Kapková závlaha představuje v současnosti nejrozšířenější způsob závlahy v našich ovocných sadech a vinohradech. Přes svoje nesporné výhody má pochopitelně i několik nedostatků proti klasické závlaze postřikem. Jedním z nich je i omezený objem půdy, do nějž se dostává voda dodávaná jednotlivými kapkovači. To s sebou přináší i zvýšené nároky na její dávkování tak, aby byla využita co nejefektivněji.
Z provedených poměrně komplexních měření lze vyvodit tyto předběžné závěry:
- Kořenový systém jabloní pěstovaných ve tvaru štíhlého vřetene pod kapkovou závlahou v našich podmínkách bude zřejmě o něco větší a nekoncentruje se jenom do navlaženého objemu pod kapkovači. Určitou částí zasahuje především do vzdálenější části půdy v příkmenném pásu, výjimečně i do meziřadí. Stromy z něj čerpají významnou část potřebné vody a živin. V případě ozeleněného meziřadí je zde poměrně silná konkurence v požadavcích na vláhu a při nedostatku přirozených srážek dochází k výrazným poklesům půdní vlhkosti, což se projevuje i v nedostatku vláhy potřebné na transpiraci stromů.
- Kořeny, soustředěné v navlaženém objemu, jsou schopny i v případě dostatečné vlhkosti odčerpávat pouze část potřebné vody na transpiraci, zejména pak v případě vyšší vláhové potřeby. V sušším období s intenzivnějším výparem tak dochází k poklesu nárůstu plodů i přes dostatečnou doplňkovou závlahu.
- S ohledem na výše uvedené skutečnosti je nutno počítat s tím, že jednořadou kapkovou závlahou nelze dodávat veškeré potřebné množství vody, které jsou schopny jabloně v teplých dnech vytranspirovat, zejména pak ne při vzdálenosti kapkovačů 1 m. Opomenutí tohoto faktu vede ke zbytečnému převlažení a vzniku anaerobních podmínek ve značné části navlaženého objemu, navíc dochází ke zvýšené spotřebě vody, kterou rostliny nejsou schopny efektivně využít. Tam, kde byla závlaha řízena na základě měřené půdní vlhkosti, stačilo dodat za celou sezónu něco málo přes 200 litrů vody každému stromu, což je podstatný rozdíl proti téměř 550 litrům, které tam byly dodány na základě časového řízení. Jak je však vidět z přírůstků plodů, v obou variantách byl přibližně stejný a rovněž bylo dosaženo i téměř totožného výnosu.
- I přes uvedené nedostatky lze považovat kapkovou závlahu při jejím správném dimenzování a řízení za vhodný prostředek k zajištění stabilních výnosů ovocných stromů při nerovnoměrném rozdělení srážek. Tento systém se vyznačuje nižšími požadavky na množství závlahové vody a obsluhu proti jiným způsobům závlahy. V našich podmínkách se stále jedná o doplňkovou závlahu, která má doplňovat množství vody dodávané přirozenými atmosférickými srážkami v obdobích, kdy transpirace porostu převyšuje množství přístupné vody ze srážek. Je však zřejmě nutno počítat s tím, že při současném designu závlahového detailu v případě extrémních situací s výrazným déletrvajícím nedostatkem srážek tato závlaha nedokáže dodávat veškeré potřebné množství vody. Proto pro optimální využití kapkové závlahy je potřeba věnovat patřičnou pozornost již jejímu návrhu, přes instalaci a provoz včetně řízení pomocí některé z již vyzkoušených a ověřených metod stanovení potřeby závlahy v provozní praxi.
Text a foto RNDr. Tomáš Litschmann,1 Ing. Martin Mészáros, Ph.D.,2
1Amet, Velké Bílovice, 2VŠÚO Holovousy
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 6/2023.
