Jedním z mnoha požadovaných znaků, ke kterým cílí šlechtitelské programy vytvářející nové genotypy ovocných stromů, je v dnešní době jistě dostatečná odolnost vůči mrazu. Snahou šlechtitelů je proto vytvářet nové odrůdy, které jsou lépe přizpůsobené aktuálním klimatickým změnám, včetně pozdních jarních mrazů, jejichž vlivem dochází k silnému poškození květních pupenů, což má za následek velké výnosové úbytky daného ovocného.
Dopady mrazového poškození se mohou ještě zvýšit právě nynějším globálním oteplováním, a to hlavně z toho důvodu, že dochází k počátku vegetačního období rostlin dříve, než poslední jarní mrazy odezní. K posunu vegetace dochází v průběhu teplých zim až o tři týdny. V mírném podnebí vedou nízké teploty zřídkakdy k úhynu stromů, ale mohou být kritickým faktorem omezujícím produkci ovoce.
Faktory ovlivňující mrazuvzdornost Rezistenci k poškození mrazem a rozsah poškození chladem významně ovlivňuje právě genotyp ovocné plodiny, ale mimo to také několik dalších faktorů. Mezi ně patří například vývojová fáze, kdy bývají rostliny méně odolné s postupujícím fenologickým vývojem. Dřeviny mají obvykle během aktivního růstu malou mrazuvzdornost, ale během podzimního období vyvolává nástup dormance řadu změn, které rostlině umožňují mrazu odolávat. Nejvíce odolné tak bývají pupeny ve fázi dormance v zimním období a s postupným zvětšováním pupenů při rašení až do plného květu jsou odolné mrazu mnohem méně. Také stáří rostliny hraje významnou roli, přičemž bývají nejvíce poškozovány mladé stromky ve školkách, které pozdě ukončí vegetační období a často jim ani dostatečně nevyzrává dřevo, naopak stromy na počátku svého období plodnosti jsou nejodolnější. Dalším faktorem ovlivňujícím mrazuvzdornost je obsah vlhkosti a rezervních látek. Jestliže se v pletivech rostlin nachází nadprůměrné množství vody a málo rezervních látek, odolnost vůči mrazu bude menší. Pokud však obsah vody v pletivech klesne pod průměr, může u stromů docházet k dehydrataci. Obsah sacharidů v květních pupenech má pravděpodobně vliv na zvýšení kryoprotekce buněčných složek a má schopnost zpomalit vývoj ledových krystalků.
Text a foto Mgr. Gabriela Stryhalová, VŠÚO Holovousy, s. r. o.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 12/2022.
