Dobrá agrotechnika při pěstování vinice je jedním z určujících faktorů, které v rozhodující míře ovlivňují zdravotní stav a plodnost výsadeb. Hektarový výnos i finanční efekt na konci hospodářského roku je přímo úměrný udržení zdravotního stavu porostu. Volba nejvhodnějšího technologického postupu je přitom závislá jak na místních půdních a klimatických podmínkách, tak na dostupnosti strojů případně služeb pro provádění jednotlivých operací.
Posun v ekologickém cítění a dostupnost vhodné mechanizace umožňuje udělat první krok od konvenčního k integrovanému pěstování. To se všeobecně projevuje zesilováním trendů směřujících k využívání pěstebních technologických postupů, při kterých se uplatňuje zatravnění povrchu meziřadí ve vinici.
Výhody plynoucí z těchto technologických postupů směřují zejména ke snižování pracovních nákladů a PHM. Velmi příznivé jsou však také efekty agrotechnické:
zatravnění meziřadí sníží vliv vodní eroze a silně omezí vyplavování živin
souvislý travní porost tvoří dostatečně pevný a pružný povrch, po kterém je možné provádět mechanizované operace i v období vyšších srážek bez rizika velkého utužení a poškození půdní struktury v řádku, což umožní včasné provedení zejména chemické ochrany a sklizně
z hlediska výživy porostu představuje rostlinná hmota efektivní náhradu dnes již téměř nedostatkové chlévské mrvy a poskytuje tím stály zdroj humusu.
ozelenění je také první krok k ekologizaci vinohradnictví a vytváří podmínky pro použití biologických ochranných a prevenčních přípravků
Obecně se při pěstování vinic v podmínkách ČR uplatňují tyto 3 varianty technologií využívající zatravněné meziřadí:
a) celoplošné zatravnění (vhodné zejména pro erozí ohrožené polohy s dostatkem srážek nebo se závlahou)
b) zatravnění ob l řádek, jako velmi používaná varianta, umožňující částečnou kultivaci příkmenných pásů, vjezd souprav i za horších podmínek (po dešti) při současně nižší konkurenci travního pokryvu
c) zatravnění meziřadí s mechanickou kultivací příkmenných pásů je dnes často používaná varianta, umožňující odstranit postřik příkmenných pásů herbicidy. Provádí se mulčování meziřadí, to je doplněno o kultivaci příkmenných pásů, které se provádí mechanizovaně pomocí výkyvných sekcí
U všech těchto variant je nezbytné udržovat travní porost v meziřadí pomocí mulčovačů, tedy strojů pro drcení zelené hmoty, které se s výhodou využívají i při drcení réví. Uplatňují se ale i v oblasti komunální techniky při ošetřování ploch veřejné zeleně či při údržbě sportovních zařízení atd..
V průměru se z 1 ha vinice získá v závislosti na odrůdě a vedení 1,4 - 1,8 t suchého dřeva ve formě réví o tl. 10 - 30 mm. Nejčastějším způsobem jeho zpracování je vyhrnutí z meziřadí a následné spálení. Předností je nízká náročnost na technické vybavení podniku - stačí traktor s jednoduchými hráběmi (upraveným kultivátorem). Tento způsob přežívá z období, kdy drtiče - mulčovače, nebyly na trhu. Tento neracionální způsob likvidace réví je stále usilovněji nahrazován jeho drcením v meziřadí právě pomocí drtičů - mulčovačů s vyměnitelnými pracovními orgány.
Mezi hlavní požadavky na tyto stroje patří snadné připojení k traktoru, možnost snadného nastavení a dodržení pracovní výšky rotoru, dokonalé podrcení nadzemní části rostlin, rovnoměrné rozprostření podrcené hmoty na povrchu pozemku a zpracování veškeré hmoty uložené v meziřadí.
Drtiče - mulčovače se podle pracovního ústrojí rozdělují na:
1) drtiče s vertikální osou rotace, které jsou tvořeny 2 - 3 rotory opatřenými letmo uchycenými noži s vertikální osou rotace (obr. 1). Volně uložené pracovní orgány drtí nadzemní části rostlin a rozprostírají je na povrchu pozemku. Tyto stroje jsou určeny výhradně pro mulčování zelené hmoty a jsou běžně agregovatelné se standardními traktory. Stroje lze doplnit některými přídavnými zařízeními např. výkyvnou sekcí pro mulčování travního porostu v příkmenných pásech. Tato konstrukce má výhody zejména v celkově nižší hmotnosti stroje a ve výrazně nižší spotřebě energie potřebné pro mulčování (až o 40 - 50 % méně než u drtičů s horizontální osou rotace při stejném záběru).
2) drtiče s horizontální osou rotace, kde pracovním orgánem je horizontálně uložený robustní rotor, na kterém jsou otočně uchyceny nože nebo kladívka různého tvaru. V pevném krytu bývá několik pevných protiostří. Rotor má 1800 - 2200 ot.min-1. V zadní části drtiče - mulčovače jsou výškově stavitelné hroty, které tvoří hrábě pro lepší nabírání a lámání drceného réví či silnostébelných rostlin při jejich drcení. Jejich výhoda je také v nabírání drceného materiálu při půdních nerovnostech. Výškové nastavení je udržováno pomocí opěrných kol nebo opěrného válce (obr. 2). Stroje tohoto typu se s výhodou využívají pro drcení zelené hmoty, pro drcení posklizňových zbytků, ale i pro drcení réví a odpadního dřeva po řezu ovocných stromů či okrasných výsadeb (obr. 3).
Pro použití ve vinohradnictví bývají vybaveny tyto typy mulčovačů stranově posuvným rámem (obr. 4), který umožní přiblížení pracovního orgánu do těsné blízkosti řádku, nebo mohou být vybaveny výkyvnou vyžínací sekcí (obr. 5). Energetická náročnost těchto strojů odpovídá asi 20 kW na 1 m šířky záběru mulčovače. Čelní připojení mulčovače je méně obvyklé, ale umožní využívat traktor současně k další operaci (např. mulčování spolu s chemickou ochranou, mulčování spolu s kultivací příkmenného pásu).
Podle charakteru drceného materiálu se volí druh pracovních orgánů tzn. nožů nebo kladívek včetně protiostří. Nejčastěji používané pracovní orgány drtičů - mulčovačů (obr. 6):
masivní kladívka s přímou hranou nebo s vyprofilovanými zuby, jsou určena hlavně pro drcení réví, příp. zdřevnatělých částí rostlin (obr. 6A). Podobné tvary kladiv pouze s robustnější konstrukcí rotoru i ložisek jsou určeny pro drcení klestí příp. odpadního dřeva v ovocných výsadbách
zahnuté nože pro drcení zeleného travního pokryvu, kdy uplatňují „žací efekt“, používají se většinou bez protiostří, mohou být uchyceny po 2 letmo (obr. 6B) nebo na čepu (obr. 6C). Při letmém uchycení není nůž tolik zranitelný při výskytu kamene nebo nerovnosti terénu.
dvojité zahnuté nože doplněné protiostřím se používají hlavně k zesílení „žacího efektu“ u drcení zelené travní hmoty o větší hustotě
Pracovní rychlosti se pohybují v rozmezí 4 - 10 km.h-1. Jsou používány stroje o pracovních záběrech 1,0 - 2,40 m.
Výkonnost drtičů – mulčovačů závisí na dosahované pracovní rychlosti, která se pohybuje v rozmezí 3,0 – 8,0 km . h -1 a činí dle množství drceného materiálu, délce řádků, svahových podmínkách atd. při mulčování 0,4 – 1,0 ha . h–1 a při drcení 0,25 – 0,6 ha . h–1.
Operace mulčování, včetně drcení réví, se ve vinici opakovaně provádí 5 - 6 x v průběhu vegetace. Z těchto údajů vyplývá, že u vinohradnického podniku o velikosti 3 - 5 ha plodných vinic se zatravněným meziřadím je mulčovač využíván cca 60 - 100 hodin ročně. Při výkonnostech kolem 0,5 ha.h–1 se potom pracovní náklady na mulčování 1 ha vinice pohybují v rozmezí 650 - 850 Kč.ha-1, při mulčování trávy na zemědělsky nevyužívaných plochách (okraje pozemků, louky, parky atd.) se náklady pohybují u srovnatelných souprav v hodnotách 400 - 600 Kč.ha-1.
Snížení nákladů na ha lze pak dosáhnout pouze zvýšením ročního nasazení soupravy např. prováděním služeb nebo společným provozováním stroje 2 - 3 vinohradnickými podniky, kdy lze dosáhnout využití kolem 200 - 250 hodin ročně.
Výhody zatravněného meziřadí se výrazně projevily například v roce 1998 a také v roce 2001, kdy v deštivém září a říjnu byla sklizeň hroznů v zatravněných vinicích výrazně jednodušší.
