Zásobení rostlin dusíkem je jedním ze základních předpokladů kvalitních a vyrovnaných sklizní. V současné době je jeho obsah vyhodnocován laboratorními metodami, které jsou nákladné a časově náročné. V rámci tohoto experimentu byla založena kultura jahodníku pěstovaná v řízených podmínkách pěstební komory, u které byly nastaveny čtyři úrovně hnojení dusíkem.
Po prvotním získání iniciačních spekter odrazivosti listů jahodníku bylo zjištěno, že hodnocení lze provádět i ve vlnových délkách viditelného spektra. S využitím kamery a filtrů určitých vlnových délek byly získány snímky v barevném spektru RGB (Red, Green, Blue) a následně s pomocí software pro zpracování snímků a neuronových sítí bylo dosaženo téměř 98% přesnosti v určení obsahu dusíku v pletivech listů jahodníku. Metoda byla využita také pro hodnocení obsahu dusíku v listech jabloní a slivoní v reálných podmínkách sadu, kde dosahovala průměrné přesnosti kolem 70 %. Po získání širšího souboru dat je možné metodu dále zpřesňovat.
Výsledky nedestruktivního hodnocení obsahu dusíku u jahodníku prokázaly možnost nalezení vhodné metody hodnocení, která s využitím neuronových sítí je s poměrně vysokou přesností schopna rozlišit míru zásobení rostlinných pletiv dusíkem. Tato rychlá, nepříliš nákladná a již v současné době poměrně přesná metoda by mohla pomoci pěstitelům rozeznat rostliny s deficitním obsahem dusíku a tím identifikovat části výsadby, kde je nutné aplikovat hnojivo. Tímto přístupem pak mohou být schopni dosáhnout vyšších, a především vyrovnanějších výnosů ve svých výsadbách efektivní aplikací hnojiv. Zároveň je tento přístup šetrný k životnímu prostředí, kdy zamezuje aplikacím příliš vysokých dávek, které nejsou rostliny schopny vstřebat.
Jahodník byl v rámci tohoto experimentu využit jako modelová rostlina s krátkým životním cyklem. Možnosti využití nedestruktivních metod a neuronových sítí v oblasti stanovování zásobení pletiv dusíkem a jeho testování nadále probíhá také u jabloní a slivoní, kde jsou výsledky taktéž slibné, nicméně je třeba detailně ověřit vhodná spektra pro tyto plodiny a vyhodnotit možnosti využití senzoru v kombinaci s bezpilotním letounem (dronem) či jiným nosičem.
Text Ing. Klára Scháňková,1 Ing. Martin Mészáros, Ph.D.,1 doc. RNDr. Jan Šlégr, Ph.D.,2 RNDr. Zuzana Kovalíková, Ph.D.,2 Mgr. Petra Pořízková,1 PharmDr. Tomáš Bílek, Ph.D.,1 Mgr. Jitka Kühnová, Ph.D.,2 Ing. Richard Cimler, Ph.D.,21Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s. r. o., 2Univerzita Hradec Králové, Přírodovědecká fakulta
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 3/2022 s tématem měsíce Ovocnářství.
