(Ne)bezpečné potraviny z akvaponie

Akvaponické systémy jsou moderní systémy integrující recirkulační akvakulturu pro chov ryb, a hydroponické pěstování rostlin. Akvaponie byla prezentována v přílišných superlativech, což podpořilo zavádění technologie do praxe. I přes prvotní boom, větší množství podniků bylo nuceno svůj provoz ukončit.

Technické a produkční problémy v kombinaci s nepříznivým ekonomickým modelem vedly zpravidla k problémům s kvalitou výpěstků a k nedostatečnému odbytu prémiových akvaponických produktů. Nevýhodou byla mj. absence zkušeností, znalostí a nedostatek spolehlivých informací a metodických postupů pro akvaponické pěstování.

V rámci výzkumného projektu Národní agentury zemědělského výzkumu (NAZV) jsme se zaměřili na zásadní problematické aspekty bránící zavádění akvaponické technologie do praxe. Jednou z oblastí byla zjištěná nedostatečná kvalita potravin z akvaponie, a možná rizika ohrožující bezpečnost potravin, jak bylo dříve publikováno v časopise Úroda (článek Výživa a kvalita rostlin z akvaponických systémů, autoři Tůmová, Petrtýl a Klouček).

Podvýživa a fyziologie rostlin

Ve srovnání s hydroponií (zavedený standard pro bezpůdní pěstování), rostliny pěstované v akvakulturní vodě bez přídavku hnojiv trpěly podvýživou. Měly snížený obsah minerálů, vitaminů, a dalších nutričních látek (např. chlorofylů, karotenoidů). Velmi často trpěly nedostatkem železa, fosforu, draslíku ale i dusíku.

Naopak, byl prokázán několikanásobně zvýšený obsah sodíku. Není tak překvapivé, že růstové experimenty potvrzují u těchto rostlin průkazně sníženou intenzitu růstu. O stresu rostlin vypovídá také zvýšený obsah antioxidantů v rostlinách, a zhoršené senzorické vlastnosti (přijatelnost chuti, hořkost, pachuť).

Bakteriální kontaminace

Teplá odpadní voda z chovu ryb obsahuje organickou hmotu, tedy je výborným zdrojem živin pro hydroponické pěstování, ale také ideálním prostředím pro bakterie. V akvaponických systémech se vyskytují především fekální bakterie (např. E. coli), ale riziko mohou představovat i bakterie rodu Aeromonas, Salmonella a Listeria, podobně jako je tomu u půdně pěstovaných plodin.

Nejpravděpodobnějším zdrojem kontaminace bývají zaměstnanci a nedostatečná hygiena provozu. Ryby samotné mohou být také zdrojem bakterií, ale z výzkumů vyplívá, že pro člověka nebezpečné jsou především taxony ze sekundárních infekcí.

Článek byl vytvořený s podporou grantového projektu MZe NAZV QK21010207, zaměřeného na zavedení akvaponie do praxe (Diverzifikace a posílení konkurenceschopnosti potravin z akvakultury podporou akvaponie).

Celý text článku naleznete v elektronické a tištěné verzi časopisu Zahradnictví 6/2025

Text: Ing. Veronika Tůmová, doc. Ing. Pavel Klouček, Ph.D., Ing. Miloslav Petrtýl, Ph.D., AF ČZU, Praha

Foto: Ing. Veronika Tůmová