Na okurkách způsobují škody mšice [vošky] (Aphidoidea). Jedná se především o následující druhy: mšici broskvoňovou [voška broskyňová] (Myzus persicae), mšici bavlníkovou [voška bavlníková] (Aphis gossypii) atd. Napadené rostliny zpomalují v růstu. Sající mšice jsou na spodní straně listů a na výhoncích. Při přemnožení jsou listy pokryty medovicí a následně černěmi
Samičky mšice broskvoňové jsou oválné a bezkřídlé, dosahují délky 1,5 – 2,5 mm. Nejčastěji jsou zbarvené zeleně, olivově zeleně, zelenožlutě až světle hnědočerveně. Nápadné jsou mohutně vyvinuté, zřetelně dovnitř vzniklé čelní hrbolky, z nichž vyrůstají tykadla o něco kratší než tělo. Sifunkuli jsou hnědé až černé, válcovité, uprostřed mírně zduřelé. Mšice bavlníková má dospělce špinavě žluté až tmavozelené, 1 až 2 mm dlouhé, s kratšími tykadly. Sifunkuli je černé a často s voskovým popraškem.
Přímé škody sáním způsobuje především mšice bavlníková, která vylučuje značné množství medovice. I malé množství této mšice způsobuje závažné škody a je schopno mladé rostlinky v krátké době zlikvidovat. Oba druhy přenášejí fytopathogenní viry. Způsobují hospodářsky významné škody na celé řadě hostitelských rostlin.
Mšice broskvoňová přezimuje ve stádiu černých vajíček vykladených do trhlin kůry broskvoní. Na jaře mšice sají na spodní straně listů broskvoní. V květnu až počátkem června se okřídlené mšice rozlétají na letní hostitele, kde se rozmnožují. Na podzim se vracejí na broskvoně a kladou vajíčka. Ve vytápěných sklenících se mšice broskvoňová množí parthenogeneticky během celého roku. Mšice bavlníková je teplomilná. Přezimuje jen ve vytápěných prostorách. Škody způsobuje ve sklenících, kde se parthenogeneticky množí nepřetržitě po celý rok. Mezi přirozené nepřátele patří slunéčka, larvy pestřenek a zlatooček, parazitoidní blanokřídlí, entomopathogenní houby atd. Ošetření se provádí při zjištění škůdce.
Na Slovensku je proti mšici bavlníkové povolen přípravek Polytrin 200 EC (cypermethrin; 0,2 l/ha, OL tři až pět dnů; povolen do spotřebování zásob). Proti mšicím lze použít Bi 58 EC – Nové (0,45 až 0,6 l/ha; účinná látka dimethoate; OL 14 dní) a Pirimor 50 WG (0,05 – 0,075 %; OL tři dny; účinná látka pirimicarb) a Calypso 480 EC (0,03 %; OL tři dny; účinná látka thiacloprid). Vektafid A (parafínový olej + emulgátor – [Atplus 300 F]; 1,0 %, OL 3 dny).
Na okurkách se vyskytují také molice [molice] (Aleyroidea), a to především molice skleníková [molica skleníková] (Trialeurodes vaporarium) a molice bavlníková syn. molice tabáková [molica tabáková] (Bemisia tabaci). Napadené listy se při napadení odbarvují, žloutnou, deformují se a následně opadávají. Listy se pokrývají medovicí, na které se vyvíjí černě. Nově vyrašené listy jsou napadány znovu, zakrňují a nevyvíjejí se. Rostliny postupně chřadnou a často odumírají. Molice se vyskytují především na spodní straně a to ve všech vývojových stadiích.
Dospělci jsou žlutavé barvy se dvěma páry bílých křídel, 1 až 1,5 mm dlouzí, larvy žlutobílé, zploštělé, podlouhle oválné, s třemi páry nohou a s červenýma očima. Larvy i dospělci jsou pokryty bílým voskovým popraškem. Nymfy jsou dlouhé asi 0,8 mm, nepohyblivé, zploštělé, oválného tvaru, pokryté drobnými jehličkami voskových výpotků, které na okrajích tvoří třásnitý lem. Puparium molice skleníkové má elipsovitý tvar, připomínající při pohledu ze strany krabičku sardinek. Puparium molice tabákové je bochníkovitého tvaru. Puparia obou druhů jsou asi 0,8 mm dlouhá. Vajíčka, nejprve žlutá, později černá se podobají miniaturním homolkám. Škody způsobují především larvy, nymfy i dospělci sáním. Oslabené rostliny mají nižší výnosy. Jsou také přenašeči pathogenních virů. Napadá četné druhy rostlin. V zelenině způsobují škody především na rajčatech a okurkách, z okrasných rostlinách fuchsiích a gerberách.
Celý vývojový cyklus přes vajíčka, jeden instar pohyblivých larev, dvou instarů nepohyblivých nymf a stadium pupárií probíhá na spodní straně listů. Délka vývoje závisí především na teplotě a na druhu živné rostliny. Při teplotě 25 oC trvá 31 dnů. Ve vytápěných prostorách se škůdce množí po celý rok. Mimo tyto prostory není schopen přezimovat. Z přirozených nepřátel jsou významnými hlavně cizopasné houby a parazitoidi, zvláště lesklenky. Ošetření je nutné provést na začátku výskytu škůdce.
Na Slovensku jsou povoleny přípravky na bázi lambda cyhalothrinu Karate 2,5 WG (0,05 %; OL pět dnů; ošetření postřikem) a Karate Zeon 5 CS (0,25 %; OL 5 dnů; ošetření postřikem). Dále je registrován Rimon 10 EC (0,05 %; OL deset dnů; účinná látka novaluron). Calypso 480 EC (0,03 %; OL tři dny; účinná látka thiacloprid). Dále jsou povoleny Applaud 25 WP (buprofenzin, 0,1 %; OL 14 dní; pro ošetření skleníkových okurek); Sanmite 20 WP (pyridaben, 0,1 %; OL sedm dní).
V některých letech významné škody způsobuje květilka všežravá [kvetárka všežravá] (Delia florilega). V roce 1966 na přelomu května a června poškodila výsevy okurek v okr. Pardubice, Břeclav a Opava.
V roce 1972 došlo k poškození okurek v květnu a začátkem června v okr. Nymburk (Semice, Velké Výkleky – 90 % rostlin zničeno), Tábor (Tučapy – 1 ha zničen) atd. V přiložené mapě jsou uvedeny škodlivé výskyty na území ČR v letech 1960 – 2005.
Dále jsou v tabulkách uvedeny povolené přípravky proti některým škůdcům melounu (tykvovité zelenině). Informace k jednotlivým škůdcům (bionomie, ochrana atd.) jsou uvedeny v části pro okurku setou.
Na Slovensku lze použít přípravek na bázi účinné látky propargite Omite 30 W (0,1 %; OL 5 dnů).
