Regulace plevelů v intenzivních ovocných sadech je jedním z důležitých prvků agrotechniky. Nezbytné zásahy proti plevelům je potřeba provádět zvláště ve zhruba dva metry širokých příkmenných pásech, kde dochází k největšímu růstu kořenového systému. Pravidelné ošetřování systemicky působícími listovými herbicidy zabrání nárůstu zaplevelení zejména problematickými vytrvalými druhy plevelů. U jednoletých plevelů je zase vhodné ošetření působícími přes půdu.
Mezi vytrvalé plevele patří například pampeliška lékařská (Taraxacum officinale), pýr plazivý (Elytrigia repens), svlačec rolní (Convolvulus arvensis), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a přeslička rolní (Equisetum arvense). Proti jednoletým plevelům, především těm, které mohou intenzivně vzcházet po celou vegetační dobu, je pak vhodné ošetření herbicidy působícími přes půdu. Ty totiž mohou minimalizovat jejich vzcházení po několik týdnů až měsíců. Při regulaci plevelů v plodících výsadbách jsou s ohledem na tvorbu výnosu důležitá dvě období – kvetení stromů a intenzivní růst plodů (u jádrovin od června do září).
V současné době mají ovocnáři k dispozici řadu herbicidů, jež mohou využít. Je však nezbytné dodržovat určité zásady při aplikaci herbicidů v sadech:
• důležité je správné určení plevelných druhů a výběr herbicidu dle plevelného spektra,
• aplikace herbicidů by měla být provedena ve vhodném aplikačním termínu (například glyphosatové herbicidy v plném růstu plevelů, naopak půdní herbicidy před vzejitím plevelů, nebi krátce po něm),
• dávku přípravku je třeba zvolit s ohledem na plevelné spektrum, půdní a povětrnostní podmínky, charakter přípravku (pozor na přípravky s vysokou těkavostí – například růstové herbicidy) a v neposlední řadě také na životní prostředí,
• dodržení podmínek aplikace (odstup deště, teplota vzduchu aj.),
• střídání herbicidů s různým místem působení v rostlině, aby nedošlo ke vzniku rezistentních populací plevelů.
Na plevele s přípravkem Glyfos
S ohledem na zavádění nových herbicidních přípravků do ovocnářství, se nimiž nejsou dosud žádné praktické zkušenosti, rozhodli jsme se postupně ověřovat tyto nové přípravky v poloprovozních pokusech. V letech 2007–2008 jsme odzkoušeli přípravek Glyfos (účinná látka glyphosate) od firmy Sumi Agro Czech, s. r. o., v rámci sledování metod integrované regulace plevelů. Herbicid Glyfos je neselektivní listový herbicid se systémovým účinkem. Vzhledem k rychlému rozkladu v půdě je glyphosate přijímán pouze listy. Rostlinou je poměrně dobře a rychle translokován floémem do všech nadzemních i podzemních zásobních orgánů (vysoká účinnost na vytrvalé plevele). Nejvyšší translokaci glyphosate vykazuje, jsou-li plevele v období intenzivního růstu. Citlivost jednotlivých plevelných druhů ke glyphosatu je velmi rozdílná. Obecně jsou citlivější trávy (dávka 2–3 l/ha) než dvouděložné rostliny, přičemž k potlačení vytrvalých dvouděložných plevelů (pcháč rolní, mléč rolní, čistec bahenní, atd.) je třeba volit vyšších dávek (4–6 l/ha). Některé vytrvalé plevele (přeslička rolní, svlačec rolní) však nemusí být dokonale potlačeny ani dávkou 8 l/ha. Příznaky poškození glyphosatem se projevují celkem pomalu. Pomalejší působení je vysvětlováno určitými rezervami aminokyselin v cytoplazmě buněk (glyphosate narušuje syntézu aminokyselin fenylalanin, tyrosin a tryptofan). Zasažené rostliny sice téměř okamžitě zastavují svůj růst, nicméně až po několika dnech se začnou objevovat chlorózy (nejprve vegetační vrchol) a vadnutí (ztráta turgoru). Do jednoho až tří týdnů (v závislosti na druhu a povětrnostních podmínkách) rostlinná pletiva nekrotizují a následně odumírají. U některých druhů se může objevit antokyanové zabarvení listů. Účinek je rychlejší při vyšší intenzitě slunečního svitu a relativní vzdušné vlhkostí. Déšť do šesti hodin po ošetření účinek snižuje. Dávka vody činí maximálně 200 l/ha. Použití přípravku Glyfos je povoleno v ovocných sadech mimo broskvoní (zelené kmeny broskvoní mohou přijímat herbicid – nebezpečí fytotoxicity).
Více informací naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 5/2010.
Text Ing. Jiří Andr, Sumi Agro Czech, s. r. o., Ing. Miroslav Pražák, CSc., Ing. Jan Náměstek, PhD., VŠÚO Holovousy, s. r. o.
Foto archiv
Tato práce byla vytvořena v rámci projektu MSM č. 2527112101.
