Při nedostatku vápníku se špatně vytvářejí buněčné membrány, mezibuněčné prostory se plní vodou, vzniká sklovitost a zvyšuje se kořenový vztlak. To má za následek různé deformace a sníženou kvalitu. Známá je například špičková hniloba plodů rajčat, papriky a okurek.
Často ovšem nejde o nedostatečné zásobení půdy vápníkem, nýbrž o místní nedostatek vápníku v rostlině v důsledku narušeného transportu vápníku. Do mladých listů se vápník dostává s transpiračním proudem. Je-li vypařování na nízké úrovni, dochází proto v listech k nedostatku vápníku. Transport vápníku k vegetačnímu vrcholu se naproti tomu uskutečňuje pomocí kořenového vztlaku. Při silném vypařování se kořenový vztlak snižuje a to má za následek, že zásobování vegetačního vrcholu vápníkem je nedostatečné. Zásobování rostlin vápníkem je tedy složitý proces s protichůdnými pochody, které se vyrovnávají regulací vodního režimu.
