Rezistence většiny současných odrůd jabloní odolných vůči strupovitosti, jejímž původcem je houba Venturia inaequalis Cke.Wint., pochází z planého botanického druhu jabloně Malus floribunda (klon 821). Tato rezistence je podmíněna dominantním genem velkého účinku označovaným zkratkou Vf. Tento gen využíval šlechtitelský kooperační program tří universit rozpracovaný ve 40. letech minulého století v USA. Po pěti generacích zpětného křížení s kulturními odrůdami, se zde v roce 1970 podařilo vyšlechtit první rezistentní odrůdu jabloně 'Prima', za kterou brzy následovala řada dalších.
Záhy se využívání genu Vf ve šlechtění jabloní rozšířilo prakticky do celého světa. V ČR byly vyšlechtěny první dvě rezistentní jabloně s tímto genem ('Jolana' a 'Melodie') v 80. letech minulého století ve Střížovicích. Do současnosti bylo ve světě vyšlechtěno přes 300 odrůd jabloní s tímto typem rezistence, z toho více než čtyřicet v ČR.
Nové rasy se rozšířily v Evropě
Až do 80. let byly všechny odrůdy s touto rezistencí zcela odolné vůči všem pěti tehdy známým rasám Venturia inaequalis, jež se ve světě vyskytovaly a nevyžadovaly žádnou chemickou ochranu proti této chorobě. Potom u nich došlo k výskytu napadení strupovitostí v několika lokalitách zemí západní Evropy. Jednalo se o oblast pěstování jabloní v okolí Hamburku, o šlechtitelské výsadby Výzkumného ústavu ovocnářského v Dráždanech, o Výzkumnou stanici pro jádroviny v Angers (Francie) a o některé pěstitelské oblasti v Nizozemsku. Nové patotypy Venturia inaequalis překonávající rezistenci odrůd podmíněnou genem Vf byly popsány jako rasy 6 a 7. Tyto první výskyty nových ras se začaly významněji rozšiřovat po roce 1995. Během následných deseti let nové rasy strupovitosti postupně zasáhly Belgii, Dánsko, Anglii, Švýcarsko, Slovinsko, Chorvatsko, Rumunsko a Litvu. Ve většině těchto zemích jsou však výskyty těchto nových ras stále jen lokální a na většině jejich území je rezistence podmíněná genem Vf stále funkční.
V České republice jsme až do loňského roku výskyt nových ras strupovitosti nezjistili. Několik údajů o napadení těchto odrůd sice bylo publikováno, avšak pravděpodobně se vždy jednalo o genotypy, které nebyly nositelem daného genu nebo šlo o odrůdové záměny. U některých rezistentních odrůd ('Primula', 'Rubinola') jsme v letech silného spontánního napadení jabloní strupovitostí sice občas pozorovali zcela nepatrné příznaky této choroby na plodech nebo i na listech, avšak jednalo se vždy patrně o interakce běžných ras houby s mimořádně příznivými podmínkami pro napadení určitých pletiv tímto patogenem. V následujících letech se nikdy tyto infekce v dané lokalitě neopakovaly ani nerozšiřovaly.
Aktuální výskyt strupovitosti v ČR
K prvnímu patrně spontánnímu výskytu nové rasy strupovitosti na našem území došlo v sadech pana Sedláčka ve Spáleném Poříčí v západních Čechách. Pěstitel uvádí, že ojedinělé výskyty strupovitosti na rezistentních odrůdách v desetileté výsadbě pozoroval již v loňském roce. Letos došlo v této lokalitě k mimořádně silnému infekčnímu tlaku této choroby vlivem výskytu trvalých srážek koncem dubna (pršelo zde nepřetržitě po dobu pěti dnů). Z tohoto důvodu se pěstiteli i přes chemickou ochranu nepodařilo zabránit napadení citlivých odrůd (došlo u nich ke slabému až střednímu napadení listů a částečně i plodů). Bohužel parcelu, kde byly vysazeny rezistentní odrůdy (výměra 2 ha), vůči strupovitosti neošetřoval. V důsledku toho zde došlo na odrůdách 'Topaz', 'Rubinola', 'Rajka' a 'Vanda' k velmi silnému napadení listů, kdy silně sporulující skvrny pokrývaly na začátku srpna více než 50 % jejich povrchu. Strupovitost se na těchto odrůdách projevila i na plodech. Většina jich byla pokryta strupovitostí na 20 – 40 % povrchu. Plody byly zdeformované a menší velikosti (viz foto). Menší výskyt strupovitosti se zde projevil i u odrůdy 'Selena'. Jedná se zatím o lokalizovaný výskyt napadení, protože v okolí nebyly příznaky napadení na rezistentních odrůdách zatím pozorovány.
K dalším dvěma výskytům silného napadení rezistentních odrůd strupovitostí došlo v roce 2006 rovněž v západních Čechách. Jednalo se o dvě výsadby firmy Sady Schwarz ve Vranově u Rokycan, které jsou vzájemně od sebe vzdálené přibližně 1 km. Nejintenzivnější výskyt strupovitosti se zde projevil na rezistentních odrůdách 'Vanda' a 'Otava' dosazených do patnáctihektarového bloku odrůdy 'Melodie'. U nich byly napadeny téměř všechny listy, přičemž silně sporulující skvrny pokrývaly více než 50 % jejich povrchu. Jen o něco méně zde byly napadeny další dvě dosazené odrůdy 'Goldstar' a 'Rubinola'. U nich skvrny pokrývaly listy jen asi v rozsahu 15 až 50 % plochy povrchu. Je zajímavé, že původní desetileté stromy odrůdy 'Melodie' byly strupovitostí napadeny jen slabě v sousedství dosazených stromků výše uvedených odrůd. V druhé výsadbě byl výskyt strupovitosti na dvouletých stromcích rezistentních odrůd rovněž pouze ojedinělý. V loňském roce nebyl v této lokalitě výskyt strupovitosti na rezistentních odrůdách pozorován. Podsazený výsadbový materiál rezistentních odrůd, kterým pravděpodobně tato nová rasa strupovitosti byla do obou výsadeb zavlečena, pocházel ze dvou tuzemských školek.
Silný výskyt strupovitosti na rezistentních odrůdách jabloní se v letošním roce projevil rovněž v jedné z výsadeb firmy Šampima u obce Žernov v severovýchodních Čechách. Zde byly strupovitostí silně napadeny stromy odrůd 'Topaz' a 'Goldstar', které se nacházejí ve výsadbě sousedící s úložištěm velkobeden vyprázdněných po vytřídění jablek, z nichž část pocházela z dovozu ze zahraničí. Je pravděpodobné, že právě touto cestou došlo k zavlečení nové rasy strupovitosti na naše území. Slabší napadení strupovitostí zde bylo dále zjištěno v sousední menší výsadbě u odrůd 'Rajka' a 'Rubinola'.
Strupovitost na odrůdách 'Topaz' a 'Rubinola' zjistil na svém pozemku také Ing. Míka, šlechtitel jabloní v Branicích u Písku. Listy na těchto odrůdách byly již v červnu napadeny silně, plody poněkud méně. Odrůda 'Topaz' byla napadena silněji než odrůda 'Rubinola'. Další rezistentní odrůdy rostoucí v jiné části výsadby však byly zdravé. Napadení strupovitostí také zjistil na semenáčích, které v předchozích letech hodnotil jako rezistentní.
Na Moravě byly zatím jen v několika lokalitách zaznamenány na rezistentních odrůdách příznaky velmi slabého výskytu strupovitosti. Pravděpodobně nebyly vyvolány žádnou novou rasou tohoto patogena. Přesto je nutno všechny tyto případy stále monitorovat, zda se nebudou tyto výskyty stupňovat a dále rozšiřovat.
Evropská analýza
Analýza všech dosavadních výskytů nových ras Venturia inaequalis v Evropě ukazuje na to, že nejvyšší riziko prolomení rezistence podmíněné genem Vf je na pracovištích, zabývajících se šlechtěním těchto odrůd nebo jejich zkoušením. Smíšené výsadby odrůd a genotypů jabloní s různým stupněm své odolnosti, které nejsou chemicky ošetřovány proti napadení touto chorobou a kam jsou navíc často soustřeďovány různé patotypy dané houby, navozují ideální podmínky pro vznik nových rekombinantních typů strupovitosti. Další riziko pro šíření nových ras strupovitosti představují školky, zabývající se výrobou výsadbového materiálu těchto odrůd a neaplikující žádnou chemickou ochranu proti této chorobě. Zejména pozdní infekce strupovitosti mohou přetrvávat na nejmladších listech a na šupinách vrcholových pupenů, a pokud nejsou zničeny mrazem, mohou být rozšířeny prodejem tohoto materiálu do nových lokalit. Jisté riziko vzniku nových ras strupovitosti představují všechny výsadby jabloní, v nichž jsou společně vysazeny rezistentní odrůdy s odrůdami citlivými a ve kterých se nepoužívá dostatečně účinná ochrana proti této chorobě.
Doporučení pěstitelům
Ve většině západních zemí Evropy je nyní doporučováno, aby všichni pěstitelé rezistentních odrůd jabloní v době nejsilnějšího infekčního tlaku houby monitorovaném lapačem spor aplikovali dva až tři preventivní postřiky proti strupovitosti.
Co doporučit pěstitelům, u nichž došlo k napadení rezistentních odrůd? Především by se měli pokusit o úplnou eredikaci této nové rasy, a to dříve něž danou lokalitu osídlí na úkor ras domácích. To je reálné především tam, kde se jedná o více méně izolované ucelené výsadby a kde nové rasy zatím nepronikly do soukromých zahrad. Po zjištění výskytu strupovitosti na rezistentních odrůdách jabloní je nutno ihned zastavit sporulaci houby postřikem přípravkem Syllit, aby se zabránilo dalšímu šíření nové rasy v průběhu vegetace. V době deštivého počasí je nutno tento zásah asi po týdnu opakovat. Na zahradách je později vhodné odstraňovat spadané listi (lze použít ke zkompostování). V Německu je doporučováno odstraňování spadaných listů i z větších výsadeb pomocí k tomuto účelu zkonstruovaného vysavače neseného na traktoru. Tamním výzkumem bylo zjištěno, že po dvakrát opakovaném vyčištění výsadby tímto způsobem se zde až několika násobně snížilo napadení strupovitostí v příštím roce oproti takto neošetřované kontrole.
Po sklizni jablek je možno doporučit listovou aplikaci 5% roztoku močoviny. Zejména během mírné a deštivé zimy takto dodaný dusík urychluje mikrobiální a biologický rozpad listů, čímž se opět významně snižuje intenzita infekce strupovitosti v příštím roce. Rozhodující pozornost je však nutno věnovat chemické ochraně postižených výsadeb. Především je nutno všechny rezistentní odrůdy ošetřovat stejně intenzivně jako odrůdy citlivé. První postřik ve fázi myšího ouška zahajujeme mědnatými přípravky (Champion), za kterým následují dvě ošetření přípravkem Syllit před květem. Po odkvětu můžeme použít Captan kombinovaný se systémovým přípravkem Punch. V následném sledu ochrany proti této chorobě dáváme přednost preventivním ošetřením dalšími kontaktními fungicidy (Delan, Dithane, Merpan). Nepoužíváme systémovém a strobulinové přípravky, ke kterým byly již vyselektovány rezistentní populace patogena. Intenzivní chemickou ochranu lze zastavit až po ukončení letu askospor a za předpokladu, že nedošlo v sadě k žádnému výskytu této choroby (podrobnosti jsou popsány v metodice: Lánský a kol., Integrovaná ochrana ovoce. VŠÚO Holovousy s.r.o., 2005).
S cílem eradikace nové rasy patogena se doporučuje uplatňovat výše popsaný způsob ochrany minimálně po dobu dvou let. Teprve potom je možno u rezistentních odrůd přistoupit k omezenému programu ochrany proti strupovitosti spočívajícím v aplikaci dvou až tří preventivních ošetření v době nejsilnějšího infekčního tlaku choroby (od konce dubna do poloviny května).
