
Akvaponické systémy jsou moderní systémy integrující recirkulační akvakulturu pro chov ryb, a hydroponické pěstování rostlin. Akvaponie byla prezentována v přílišných superlativech, což podpořilo zavádění technologie do praxe. I přes prvotní boom, větší množství podniků bylo nuceno svůj provoz ukončit.
Technické a produkční problémy v kombinaci s nepříznivým ekonomickým modelem vedly zpravidla k problémům s kvalitou výpěstků a k nedostatečnému odbytu prémiových akvaponických produktů. Nevýhodou byla mj. absence zkušeností, znalostí a nedostatek spolehlivých informací a metodických postupů pro akvaponické pěstování.
V rámci výzkumného projektu Národní agentury zemědělského výzkumu (NAZV) jsme se zaměřili na zásadní problematické aspekty bránící zavádění akvaponické technologie do praxe. Jednou z oblastí byla zjištěná nedostatečná kvalita potravin z akvaponie, a možná rizika ohrožující bezpečnost potravin, jak bylo dříve publikováno v časopise Úroda (článek Výživa a kvalita rostlin z akvaponických systémů, autoři Tůmová, Petrtýl a Klouček).
Ve srovnání s hydroponií (zavedený standard pro bezpůdní pěstování), rostliny pěstované v akvakulturní vodě bez přídavku hnojiv trpěly podvýživou. Měly snížený obsah minerálů, vitaminů, a dalších nutričních látek (např. chlorofylů, karotenoidů). Velmi často trpěly nedostatkem železa, fosforu, draslíku ale i dusíku.
Naopak, byl prokázán několikanásobně zvýšený obsah sodíku. Není tak překvapivé, že růstové experimenty potvrzují u těchto rostlin průkazně sníženou intenzitu růstu. O stresu rostlin vypovídá také zvýšený obsah antioxidantů v rostlinách, a zhoršené senzorické vlastnosti (přijatelnost chuti, hořkost, pachuť).
Teplá odpadní voda z chovu ryb obsahuje organickou hmotu, tedy je výborným zdrojem živin pro hydroponické pěstování, ale také ideálním prostředím pro bakterie. V akvaponických systémech se vyskytují především fekální bakterie (např. E. coli), ale riziko mohou představovat i bakterie rodu Aeromonas, Salmonella a Listeria, podobně jako je tomu u půdně pěstovaných plodin.
Nejpravděpodobnějším zdrojem kontaminace bývají zaměstnanci a nedostatečná hygiena provozu. Ryby samotné mohou být také zdrojem bakterií, ale z výzkumů vyplívá, že pro člověka nebezpečné jsou především taxony ze sekundárních infekcí.
Článek byl vytvořený s podporou grantového projektu MZe NAZV QK21010207, zaměřeného na zavedení akvaponie do praxe (Diverzifikace a posílení konkurenceschopnosti potravin z akvakultury podporou akvaponie).
Celý text článku naleznete v elektronické a tištěné verzi časopisu Zahradnictví 6/2025
Text: Ing. Veronika Tůmová, doc. Ing. Pavel Klouček, Ph.D., Ing. Miloslav Petrtýl, Ph.D., AF ČZU, Praha
Foto: Ing. Veronika Tůmová