I když je naše republika relativně malá, není vždy jednoduché zobecňovat poznatky o zdravotním stavu rostlin na celé území, protože rozdíly jsou minimálně odvislé od nadmořské výšky, ale i jiných geomorfologických odlišností a samozřejmě nejvíce od konkrétního průběhu počasí v jednotlivých oblastech. Základním pravidlem v tomto směru je, že suché a teplé počasí podporuje výskyt většiny živočišných škůdců a vlhké počasí pak výskyt houbových a bakteriálních chorob.
Protože není možné v tomto článku uvést všechny choroby a škůdce rozsáhlého sortimentu zahradních plodin, jsou uvedeny jen ty nejtypičtější a pravděpodobně i nejčastěji se v roce 2017 vyskytující.
Zima, především pak předjaří bylo v porovnání s předchozími lety chladnější, což se projevilo poměrně silným mrazovým poškozením. Tzv. suchým mrazem byly často poškozeny stálezelené dřeviny, jako jsou například rododendrony, bobkovišně, ale i túje a některé další jehličnany. Pozdní (předjarní) mrazy na většině území poškodily květy prakticky všech druhů ovoce a samozřejmě se podepsaly i na révě vinné. A kde květy nepoškodil mráz, pak škody způsobila moniliniová spála (Monilinia laxa), a to tradičně především na višních a meruňkách, ale občas i třešních, mandloních i na některých okrasných zástupcích rodu Prunus, jako např. na višni plstnaté (Prunus tomentosa), mandloni trojlaločné (P. triloba) nebo mandloni nízké (P. tenella). Speciální forma (Monilinia laxa f. sp. mali) se pak stále častěji vyskytuje i na jabloních, přitom ještě v nedávné době byla téměř vzácnou chorobou. Na slivoních (především na švestce ´Domácí´) se v některých oblastech opět ve větším rozsahu vyskytla puchrovitost (Taphrina pruni). Na již několikaletém postupu je poškození ovocných dřevin, které jsou souhrnně nazývány jako korové nekrózy (několik možných původců, především Pseudomonas syringae pv. syringae).
Text a foto
Ing. Jaroslav Rod, CSc.
Celý článek naleznete v časopise Zahradnictví č. 1/2018.
