V posledních letech dochází vlivem extrémních výkyvů počasí a dlouhodobých period sucha k destrukci lužních lesů a hromadnému odumírání jasanů a olší působením houbových patogenů. Pro udržení ekologické stability krajiny, zachování vegetačního pokryvu, kvality vod, omezení degradace a eroze lesní půdy a zmírnění propadu produkce dřeva vědci ověřují efektivní postupy obnovy lesa s využitím vhodných alternativních druhů dřevin, ke kterým se řadí i u nás původní topol černý.
Na možnosti návratu topolu černého do našich lesů se ve svém výzkumu zaměřili vědci z VÚLHM, v. v. i. Pro opětovné rozšíření topolů a jeho využití v obnově lesa a krajiny je nutné získávat kvalitní zdroje reprodukčního materiálu. Proto vědci v terénu vyhledávají na základě morfologických znaků fenotypově kvalitní stromy, u kterých se s využitím DNA analýz zjišťují genetické charakteristiky. Zjišťování genetické struktury vybraných stromů je významné pro jejich navržení k uznání zdrojů reprodukčního materiálu a vyloučení blízce příbuzných, zejména identických genotypů, které mohou vznikat vzhledem k velmi dobré kořenové výmladnosti topolu černého.
Zachování a zpětné rozšiřování tohoto lesnicky opomíjeného autochtonního druhu topolu je v současné době významné v souvislosti s hromadným odumíráním hospodářsky významných dřevin v nižších polohách, jako jsou např. jasany a olše v důsledku působení nepříznivých klimatických změn a houbových patogenů.
Topol černý přirozeně se vyskytující v povodí toků nejnižších zeměpisných poloh je svým pionýrským charakterem růstu vhodnou součástí dřevinné skladby pro rychlé znovuzalesnění rozsáhlých ploch v oblasti lužních lesů. Při pěstování přípravných porostů lze předpokládat, že porosty s vyšší genetickou variabilitou budou lépe odolávat nepříznivým podmínkám životního prostředí, které se v posledních letech vlivem prudkých výkyvů počasí a dlouhých period sucha na většině stanovišť zhoršují.*
Zdroj: VÚLHM
