Česká republika se může pochlubit novým prvenstvím. Na jejím území se nachází největší chov exmoorských divokých koní na evropském kontinentu. Větší se vyskytují jen na britských ostrovech, odkud tito koně pocházejí z oblasti Exmooru. Vyplývá to z aktuálního vydání plemenné knihy, která eviduje všechny čistokrevné exmoorské koně na světě.
„Když jsme v roce 2015 přivezli první stádo divokých koní do bývalého vojenského prostoru Milovice, byli jsme v tomto oboru naprostými nováčky. V současné době se řadíme mezi respektované chovatele a v rámci evropského kontinentu jsme zdaleka chovatelem největším,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila ve spolupráci s vědci.
Mezinárodní plemenná kniha v Česku eviduje 45 klisen a 70 hřebců k roku 2022, ze kterého jsou poslední celoevropská data. Všichni tito koně patří do chovného programu ochranářské společnosti Česká krajina. V současné době se zvířata nacházejí v celkem 15 tuzemských rezervacích, které provozují další neziskové organizace, obce, města, kraje soukromí vlastníci půdy nebo zemědělci. „Právě díky tomuto modelu spolupráce se podařilo chov divokých koní v České republice tak výrazně rozšířit,“ doplnil Dalibor Dostál. Druhým důvodem úspěchu je, že nezisková organizace na projektu od začátku spolupracuje se špičkovými vědci.
Koně pocházející z anglického Exmooru jsou velmi vzácní. „Po druhé světové válce jich zůstalo přibližně jen pět desítek a byli na pokraji vyhynutí. Díky novému zájmu o jejich chov, a především jejich širokému uplatnění při péči o velké plochy krajiny, se je podařilo zachránit. K péči o středoevropskou krajinu je předurčuje unikátní soubor biologických vlastností, které nenajdeme u žádného jiného plemene koní starého kontinentu. Těmi nejdůležitějšími jsou odolnost vůči některým závažným koňským neduhům, jako je schvácení kopyt, a schopnost žít celoročně v přírodě bez chovatelské péče, tedy i bez péče o kopyta, reprodukční asistence a přikrmování,“ konstatoval Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. V současné době žije na celém světě zhruba dva tisíce exmoorských koní a jsou tak podobně vzácní, jako například panda velká. Druhý největší chov exmoorských koní na evropském kontinentu se nachází v německém Sababurgu, kde žije 25 klisen a 18 hřebců.
Rezervace velkých kopytníků se probojovaly do finále soutěže o ekologické Oskary, veřejnost může pro divoké koně a další velké kopytníky hlasovat na https://www.eon.cz/energy-globe/hlasovani/
Chov divokých koní v České republice pomáhá nejenom k záchraně těchto unikátních zvířat, ale díky těmto lichokopytníkům přežívají v mnoha tuzemských lokalitách ohrožení motýli, vzácné květiny a další organismy. Divocí koně totiž dokážou spásat hrubé plevelné trávy a tím vytvářejí prostor pro pestřejší vegetaci, která hostí druhově bohatší společenstva živočichů.
Ochranářská společnost Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Zdroj: Česká krajina
Foto: Michal Köpping
