Choroby skladovaného ovoce mohou mít původ fyziologický, ale v převážné míře jsou způsobovány především houbovými patogeny. Příčinou fyziologických poruch bývá často nerovnováha v příjmu živin rostlinami, extrémní výkyvy počasí, nevyhovující míra vláhy v půdě (přílišné sucho nebo naopak podmáčení), nesprávná volba termínu sklizně nebo podmínky skladování.
Mezi fyziologické poškození, které se vyskytuje během skladování, ale může být i patrné již v sadech během vývinu ovoce, patří například vápníková deficientní hořká skvrnitost jablek (známá spíše pod starším názvem hořká pihovitost), která se projevuje shluky zkorkovatělých zhnědlých buněk bezprostředně pod slupkou. Takto poškozené pletivo má nahořklou chuť. Ochranným opatřením jsou opakované aplikace hnojiv se zvýšeným obsahem vápníku. Hnojivo je třeba dodávat přes list. Odrůdy se velmi významně liší v citlivosti k výskytu uvedené fyziologické poruchy. Další z častých poruch u některých citlivých odrůd jablek je sklovitost, která se rovněž objevuje již během vegetace. Projevuje se jako zvodnatělá pletiva, která se vytvářejí nejdříve kolem jádřince, ale postupně prostupují celým plodem. Jedná se o metabolickou poruchu, proti níž nejsou propracována žádná jednoznačně účinná ochranná opatření. Z fyziologických poruch se ovocnáři mohou dále setkat např. s tzv. chladovým hnědnutím slupky a dužniny jablek, dále s abiotickou jonathanovou skvrnitostí jablek a s dalšími specifickými poruchami, které jsou zapříčiněny konkrétním režimem a podmínkami při skladování.
Druhou skupinou způsobující znehodnocení skladovaných plodů jsou houbové patogeny. Těch je celá řada, nicméně v intenzivně obhospodařovaných produkčních výsadbách se pěstitel setká nejčastěji jen s několika klíčovými, k nimž patří zástupci rodu Monilinia, Pezicula (Neofabraea), dále Botrytis cinerea, Venturia inaequalis, Penicillium expansum, případně některé další.
Ochranu tvoří komplex opatření
Ochranu proti skládkovým chorobám tvoří celý komplex opatření, ke kterým patří dodržování běžných hygienických podmínek jak ve výsadbě [jako např. odstraňování větví s příznaky přítomnosti rakoviny kůry a dřeva (zdroj patogenů rodu Pezicula), odstraňování napadeného a mumifikovaného ovoce z korun stromů (zdroj moniliových hnilob) apod.], tak i během sklizně (čisté obaly, šetrná sklizeň). V rámci posklizňové úpravy ovoce je pak obecně využíváno mnoho technik, které by zabránily nebo alespoň zpomalily rozvoj různých houbových patogenů. Jedná se zejména o řízené chlazení, kontrolovanou atmosféru, využití ozónu, sanitační a hygienická opatření. Nejúčinnějším opatřením však stále zůstává pesticidní předsklizňové ošetření. Toto opatření je nezbytné, zejména pokud je průběh pozdního léta (asi od druhé dekády srpna) nebo začátek podzimu (počátek září) deštivý. Na rozdíl od některých zahraničních zemí (a to i evropských) není v ČR posklizňové ošetření syntetickými pesticidy proti chorobám uplatňováno. V tuzemsku rovněž není zvykem jablka voskovat. Přípravky registrované v ČR s indikací proti skládkovým chorobám jsou uvedeny v tabulce. K chemické ochraně je ale možno využít i některé další fungicidy, které jsou registrované např. proti strupovitosti jabloně (a lze je tudíž aplikovat proti pozdní/skládkové strupovitosti) vykazují vedlejší účinky také proti dalším původcům skládkových chorob. Samozřejmostí je dodržení ochranné lhůty použitého přípravku, jejichž dodržení garantuje rozpad reziduí často i hluboko pod hladinu legislativně stanoveného MLR (maximální limit reziduí).*
Text a foto
Ing. Jana Kloutvorová,
Svaz pro integrované systémy pěstování ovoce
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 9/2021.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Představte si, že nám celý sad po mojí babičce napadl nějaký škůdce a všechny naše sladké plody takto shnily. Úroda teda vůbec žádná. No řekli jsme si, že zkusíme alespoň houby, ať můžeme mít radost alespoň z něčeho. Našli jsme si co zrovna roste https://www.atlaso.cz/nase-jedle-houby/ no ale co myslíte, když jsme se vrátili s košíkem, většina byla červivá. Letošek asi nebyl můj rok na sklizeň.