Během zimních měsíců pravidelně dochází ke zvýšenému infekčnímu tlaku a výskytu houby Myrothecium roridum. I když se běžně uvádí, že se v našich klimatických podmínkách vyskytuje výlučně ve sklenících, byla nalezena i při izolaci patogenů z pletiv poškozených okrasných rostlin pěstovaných ve volné půdě. Významné ztráty však nebyly zaznamenány.
M. roridum je půdní saprofytická houba schopná odbourávat škrob a celulózu a spolu s dalšími houbami se podílí na rozkladu organické hmoty. Jako jediný druh tohoto rodu může M. roridum za optimálních podmínek proniknout do intaktního pletiva a způsobit jeho hnilobu, případně i odumření rostlin. Je považována za příležitostného patogena, který napadá poškozená pletiva či oslabené rostliny. Její hostitelské spektrum je rozsáhlé a zahrnuje například rostliny Anemone coronaria, Anthurium scherzerianum, Aphelandra squarrosa, Hypocyrta glabra, Pteris quadriaurita, Selaginella martensis, Streptocarpus sp., Tradescantia albiflora aj. Příznaky napadení připomínají poškození půdními houbami, především fytoftorami.
Symptomy napadení
Mokrá listová a stonková hniloba Kalanchoe sp. se šíří z báze napadených částí a může vést odumření rostlin. Nejčastěji jsou infikována mladá pletiva nebo rostliny trpící stresem. V teplých sklenících s vysokou vzdušnou vlhkostí (vyšší než 90 %) se onemocnění šíří obzvláště rychle. Na odumírajícím pletivu se vyvíjejí typická sporodochia.
Hnilobu báze listů Streptocarpus sp., která se projevuje zahnívajícími skvrnami, mohou vyvolat dva houbové patogeny – Phytophthora sp. nebo právě Myrothecium roridum. Vzhledem k odlišnému způsobu ochrany je determinace patogenu před ošetřením nezbytná.
Při napadení houbou M. roridum kořenový krček a báze listů hnědne, postupně černá a objevuje se mokrá hniloba. Následkem přerušení přísunu živin listy nad místem napadení mění zbarvení na bledě zelené, vadnou a odumírají. Na vyšších částech rostliny jsou občas viditelné také tmavé, mírně vkleslé skvrny, ojediněle dochází k zaškrcení. Symptomy připomínají napadení fytoftorou. Na odumřelém pletivu tvoří M. roridum typická ložiska spor o velikosti 0,5 až 2 milimetry (kulatá sporodochia). Mladá, spory ještě neprodukující sporodochia vypadají jako bílé vločkovité chomáčky. Lesklá, nejprve lahvově zelená, později černá masa konidií je lemována bílým vlnatým lemem. Sporodochia jsou viditelná pouhým okem nebo lupou. Konidie jsou splavovány závlahovou vodou nebo jsou ze zaschlých ložisek přenášeny vzdušnými proudy.
Také příznaky napadení macešek M. roridum mohou být zaměněny za poškození jinými patogeny způsobujícími kořenové hniloby – např. Phytophthora spp. nebo Thielaviopsis basicola. Nebezpečí napadení se zvyšuje při poranění krčku či odlomení listů při přesazování rostlin. Typické symptomy myrotheciové infekce zahrnují zakrnělé, nedostatečně vyvinuté rostliny.
V počáteční fázi napadení jsou infikované listy chlorotické, postupně hnědnou a odumírají, následně vadnou a rychle hynou celé rostliny. Charakteristická sporodochia M. roridum se nacházejí na kořenovém krčku v úrovni půdy. Následuje-li po infekci horké počasí, které rostliny stresuje a zvyšuje jejich vnímavost k patogenu, urychluje se i odumírání rostlin. Chladné počasí (teploty pod 18 °C) výrazně redukuje infekci a výskyt onemocnění.
Preventivní opatření
Nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím výskyt M. roridum je teplota. Teplomilná houba vyžaduje ke svému růstu 18 až 29 °C, při teplotě nižší než 21°C již netvoří konidie. Teploty nad 23 °C zřetelně urychlují průběh onemocnění.
Nadzemní části rostlin by neměly být dlouhodobě ovlhčeny. Povrch substrátu musí vždy mírně oschnout. Substráty, které zadržují velké množství vody (s vyšším podílem rašeliny) nejsou vhodné, neboť při spodním vyhřívání se voda odpařuje a v porostu se udržuje vysoká relativní vzdušná vlhkost. Nebezpečí infekce se zvyšuje také během noci, kdy při poklesu teploty dochází ke kondenzaci vodních par na nadzemích částech rostlin. Relativní vzdušná vlhkost by měla být udržována pod 75 %, v žádném případě by neměla by překročit 90 %. Vzhledem ke splavování konidií zálivkovou vodou není vhodná zálivka shora postřikovači. Nežádoucí výskyt a rozmnožování hub rodu Myrothecium a Phytophthora podporuje také vysoký obsah solí (> 1,2 g/l). Napadené části rostlin je třeba odstranit, při ojedinělém výskytu zpravidla stačí odstranit z porostu jednotlivé napadené rostliny.
Kurativní opatření
Výše uvedená preventivní opatření jsou dostatečně účinná k zabránění šíření M. roridum. Podle zahraničních zkušeností lze v případě nutnosti aplikovat fungicidy, tj. Dithane M 45, Rovral Flo a Saprol New. Jedna až dvě aplikace fungicidu Sportak (0,2%) sice chrání macešky až 40 dnů, ale objevují se růstové deprese, oddálení kvetení a u kvetoucích rostlin byly ojediněle pozorovány také deformace květů. Před ošetřením je vždy nutné ověřit snášenlivost a účinnost přípravku.
