskách, na cestách i pracovních stolech, porůstají povrch substrátu v kontejnerech. Rostliny sice výrazně nepoškozují, ale nepříznivě ovlivňují jejich vzcházení a růst, ztěžují výměnu vzduchu i odpařování vody ze substrátu. V neposlední řadě poskytují vhodné prostředí pro rozmnožování smutnic.
Ochrana proti řasám a mechům není jednoduchá a pro jednotlivé druhy pěstovaných rostlin dosud není uspokojivě vyřešena. Základem je odstranění podmínek podporujících jejich výskyt. Nutné je zlepšení světelných poměrů, snížení vlhkosti, vyrovnaná výživa, provzdušnění povrchové vrstvy, mechanické odstranění. V zahraničí se proti řasám používají chemické přípravky, např. na bázi manebu (preventivní aplikace 0,4% v množství 10 l/100 m2 však působí pouze 5 až 6 týdnů, aplikace 0,2% v dávce 2 l/m2 na porost řas a mechů udržela povrch substrátu po dobu tří měsíců zcela čistý, uspokojivý účinek vykazoval i 0,1% postřik), síranu amonného či železnatého.
Ochrana proti játrovkám
V současné době je ve školkách k ochraně kontejnerových kultur proti játrovkám (mechům) povolen selektivní herbicid Mogeton 25 WP (účinná látka quinoclamin), který velmi dobře působí proti Hypnum cupressiforme, Mnium affine, Polytrichum piliferum, Rhytidiadelphus spuarrosus, ale není účinný proti úrazníku (Sagina spp.).
V zahraničí je jeho použití rozšířeno i proti mechům u hrnkových okrasných rostlin, do okrasných a sportovních trávníků, jakož i proti řasám a mechům na cestičkách ve sklenících. Velmi dobře ho snášejí okrasné rostliny: Abelia, Abies koreana, Aconitum, Actinididia, Amelanchier, Andromeda poliofolia compacta, Anthuria, Aristotelia, Arundinaria, Astilbe, Astra alum, Aucuba japonica, Azalea*, Ballota, Berberis aganepainii, B. lanceifolia, B. atropurpurea, B. buxifolia nana, B. stenophylla, B verruculosa, Buddleia, Buxus sempervirens suffructiocosa, B. sempervirens arborescens, Callicarpa bodinieri, C.giraldii, Callistemon, Calluna vulgaris*, Calocedrus, Carnellia, Caryopteris clandonensis, Catalpa, Cedrus deodara, Ceonothus, Ceratostigma, Chamaecyparis lawsoniana, Ch. obtusa, Choisya, Chrysantha, Cistus, Cistus, Clematis, Corylopsis pauciflora, C. spicata, Cotinus, C. coggygria, Cotoneaster adpressus, C. dammeri, C. horizontalis, C. microphyllus (melanotrichus), C. praecox, Crataegus, Cryptomeria, Cupressocyparis leylandii, Cytisus scoparius, Cytisus, Daphne, Desfontainea, Deutzia gracilis, D. rosea, D. scabra, Diervilla, Doronicum cardatum, Eleagnus, Erica gracilis*, Escallonia, Euchryphia, Euonymus alatus, E. eadicons variecatus, E. fortunei, E. goldengen, Exochorda racemosa, Fagus, Fatshedera, Forsythia intermedia, Fremontodendron, Fuchsia gracilis, Garrya, Genista lydia, Gingko biloba, Grevillea, Grisalina, Hebe, Helleborus, Hibiscus syriacus, Hosta undulata medisvariegata, Hypericum patulum, Ilex aquifolium, I. crenata, I. crenata, Iris, Itea, Jasminum, Juniperus chinensis, J. communis, J. communis compressa, J. horizontalis, J. squamata, Kalmia, Koelreuteria, Larix, Laurus, Lavandula, Lavatera, Lavenda, Leucothoe, Lonicera pileata, Mahonia aquifolium, Malus, Myrtus, Nothofagus antarctica, Olearia, Pachysandra terminalis, Pampus, Parrotia, Parthenocissus, Passiflora, Pernettya mucronata, Philadelphus, Phlomi, Photinia, Phygelius, Physocarpus, Picea glauca, Pieris japonica, Pinus, Pittosporum, Polygonum aubertii, Prunus laurocerasus, P. triloba, Pyracantha coccinea, Pyrocanthus, Pyrus, Rhododendron*, R. gilpense*, R. impeditum*, R. moerheimii*, R. praccox*, Ribes sanguinem, Rosmarinus, Ruta, Salix matsudana, Salvia, Sambucus nigra, Santolia, Santolina, Scabius, Senecio, Skimmia japonica, Solanum, Sorbus, Stephandra, Symphoricarpus, Syringa, Strelizia, Taxus baccata, Tencrium, Thuja, Thuja occidentalis, T. plicata atrovirens, Thujopsis dolabrata, Viburnum, Vinca minor, Weigella florida, Wisteria. U kultur označených * je nutný po ošetření postřik vodou.
Plevel v kontejnerech
Kontejnery s okrasnými rostlinami a dřevinami jsou v současné době často umísťovány na fólii, která brání prorůstání plevelů až z 90 %. Kromě mechanického očištění a aplikace vhodných herbicidů zpravidla nejsou potřebná žádná ochranná opatření. Nahromaděním opadaných listů a vyplavením substrátu někdy dochází k zvýšenému výskytu plevelů. V květináčích a kontejenrech převládají po výsevu dvouděložné plevele, jejichž semena byla přítomna v použitém substrátu. Především jde o netýkavky a starčeky, mechy játrovky a měřík, a dále jsou to typické náletové dřeviny bříza, vrba, topol, a v neposlední řadě lipnice roční a rozrazily. Svůj význam mají také (Epilobium), pampeliška (Taraxacum officinale), šťavel (Oxalis) a ptačinec-žabinec (Stellaria media). Nelze podcenit ani šťovíky (Rumex acetosella) a turanku kanadskou (Conyza canadensis). Mezi nejčastější plevele ve školkách patří lipnice roční (Poa annua) a mechy (Sagina procumbens).
Při silném zaplevelení lze použít povolené herbicidy, např. Basta 15 nebo Roundup, či jiné přípravky s účinnými látkami dichlobenil, linuron, paraquat či propyzamid. U všech ploch s kontejnery je důležité, aby i jejich okolí bylo udržováno bez plevelů. Na nerovných plochách s malými proláklinami či plochách s déle stojící vodou hrozí nebezpečí poškození herbicidy, které mohou rostliny v kontejnerech nasát kořeny či půdou.
Aplikace herbicidů k ochraně proti plevelům na povrch substrátu v kontejenrech je nejjednodušší a cenově nejpříznivější. Školkaři většinou poukazují na potřebu přípravků, které se aplikují postřikem a nepoškozují listy dřevin. K nim patří přípravky s účinnou látkou např. propyzamid velmi dobře snášené dřevinami a vyznačující se dlouhou dobou účinnosti a slabým nebezpečím poškození listů. Při velmi časném ošetření lze použít herbicidy v granulované formě (Casoron G), pupeny však nesmějí být narašené.
Alternativy k herbicidům
U kontejnerových kultur je vhodnou alternativou k herbicidům mulčovací materiál nebo disky. Tato varianta je navíc šetrná k životnímu prostředí Povrch kontejneru se pokrývá pilinami, kompostem, dřevěnými třískami nebo korovým mulčem, a to ve vrstvě přibližně dva centimetry. Jako nejvhodnější se jeví mulč z hrubé kůry. Je vhodné mulčovací materiál přesít a jemné části vyřadit. Problémem, obzvláště v letech s vysokými srážkami, je postupné snižování účinku mulče (až do konce srpna) a následné vyklíčení semen z náletu. Dlouhodobé deště vyplavují z mulče různé látky (fenoly, soli), v důsledku čehož se snižuje se pH substrátu a ovlivňuje klíčení. Doba účinku je ovlivněna také délkou proschnutí mulče na povrchu kontejneru.
V zahraničí se používají k pokrytí povrchu kontejnerů disky z umělé hmoty či starého papíru. Příliš se však neosvědčily, protože nejsou dostatečně přizpůsobivé rostlinám a kontejnerům. Nevýhodou papírových disků je vysoká nasákavost a silná deformace. Vzniklé mezery poskytují plevelům dostatek prostoru k růstu, silnější vítr disky odnáší. Podobné zkušenosti jsou i s umělohmotnými kryty. Vhodnější jsou disky ze silnější umělé hmoty (systém Rostock) nebo gumy, které lze použít i opakovaně. Pokusně byla použita i kokosová vlákna (Terra-Safe-Scheibe), seno a sáčky z umělé hmoty (Clean-Pot-Beutel). Polyetylénové sáčky s drobnými otvory propouštějícími vodu jsou přetaženy přes kontejner a kolem kořenového krčku staženy, ve spodní části kontejneru těsně přiléhají ke stěnám. Narozdíl od papírových disků, které se rozkládaly, byly ještě v polovině října kontejnery v sáčcích zcela bez plevelů. Dobré zkušenosti jsou i s drtí z papíru chrání kontejnery před zaplevelením.