Pojmy jako „Elbeobst“ nebo „Sachsenobst“ (polabské nebo saské ovoce) jsou mnohým našim ovocnářům známy ještě z doby, kdy bylo Německo rozděleno. Stejně tak blízký je výzkumníkům ovocnářský ústav v Pillnitz u Drážďan v bývalé NDR. Právě s tímto ústavem jsme v 70. až 80. letech minulého století úzce spolupracovali. Zajímalo nás, jak si naši kolegové poradili v praxi s problémy ve složitých podmínkách po roce 1989 a zda obstáli v konkurenčním prostředí.
Odborný program pro českou skupinku ovocnářů a školkařů na sklonku srpna 2008 zajistil Dr. Wackwitz, vedoucí oddělení zahradnictví Saského zemského ústavu pro životní prostředí, zemědělství a geologii, který je zároveň ředitelem zahradnické školy v Pillnitz, jenž je k ústavu přičleněna.
Jak nás podrobně informovala Dr. Handschack s panem Schoenem, značná redukce výzkumných úkolů a tedy i počtu pracovníků bývalého výzkumného ústavu ovocnářského způsobila, že se řešení projektů, zaměřených na ovoce, soustředilo na vybrané technologické úkoly významné pro praxi. V oblasti sortimentů je pozornost zaměřena na prověření dosud v SRN vyšlechtěných odrůd jabloní s vysokým stupněm rezistence ke strupovitosti (´Reanda´, ´Reglindis´, ´Retina´ aj.), ale také českých odrůd ze Střížovic (´Topaz´, ´Vanda´, ´Rubinola´). Sledují výnosové a kvalitativní parametry vybraných odrůd hrušní, slivoní, třešní, višní, rybízu, angreštu, maliníku a ostružiníku. Dále se zkoumají otázky ekologického pěstování ovoce, řeší se potřeba vody, způsoby ošetřování půdy, její nakrývání, regulace růstu a plodnosti, mechanická probírka plůdků, řez a tvarování, včetně řezu kořenů. Doplňkově se ověřují sloupovité formy jabloní. Doznívají tu z dřívějška i pokusy s ověřením netradičních druhů ovoce, zvláště bohatý je sortiment jeřábů (Sorbus), uvidíme tu aronii (Aronia melanocarpa), rakytník (Hippophaë), křížence angreštu a rybízu, hybridní plodovou růži a další druhy, dnes však spíše jako demonstrační dřeviny pro výukové účely.
Výsledky projektů
Velmi zajímavé jsou výsledky s omezujícím řezem kořenů u bujně rostoucích odrůd jabloní ve tvaru štíhlé vřeteno. Zjistili, že řez musí být veden mírně šikmo, a to střídavě z obou stran řady stromů tak, aby došlo k výraznější redukci nejen vodorovných, ale i svislých kořenů. Zářezy motorovou pilou do kmene na protilehlých místech v odstupu asi 0,3 m nezpůsobily výraznější omezení růstu ve zvláště problematické vrcholové části vřetene, úspěšně však oslabují tento vrchol v nadměrném růstu protilehlými zářezy až v horní třetině koruny. U některých odrůd jabloní se k omezení růstu osvědčil přípravek Regalis v dávce 0,6 kg, aplikovaný v první dekádě května.
Mechanická probírka nadměrné násady květů u jabloní ve výsadbě z roku 1999 u odrůd ´Gala´, ´Idared´, ´Pinova´ a ´Šampion´ (všechny na podnoži M9 ve sponu 3,2 x 1,2 m se zkouší dvěma probírkovými stroji (Gesler a Blanke). Dosavadní výsledky se snížením nebo plným počtem otáček pracovního ústrojí, sestávajícího ze speciálně obloukovitě upravených drátů na rotující hřídeli, se ukazují velmi slibné. Například v roce 2008 proběhla účinná probírka u odrůdy ´Pinova´ 28. dubna, při pojezdové rychlosti 3 km/h a 250 otáčkách za minutu. Jako hlavní ukazatele sledují intenzitu kvetení, násadu plodů, výnos, vnější i vnitřní kvalitu plodů, stupeň jejich event. poškození apod.
V poslední době ověřují využití jemných světlých a tmavých sítí proti krupobití na speciálních konstrukcích. Tmavěji zbarvené sítě mají delší trvanlivost, zhoršují však prostupnost světla, proto je doporučují natahovat ve větší výšce (nejméně 3,5 m až 4 m nad zemí).
Na pěstitelské technologie třešní, zejména slabě rostoucí podnože nebo mezištěpování za účelem omezit bujný růst odrůd třešní, tvarování a řez se dlouhodobě soustřeďuje pozornost výzkumu. V současné době se v Pillnitz hodnotí výběr vhodných kombinací odrůda a podnož v dočasně „zastřešených“ sadech, aby se omezilo praskání plodů.
Šestileté výsledky pokusů s 12 odrůdami višní, vysazenými ve sponu 4,5 x 2,5 m, prokázaly nejvyšší, přitom vyrovnané výnosy u odrůd ´Achat´, ´Jade´, ´Kelleris 16´(´Morellenfeuer´) a ´Safír´ (kumulativní sklizeň ze stromu nad 90 kg) , naopak nejnižší u odrůd ´Gerema´, ´Meteor´ a ´Morina´ , které za sledované období nedosahovaly ani 60 kg plodů ze stromu. Nejvyšší hmotnost jednoho plodu (7,4 g) byla zaznamenána u odrůdy ´Achat´, naproti tomu odrůda ´Morellenfeuer´ měla v průměru jen 5,0 g na jeden plod.
Struktura a uspořádání sadů
Sdružení 17 polabských ovocnářů (Elbeosbst) v okolí Drážďan obhospodařuje celkem 1 700 ha sadů. Dominují jabloně (1000 ha) a višně (300 ha). Z ostatních druhů jsou na větší výměře ještě třešně (90 ha) a 40 ha jahodníku, dále se pěstují hrušně, slivoně a drobné ovoce (rybíz, angrešt, maliník, ostružiník). Dobře funguje síť poradců, zvláště v otázkách ochrany a výživy rostlin. U většiny výsadeb je vybudována kapková závlaha s možností přihnojování (fertigace). Přisávání hnojivých roztoků zajišťují pomocí čerpadel Dosatron nebo Venturiho injektoru. V mnoha sadech lze vidět vzdálenosti řad zahuštěné na 2,8 m, s využitím portálového traktoru při ošetřování výsadeb (chemická ochrana, sečení trávy, aplikace herbicidů). Řady jsou po 50 metrech příčně přerušeny a na vzniklou manipulační plochu se před sklizní ovoce rozvezou velkoobjemové bedny, které pak česáči plní jablky. Maximální vzdálenost, na kterou se česací nádoby přenášejí, je tedy 25 m. Tato technologie byla již v 80. letech vyvinuta v Borthenu a zdá se, že přes některé nedostatky přetrvá. V řidších sponech (šíře meziřadí nejméně 3 m) lze při jednorázové sklizni navézt velkoobjemové bedny před sklizní přímo do meziřadí a racionalizovat tak práci česáčů při omezení ztrátových časů přenášením sklizňových nádob.
Pěstitelské technologie
Jak nám sdělila dr. Krieghof, ústav v Pillnitz spolupracuje s některými ovocnářskými podniky z dřívější kooperace se sídlem v Borthenu (dnes se jedná o samostatné subjekty) na některých projektech, týkajících se pěstitelských technologií jabloní a drobného ovoce (angrešt, rybíz, maliník, ostružiník). Základní sortiment jabloní zahrnuje odrůdy ´Gala´ (celočervené mutace), ´Golden Delicious´, ´Šampion´, ´Jonagold´, ´Pinova´ (zvláště její celočervená mutace), ´Idared´, ´Boskoopské´, ´Topaz´, z letních ´James Grieve´.
Angrešt i rybíz zkoušejí vysazovat a dále pěstovat na plody ve stromkové formě na vlastních kořenech s jednoduchou drátěnkou. Odpadá tak odstraňování obrůstající podnože (meruzalky zlaté) a sníží se i výpad jedinců napadených botrytidou, jak jej známe u roubovanců kmenných tvarů bobulovin. Pěstovanými odrůdami angreštu jsou ´Achiles´(starší, červenoplodá, s hladkou slupkou, trpí padlím), dále výkonné, k hnědému padlí angreštu odolnější ´Remarka´ (dosahovaný výnos v přepočtu 20 t/ha) a z novějších ´Xenia´. Výnosy pravokořenných stromků, zapěstovaných s více postranními větvemi a výhony nad sebou (obdoba vřetene) jsou podle dosavadních výsledků vyšší než u štěpovanců, nezkracuje se ani produkční životnost výsadby. Srovnávají produktivitu výsadeb rybízu a angreštu pod jednoduchou fólií a bez fólie. Očekává se lepší kvalita ovoce, prodloužení doby sklizně i vyšší výnos v zakrytých plantážích. Samozřejmostí je zabudovaná kapková závlaha s možností řízené výživy. Z raných odrůd červeného rybízu se zkoušejí ´Jonkheer van Tets´, ´Rekord´ a´Telake´, ze středně pozdních ´Gerouge 1´, ´Gerouge 2´ (novinky), ´Rovada´ a ´Roodneus´, z pozdních ´Redpoll´. Ve třetím roce zatím nejvyšší výnos (3,8 kg z keře) s nejtěžšími hrozny (hmotnost hroznu 18 g) přinesla odrůda ´Rovada´. Z bílého rybízu jsou zastoupeny ´Blanka´(vysoký výnos) a ´Gerlach´, z černých ´Genoir 1´ (nejvyšší výnos s největšími bobulemi), ´Genoir 2´, ´Viola´ a ´Tenah´.
Maliník a ostružiník množený meristémy v laboratoři (in vitro) nebo kořenovými řízky můžeme shlédnout v nádobách s automatickou fertigací (hnojivá kapková závlaha), na netkané světlé i tmavé textilii, zastřešené i nezastřešené. Zastřešení (pod fólií) obdobně jako u angreštu a rybízu prodlužuje dobu sklizní, chrání plody před deštěm (omezuje jejich hnití) a usnadňuje vlastní sběr plodů i v nepříznivém počasí. Zdravotní stav, výnosy i kvalita sklizených plodů obou druhů, jak jsme se mohli přesvědčit, jsou velmi dobré. Vysazují jednouplodící i remontantní odrůdy maliníku. Z klasických jsou to ´Tulamen´ s krátkou sklizňovou periodou a malým počtem sběrů velmi kvalitních plodů, z remontantních novější ´Himbo-Top´, zrající od 20. srpna po dobu osmi týdnů. Kontejnerované rostliny umístěné v krytých prostorách ve sponu 1,8 x 0,3 m, při počtu dvou až třech výhonů na jeden kbelík, přinášejí zralé plody od poloviny dubna do Vánoc. U ostružiníku výrazně převažuje beztrnná skotská odrůda ´Loch Ness´, která má zdravý růst a velké chutné plody.
Vlastní produkce i zpracování
Dále jsme shlédli ovocné sady akciové společnosti „Sachsenobst“ (AG) v Dürrweitzschen, která si zachovala charakter dřívějšího kooperačního seskupení. Podnik obhospodařuje celkem asi 3000 ha zemědělské půdy, z toho je 1500 ha ovocných sadů, s výraznou převahou jabloní (1050 ha). Náklady na vyprodukování 1 kilogramu jablek dosahují 0,17 EUR. Začínají se stromky lísky (roubovanci na lísce turecké), kterou chtějí vysadit na 50 ha, což je plocha, která umožní komplexní technologii produkce, včetně mechanizované sklizně. Měli jsme příležitost seznámit se s dobře udržovanými jabloněmi, které pěstují jako štíhlá vřetena v zahuštěných sponech s počtem okolo 3000 stromků na hektaru, a přestože téměř všechny odrůdy jsou naštěpovány na podnoži M9, nemají tu zavedenou závlahu. Díky těžším vododržným půdám a vyšším přirozeným srážkám (700 milimetrů ročně) se výnosy pohybují okolo 40 t/ha. Využívají poznatků výzkumu a před výsadbou aplikují do jam hydrogelový přípravek s obchodním názvem Novovit, který zadržuje vodu. Současně se ukázalo, že tento hydrogel na dobu tří až čtyř let odpuzuje hryzce. Nedává se však přímo na kořeny (mohl by je vysušovat). Část plochy je vyčleněna jako ekologická. Není tu povolena chemická ochrana syntetickými pesticidy ani použití průmyslově vyráběných hnojiv. Jabloně odrůd rezistentních ke strupovitosti jsou naštěpovány na podnoži MM106 a tvarovány jako volně rostoucí zákrsky nebo čtvrtkmeny bez trvalé opěrné konstrukce.
Podnik má vlastní chladírenské kapacity (sklady s kontrolovanou atmosférou a ULO), dále zpracovatelský závod, kde z ekologicky vypěstovaných jablek ovoce vyrábí dětskou výživu a z ostatního průmyslového ovoce široký sortiment nealkoholických nápojů (v menším měřítku ovocná vína a destiláty). Nechybí ani obchod s nápoji nebo vlastní stavební firma. Hlavní problémy, s nimiž se potýkají, jsou: zúžení spektra používaných chemických přípravků, nedostatek pracovníků a zvyšující se náklady pro dosažení stabilních výnosů a co nejvyšší kvality ovoce (pojištění, zakrývání výsadeb, drátěnky).
Stromkové růže s ovocnými dřevinami
Přínosná byla také exkurze do specializované ovocné a růžové školky Wolfganga Müllera v Oschatz. Z celkové výměry 30 ha představují 15 ha ovocné druhy (především jabloně, dále hrušně, slivoně, třešně, angrešt a rybíz) a 15 ha růže. Značná konkurence ostatních školkařů v Německu a Nizozemsku si vyžaduje velké pracovní nasazení všech členů rodiny. Odbyt produkce ovocných výpěstků, keřových a stromkových růží je částečně zajištěn prostřednictvím vlastního zahradnického centra, které vede manželka majitele školky. Obdivovali jsme perfektní agrotechniku ve školkách, vyrovnané porosty podnoží, hotových keřů a stromků ovoce a růží. Specialitou jsou stromkové růže (v SRN jde o druhou největší firmu, zaměřenou na stromkové růže), které zkoušeli množit nejrůznějšími metodami, naposledy naočkováním různých mezikmenů na krčky podnožových šípků, aby se nakonec vrátili ke klasickému, osvědčenému postupu: vypěstovat si vlastní dvouleté podnože (selekce méně trnitého ´Pávova červeného šípku´, popř. typu ´Pfänder´), které na podzim vyořou, vytřídí a v hale pak upraví řezem na jeden nejdelší rovný výhon. Na jaře takto připravené jednovýhonové keře vyškolkují a během léta v žádoucí výšce naočkují. V následujícím roce na podzim prodávají hotové stromky.
Z širokého sortimentu množených ovocných dřevin uvedu jen některé novější. Odrůdy jabloní rezistentní ke strupovitosti: ´Ariwa´, ´Gerlinde´, ´Mars´, ´Reanda´, ´Rebella´, ´Regina´, ´Reglindis´, ´Remo´, ´Resi´, ´Rubinola´ a ´Topaz´, ze sloupovitých ´Rhapsodie´, ´Rondo´ a ´Sonate´. Novinky odrůd hrušní: ´Condo´, ´Condore´, ´Desesera´, ´Harrow Sweet´ a ´Uta´, z asijských hrušní (Nashi) ´Hosui´ a ´Nijiseiki´.
Odrůdy slivoní: ´Elena´, ´Haganta´, ´Hanita´, ´Jojo´, ´Haroma´, ´Presenta´, ´Tegera´, ´Tipala´, ´Topfive´ a ´Topper´.
Novější odrůdy třešní: ´Katalin´, ´Merchant´, ´Nanino´, ´Summit´, ´Sylvia´, ´Techlovan´ a ´Vanda´, ze samosprašných ´Lapins´, ´Sunburst´ a ´Sweetheart Sumtare´.
Odrůdy višní odolnější k monilióze: ´Karneol´, ´Morina´ a ´Safir´.
K nabízenému sortimentu patří broskvoně, meruňky, mandloně, ořešák vlašský, líska, odrůdy angreštu odolnější k padlí (´Invicta´, ´Mucurines´, ´Redeva´, ´Remarka´ a ´Rexrot´), rybíz bílý, červený a černý, maliník, mišpule, kaštanovník setý, bez černý, dřín, jeřáb, rakytník řešetlákový, velkoplodé borůvky nebo zimolez jedlý.
Cesta k našim východním sousedům potvrdila, že přes všechny problémy má ovocnářský výzkum i produkce školkařských výpěstků a ovoce šanci udržet si své pozice a dále se rozvíjet.
