Redakce časopisu Zahradnictví dostala na konci ledna možnost zúčastnit se zájezdu Zelinářské unie Čech a Moravy na veletrh Grüne Woche v Berlíně. Při této příležitosti zorganizovalo vedení Zelinářské unie exkurzi do předpěstírny zeleninové sadby a Schwanteland Jungpflanzen GmbH v Oberkrämeru, v blízkosti Berlína.
Činnost společnosti vysvětlil, a zároveň nás provedl jejími prostory generální ředitel Thomas Görlich. Firma byla založena v roce 1991 a od té doby se každé dva až tři roky rozrůstají její pěstební plochy. V současné době Schwanteland Jungpflanzen hospodaří na 6,5 hektarech. S rokem založení souvisí také stáří skleníkových staveb, jež musely být postupně zrenovovány. Sadba je prodávána do Německa, České republiky i Polska.
Předpěstírna sadby
Firma má dvě oddělené části – předpěstírnu mladých rostlin zeleniny a zahradnickou část, která se věnuje produkci čekanky. Hlavní část skleníkové produkce tvoří balíčkovaná sadba salátu, dále sazenice košťálovin, rajčat, okurek, celeru, póru nebo rukoly. V této části společnosti pracuje 20 stálých zaměstnanců, k nim je na hlavní sezónu najímáno dalších 10 až 20 pracovníků. Sazenice rajčat a okurek jsou pěstovány v kostkách z čedičové vaty, která má vysokou absorpční schopnost. U lisované balíčkové sadby má jeden balíček standardní velikost 4 x 4,5 cm a pro expedici se využívá beden, do kterých se vejde celkem 150 balíčků. Farmář či pěstitel vysazuje balíčky na pole přímo z beden. Sazenice zeleniny jsou v balíčku zasazeny do kvalitního rašelinového substrátu ( ten je obohacen o potřebné živiny a je bez zárodků chorob, škůdců a semen plevelů), rašelina je zakryta tenkou vrstvou písku, chránící klíčící rostlinku a zároveň i rašelinu. Zaměstnanci firmy ovládají na výrobu balíčků z rašeliny lisovací stroj, ke kterému je rašelina dopravována již připravena ve správném poměru látek. Po vytvoření balíčku stroj každý balíček rašeliny proděruje, do dírek jsou zasazeny rostlinky a následně jsou balíčky zasypány slabou vrstvou písku. Výhodou lisovaných balíčků sadby je velký objem substrátu pro každou rostlinku zvlášť, rychlé zakořenění a následně ideální kořenový systém sazenic.
Zavlažování ve většině skleníků se uskutečňuje pomocí pohyblivých mostů, které jsou umístěny nad sadbou, společně se závlahou jsou rostlinám dodávána i důležitá hnojiva. Na závlahu rajčat a okurek se využívá záplavový systém. Pro závlahu a hnojení mají pracovníci předpěstírny k dispozici speciální zařízení, které hnojiva a závlahu promíchá ve vhodném poměru a poté je směs distribuována do zavlažovacího systému. Většina sazenic vyžaduje asimilační svícení, jehož délka se nastavuje podle druhu rostlin, rajčata se například asimilačně osvětlují 16 hodin denně. Sazenice salátu jsou umístěny ve sklenících tzv. typu „kabrio“, jejichž střecha je odklápěcí a například v letním období mohou díky odklopení být ve skleníku podmínky téměř stejné jako na poli. Topení ve sklenících je realizováno pomocí nafty a plynu a rozvádí ho buď ústřední topení nebo ventilátory,umístěné v horních konstrukcích skleníků.
Čekankové puky
Druhou produkční částí Schwanteland Jungpflanzen je pěstírna čekankových puků, v níž pracuje 15 stálých zaměstnanců a mnoho sezónních, většina jich pochází z Polska. Systém pěstování čekanky není úplně jednoduchý a proto byla názorná ukázka celého postupu velmi zajímavá. Čekanka se vysévá v polovině dubna do volné půdy a v průběhu září a října se sklízí její kořeny. Ty poté putují do chladírny, kde jsou uloženy v ohradových paletách při teplotě _1° C. Po ochlazovací fázi jsou čekanky umístěny do kontejnerů a místností s absolutní absencí světla, to zaručí že puky zůstanou bílé a bez ostré nahořklé chuti. V absolutní tmě jsou čekankové puky kultivovány po dobu 21 dní při teplotě 16 až 21 °C. Během kultivace jsou rostliny zavlažovány vodou se živinami. Poté se již puky za pomocí mechanizace a pracovníků připravují k distribuci – rostliny se vyndávají z kontejnerů, očišťují a balí do obalů určených k prodeji. Pěstírna vyprodukuje zhruba 2700 až 2800 tun čekankových puků za rok. Za den jsou schopni vyprodukovat 10 až 15 tun rostlin. Produkci sezóny na přelomu roku 2010 a 2011 si majitel velice chválil a podle jeho slov se letos množství produkce ještě navýší. I když hlavní prodej čekanky probíhá v zimním období, čekankové puky se zde pěstují po celý rok, jen v létě se její produkce mírně snižuje. Ve firmě pěstují i exotickou červenou variantu čekanky, která není tak běžná jako bílá forma.
Vlastní bioplynová stanice
Společnost Schwanteland Jungpflanzen provozuje čtyři roky vlastní bioplynovou stanici, která je složena ze dvou bioplynových nádrží a vyrábí se v ní proud z biologických prvků. Pro potřeby bioplynové stanice je využíván odpad z čekankových puků, kukuřičná siláž, obilí (převážně žito) a kravské exkrementy. Bioplynová stanice má výkon 1 MW. Veškeré suroviny (substráty) jsou smíchány v jedné nádrži, kam jsou ještě přidány bakterie. Vše se postupně přemění na metan, který se čistí a následně je bioplyn spalován v motorech, ke kterým jsou napojeny generátory na výrobu elektrické energie. Vzniklý produkt tak firma využívá například k vytápění skleníků. Veškeré suroviny pro zužitkování bioplynovou stanicí si zaměstnanci sami vypěstují, na jedno zařízení je potřeba 165 hektarů plodin. Thomas Görlich si existenci bioplynové stanice velice pochvaluje a dodává, že není jednoduché celý proces pečlivě připravit, neboť bioplynová stanice je velice citlivé zařízení. Zároveň však potvrzuje, že pokud se člověk naučí vše podstatné a pochopí celý systém, je stanice lukrativní záležitostí. Výstavba bioplynových stanic je v Německu vnímána pozitivně a podporována vládou.
Text a foto Jana Klečková
