Na Vysočině vznikají pozemky pro koroptve: farmáři a ochránci přírody spojují síly

Na Vysočině se ochránci přírody dohodli s 11 zemědělci na vytváření lokalit, které zajistí celoroční podmínky pro koroptve polní. Projekt umožní prověřit postupy, jež by mohly koroptvím pomoci v zemědělské krajině přežít. Z této kdysi nejběžnější lovné zvěře se kvůli scelování polí a pesticidům stal ohrožený druh, uvedl ředitel regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) Václav Hlaváč.

Zemědělci letos začali připravovat hektarové pozemky s pestrou vegetací. Opatření, která se během tříletého projektu osvědčí, by se později mohla začlenit do dotačních programů a pomoci i dalším živočišným druhům. „Na koroptvích se dobře ukazuje dopad intenzivního hospodaření na přírodu,“ dodal Hlaváč.

Koroptví ubylo o 99 procent

Před druhou světovou válkou žilo v Československu zhruba šest milionů koroptví, dnes se jejich počet v ČR odhaduje na 15 až 20 tisíc kusů. Přežívají hlavně na okrajích polí a cest. „Vývoj jejich početnosti je opravdu dramatický. Je to druh, který ubyl o 99 procent,“ upozornil Hlaváč. Projekt s rozpočtem okolo čtyř milionů korun připravili ochránci spolu s Českou společností ornitologickou na Vysočině a financuje ho operační program Životní prostředí. Pozemky pro koroptve budou zemědělci udržovat do roku 2028 na ploše 15 hektarů na Havlíčkobrodsku a ve Žďárských vrších. Každý pozemek má rozlohu kolem hektaru a je rozdělen do šesti pásů – musí zde být vyšší porost (například ozimé obilí), úhor, prosluněné místo pro odchov kuřat a louka s dostatkem potravy. Pro hnízdění a odchov kuřat potřebují koroptve porosty, které nebudou sklízeny od května do půli července. V hnízdě může být až 20 vajec. Pozemky nesmějí být u lesa ani vysokých stromů, protože to snižuje šanci koroptví na únik před predátory – dravci, liškami, kunami či kočkami. „Koroptev je původně lesostepní druh, potřebuje vidět široko daleko,“ vysvětlil Hlaváč. Dodal, že vysazování vysokých stromů neprospívá ani hmyzu, plazům a dalším stepním druhům. Vhodnější je kombinace ovocných stromů a keřů, jako jsou šípky či trnky, které na mezích dříve běžně rostly. Ochránci přibližují důvody vymizení koroptví také v novém dokumentu Koroptev polní v ráji i pekle zemědělské krajiny, který zveřejnili na YouTube. Záběry pocházející převážně z Vysočiny natáčeli dva roky. Jde o jejich druhý dokument – první, věnovaný návratu bobrů, zveřejnili před dvěma lety.*

Zdroj: ČTK