V letech 2015 a 2016 proběhlo sledování obsahu asimilovaných živin v sušině listů v rámci vybraných odrůd révy vinné. Vzorkování probíhalo ve fázi kvetení révy. U vybraných kultivarů jsme mapovali úrovně obsahů živin dusíku, fosforu, draslíku, hořčíku, vápníku a železa a tedy jejich schopnost hospodařit s živinami a náročnost na výživu. V roce 2015 jsme se zabývali také otázkou dostatečného zásobení keřů révy sírou.
Do výzkumu byly zahrnuty bílé odrůdy Tramín červený (TČ), Ryzlink rýnský (RR), Rulandské šedé (RŠ) a modré odrůdy Rulandské modré (RM), Frankovka (FR), Zweigeltrebe (ZW). Vzorky pocházely ze dvou rozdílných podoblastí ČR, a to Velkopavlovické a Mikulovské.
Srovnáním jednotlivých ročníků napříč všemi odrůdami (graf 1) bylo zjištěno, že extrémně suchý ročník 2015 se negativně dotkl především čerpání hůře dostupných živin hořčíku a vápníku, které jsou antagonisty obecně velmi dobře přijímanému draslíku. Extrémní sucho v roce 2015 však pozitivně ovlivnilo příjem fosforu a draslíku, což jsou prvky výrazně ovlivňující především generativní orgány révy vinné. Dostatek draslíku pozitivně působí na cukernatost hroznů a vyzrávání dřeva.
V listech révy se nacházela síra v roce 2015 vždy na spodních úrovních nebo přímo v deficitu. V roce 2016, kdy jsou vláhové poměry v půdě obecně mnohem lepší, jsme zaznamenali lepší příjem dusíku, hořčíku a zlepšila se také přijatelnost vápníku. Příjem železa je přitom v průběhu obou ročníků v době kvetení srovnatelný (vždy v mezích optima či na jejich spodní úrovni), zásadní rozdíly zjištěny nebyly.*
Ing. Klára Halouzková,
BS vinařské potřeby s. r. o.
Celý text článku naleznete v časopisu Zahradnictví č. 12/2016.
