V obci velké Bílovice v jihovýchodní části Velkopavlovické podoblasti jsou proslulé vinné sklepy. A není se čemu divit. Díky historii pěstování vína sahající hluboko do minulosti právem náleží této obci prim v největší rozloze vinic v České republice. Téměř každá rodina vlastní vinici a vinný sklep.
Rozvoj pěstování révy vinné na Moravě se datuje kolem roku 250 n.l., období příchodu Římanů, kdy se vinice začaly vysazovat na příkaz císaře Marca Aurélia Proba také za Alpami. Současnou rozlohu měly již v období patnáctého a šestnáctého století. V této době se na vinice vztahovalo horenské právo, které stanovovalo práva sousedská, o vzdělávání vinic, správě viničních hor, dani z produkce – tehdy nazývané desátky a také o perknechtu neboli zemní dani. Na shromáždění obce byli voleni hlídači – hotaři, krádež hroznů byla velmi tvrdě trestána a období vinobraní bylo určeno pro všechny stejně. Tato práva se ve Velkých Bílovicích dochovala z roku 1550. Součástí tradic bylo také tzv. „Zaražení hory“ po ukončení prací na vinici, tato byla obnovena po roce 1989 a koná se poslední srpnovou sobotu. Významně k rozvoji pěstování révy vinné přispěli Habáni. Díky nim se do této oblasti dostaly nové postupy pěstování révy a také nové odrůdy. O významu vinohradnictví svědčí také pečeť z roku 1701 s vyobrazením keře révy, dvou hroznů, vinařského nože a radlice.
V průběhu třicetileté války prošlo vinohradnictví úpadkem. Ve Velkých Bílovicích z původních 2636 měřic zbylo pouze 100 měřic vinic. Renesanci bílovické vinice zažívají až na počátku dvacátého století, kdy byla snaha o rozvoj vinohradnictví podpořena zakládáním spolků, školek a pořádáním kurzů. V současné době dosahuje výměra místních vinic 750 hektarů, tedy větší rozlohy než vinice v celých Čechách.
Malý vinař
A právě v oblasti s tak dlouhou historií pěstování révy vinné působí firma Malý vinař manželů Františka a Hany Mádlových, kteří se mohou od letošního roku pyšnit titulem Vinařství roku 2011.
Že se jim denním chlebem stalo právě pěstování révy a výroba vína bylo vzhledem k jejich původu nasnadě. Hana Mádlová pochází z rodiny, která vlastnila vinici. František Mádl ve vinicích prakticky vyrostl. K zemědělství jako takovému měl blízko už od útlého dětství, kdy chodil pomáhat mamince, která pracovala v místním družstvu. Poznal nejen práci na vinici, ale také na poli s cukrovkou, kukuřicí či bramborami. Po základní škole vystudoval gymnázium. Velmi ho bavila fyzika a chemie, od kterých byl už jen krůček k jeho rozhodnutí o pokračování studiem na vysoké škole. Příroda v něm hluboce zakořenila a proto měl již ve třetím ročníku gymnázia jasno, že chce jít studovat obor zahradnictví. Přestože měl možnost studovat v Lipsku, silný vztah k rodnému místu a rodině mu nedovolil odejít a vystudoval nynější Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu v Lednici. Po absolvování povinné vojenské služby nastoupil v roce 1986 do Vědecko-výrobního sdružení ve Velkých Bílovicích na oddělení šlechtění odrůd révy vinné na rezistenci. Tehdy se podílel na šlechtění rezistentních odrůd, které jsou v současné době běžně v praxi užívané.
Po roce 1989 se změnou politického režimu docházelo k postupnému rozpadu zemědělských podniků družstva a tak od roku 1992 začali Mádlovi postupně podnikat. Nejprve se zaobírali pěstováním révy a produkcí vína při zaměstnání. Pronajali část vinic družstva, kde František Mádl pracoval. Vinice založené v letech 1987 a 1988 bylo třeba přeštěpovat, výroba vína byla provozována u rodičů, hrozny zpočátku převážně nakupovali. V období kolem roku 1994 dováželi také víno z výzkumných ústavů na Ukrajině, kde měl František Mádl kontakty z předchozího zaměstnání. Se vzrůstající produkcí vína z vlastních vinic od dovozu ze zahraničí ustoupili.
Firma Mádlových se postupně rozvíjela v návaznosti na rostoucí poptávku a výrobu vína. V roce 1996 koupili hospodářský dvůr s dostatečným zázemím, který rekonstruovali k odpovídajícím hygienickým podmínkám. František Mádl zdůrazňuje, že podnikání krok za krokem, kdy si postupně prakticky z ničeho, budujete prosperující firmu má své nezapomenutelné kouzlo. Ačkoliv je spojeno s velkou dřinou, nic nenahradí drobné radosti z jejího rozvoje. Všichni s nostalgií vzpomínají na radost a zapíjení první nerezové nádoby nebo první zimu strávenou v teplém pracovním prostředí po zavedení topení. Pro mnohé věci samozřejmé, ale pokud jste účastni úspěchu docílenému vlastním potem a rukama, stávají se z oněch samozřejmostí velké radosti, kterých si vážíte. V počátcích byla firma vybavena staršími stroji a ze zisků z prodeje vína investovali do modernizace výrobny a nákupu strojů.
Ekologické pěstování révy
Mádlovi byli průkopníky ekologického pěstování a produkce vína s minimalizací postřiků také u komerčních odrůd a v současné době zaujímá Česká republika sedmé místo v bioprodukci vína v Evropě.V oblasti původního aluvia řeky Dyje se sprašovými, místy jílovitými půdami s přechodem na černozemě a slíny obhospodařují celkem dvanáct hektarů půdy. Díky různorodým půdám mohou pěstovat většinu odrůd zapsaných v Odrůdové knize. Na deseti hektarech pěstují révu konvenčním způsobem, dva hektary obhospodařují ekologicky.
Vinice jsou zatravněné, nepoužívají herbicidní pás. Řez provádějí podle odrůdy na jeden nebo dva tažně. V ekologických vinicích používají místo travnatého pásu speciální směsi motýlokvětých bylin jako jsou například svazenka vratičolistá, jeteloviny, sléz. Využívají nejen symbiotického vztahu rostlin a mikroorganizmů, ale také se snaží udržet a zvýšit biodiverzitu viničních ploch. V minulosti měli ve vinicích také stromy s budkami pro ptáky, ale vzhledem ke komplikované manipulaci s mechanizací od tohoto ustoupili. Zaměřují se proto na zeleň na úvratích vinic, udržují pásy zeleně pro tuto oblast přirozené. Kromě vysazených stromů charakteristických pro zdejší oblast udržují také nálety stromů a keřů, plevele, dokonce i spontánně se šířící planou révu. Tímto způsobem usilují o co nejmenší potlačení biodiverzity monokulturou. Zatravněné vinice mají sice menší produkci, ale Mádlovým jde více než o kvantitu o kvalitu spojenou s co nejšetrnějším zacházením ve vztahu k přírodě. Také díky respektování zásad zakládání vinic podle zkušeností našich předků, nebyla většina keřů révy Mádlových významně poškozena letošními mrazy.
Výroba vína
Od prvních ručně stáčených lahví vína v roce 1997 se firma Malý vinař vypracovala z 3000 na 200 000 litrů ročně. Hlavními odběrateli jsou gastronomická zařízení a vinotéky, jejichž majitelé vyhledávají víno Mádlových sami. Mezi stálé zákazníky patří také Češi žijící v zahraničí. Na jejich úspěchu se podílí mimo jiné i specifická tělnatost a buket vín. Hrozny z vlastních vinic pokryjí přibližně jednu třetinu zpracovávaných odrůd, zbytek Mádlovi odkupují z okolních vinic. Zakládají si na využití regionálních produktů, což se také odráží na úspěších vín i na mezinárodních soutěžích.
V nabídce vinařství Malý vinař jsou vína bílá, červená a v současné době stále více oblíbená vína růžová. Vzhledem k velké komerční nabídce sladkých a polosladkých vín, se zaměřují převážně na suchá a polosuchá vína. Viniční tratě Nová hora, Pod Belegrady, Přední hora, Zadní hora a další, jsou například zdrojem odrůd Ryzlink rýnský, Sauvignon, Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené, Muškát moravský, Tramín červený, odrůdy Hibernal, jedné z ekologicky pěstovaných, z modrých jsou to Frankovka, Alibernet, Svatovavřinecké nebo Zweigeltrebe. Vína jsou kvašena a školena v nerezových tancích, k vyzrání červených vín nacházejí své uplatnění také dubové sudy. Ekologicky pěstované keře révy na nejstarších „bio“ vinicích České republice plodí hrozny k výrobě biovína značky Naturvín. Roční produkce se pohybuje kolem 16 000 litrů.
S rostoucím zájmem o jejich víno odkoupili Mádlovi pozemky na okraji obce, kde již vystavěli novou halu. V současnosti slouží jako sklad, výroba vína zatím zůstává v hospodářském dvoře. V budoucnu se chystají, podle již připraveného projektu, přistavět k hale prostor pro výrobnu a vinotéku s reprezentační místností pro degustace. Moderní, vkusná stavba v neofunkcionalistickém stylu v kombinaci se dřevěným obložením citlivě zapadá do okolní krajiny, netříští se s historickou architekturou a díky plánované výsadbě zeleně zcela respektující charakter zdejší krajiny, svědčí o pokrokovém myšlení jejích majitelů s úctou ke kraji, ze kterého pocházejí.
Podnikat s vtipem a lehkostí
Vedení vlastní firmy vyžaduje sice disciplínu, ale to nebrání hravému přístupu s lehkou nadsázkou. Pro Mádlovi je důležité poskytnout patřičné zázemí a hezké pracovní prostředí pro jejich osm kmenových zaměstnanců, přistupujících ke své práci srdcem. V době největšího pracovního vytížení jako jsou zelené práce nebo vinobraní, zapojí i své rodinné příslušníky, kteří zcela nezištně vypomáhají. A jablko nepadá daleko od stromu, proto mohl František Mádl předat část svých povinností synovi, kráčejícímu v jeho profesních šlépějích. Ačkoliv má firma Hany a Františka Mádových pevnou pozici na trhu a jejich vína sbírají jednu cenu za druhou, není dne aby chyběli na vinici, běžně se podílejí na potřebných pracích, během nejintenzivnějšího vytížení na vinici společně se zaměstnanci obědvají ve stínu stromů. Tvář firmy není postavena na populárních názvech a rádoby světových trendech. Se vší skromností a určitým projevem vlastenectví se firma Malý vinař prezentuje mílým a lidským vystupováním, aniž by jí to ubíralo na vážnosti a důstojnosti.
A takto zní „pět P“ firmy Hany a Františka Mádlových:
Poctivost-Produktivita-Pohoda-Posloupnost-Peníze
• Poctivost jak k dodavatelům hroznů, tak k pracím ve vinici
• Produktivita práce, bez které bychom nezajistili
• Pohodu zaměstnanců a také nás samotných
• Posloupnost generaci, kdy na se na všech činnostech ve firmě podílí jak minulá/rodiče/ tak budoucí /naše děti/ generace
• Peníze vyplacené zaměstnancům a využití pro náš osobní rozvoj.
A zřejmě těchto pět P dovedlo Mádlovi k oslavě již dvacátého výročí provozování jejich firmy a titulu Vinařství roku 2011.
Text a foto Daniela Urešová
Více informací naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 9/2012.
