Ke kvalifikovanému posouzení a využívání vlastních možností úspor by měl provozovatel skleníkového objektu znát celý komplex požadavků rostlin na klima ve skleníku a technické možnosti realizace.
Zjednodušeně řečeno, musí znát požadavky rostlin na teplo a světlo, případně kde lze tyto nároky omezit, aniž by došlo ke snížení produkce a způsob, jak toho technicky dosáhnout. Mezi opatření, kterými lze snížit potřebu energií z pěstitelských hledisek v květinářství řadíme:
* Výběr odrůd s nízkými nároky na potřebu tepla např. u Poinsetia. Zvolit strategii výběru druhů a odrůd, které budeme pěstovat pod sklem, tzn. zvážit zda teplomilné rostliny budeme pěstovat nebo nakupovat
* termínované plánování – přesné naplánování termínů množení zvláště u balkónových a hrnkových rostlin, čímž se vyvarujeme zbytečnému obsazení vytápěné plochy ve sklenících
* využití nákupu mladých rostlin – zkrácení a úspora doby pěstování v kultuře
* využití fotoperiodické reakce – u rostlin krátkého dne respektovat její nároky na dobu osvitu a přizpůsobit zatemnění a tím optimalizovat délku doby hrnkových květin ve vytápěném prostoru, nebo vsunutí krátkého dne u Begonia elatior
* studené přezimování, zvláště u balkónových a záhonových rostlin
* využitím regulace teplot mezi nocí a dnem lze dosáhnout až 20% úspory při vytápění
* u některých kultur začínat s vyššími teplotami a s nízkými končit pěstování (např. u Poinsetia).
Teplota je jednou ze základních a nejvíce sledovaných veličin klimatu skleníku. Právě teplo je nejnákladnější energií, kterou je nutno do skleníku přivést, resp. v létě odvést. Rostliny mají na teploty rozdílné požadavky, již historicky se právě podle dosažitelné teploty dělily skleníky na teplé tj. 18 °C a více, poloteplé tj.12 - 15 °C a studené 5 - 10 °C. Rostliny jsou schopny existence v teplotách mezi 0 - 35 °C, kdy v nich mohou probíhat fyziologické procesy. Rozhodující není úplně teplota vzduchu ve skleníku, ale teplota rostlin. Ta se vždy od teploty prostředí liší - ve vyšších teplotách se odpařuje větší množství vody a ochlazuje tak jejich povrch. Proto i 40 °C hodnoty nemusí působit ničivě. Teploty pod 0 °C mohou snést jen druhy uzpůsobené k přežití mrazů a jen mají-li dostatečně odvodněná pletiva.
Využití řízení vytápění k úsporám energie
Vytápění je podstatnou nákladovou položkou pěstování pod sklem a nejvýznamnější formou energetické spotřeby. Skleník je schopen rychle nabrat teplo ze slunečního záření jako solární jednotka, ale stejně rychle teplo ztrácí. Výdej tepla se děje dvěma fyzikálními formami - vyzářením a přestupem na styčných plochách.
Na hospodárnost vytápění ve skleníkových areálech má vliv mnoho technických a provozních podmínek a jejich příznivý stav by měl každý provozovatel důsledně sledovat. Skýtají v sobě nemalé úspory nákladů, zde jsou hlavní z nich:
Stav pláště skleníků
Již dodavatel skleníků v minulosti připouštěl průvětrnost 15 %. Ing. Zdeněk Nachlinger připomíná, že otvor v plášti o ploše 1 cm2 vydá tepelnou ztrátu stejně jako 1 m2 plného skla, tedy 10.000 x více. To platí asi za nejnepříznivějších okolností, ale dokazuje nutnost včas opravit i jen malé poškození pláště skleníků.
Účinnost zdroje tepla
U klasických kotelen na pevná paliva je účinnost podstatně nižší než u moderních kondenzačních kotlů. Kondenzační kotle mají technickou účinnost spalování blízkou 95 % udané výhřevnosti a následně kondenzací spalin se využije ještě skupenské teplo vody. Celková výhřevnost může dosáhnout až 109 %.
Rozvody tepla
Patří často k místům ztrát tepla. Z potrubních rozvodů je nejúspornější předizolované potrubí trvale zasypané v zemi.
Tepelné clony
Představují moderní spolehlivý systém snižování nákladů spojených s vytápěním a současně jsou použitelné jako vnitřní stínění skleníku. Jejich provoz je automatizovaný v komplexu klimaregulátorů. Stínící efekt je zhruba stejný jako účinek tepelné clony - 30 – 70 % a je dán konstrukcí a hustotou tkaniny. Nejužívanější jsou tkaniny označené LS a ULS vyrobené z polyesterového vlákna a hliníkových pásků.
1. Zakrytí svislých stěn fixační („bublinkovou“) folií - je účinné jen při správném upevnění na stěně skleníku bez možnosti proudění v mezeře. Úspory mohou dosáhnout až 30 %, ale jen na pokryté ploše. Zakrývání střech a boků skleníků slaměnými rohožemi na noc je určitě velmi účinné a úspory budou řádově přes 50 %. Jen pracnost při každodenních manipulacích je obrovská a na větších plochách neproveditelná.
2. Jiné formy - použití folií na zakrytí pěstebního prostoru - má podobný účinek jako tepelná clona pokud je prostor zcela uzavřen, aby nedocházelo k míchání vzduchu v oddělených prostorách. Úspory se pak pohybují mezi 10 - 30 %. Nevýhodou je trvalá instalace, není možná automatizace.
3. Výběr cenově výhodného paliva V následujících tabulkách jsou uvedeny ceny energií tj. elektrické energie, lehkého topného oleje a zemního plynu pro podnikatelskou sféru v porovnání s vybranými zeměmi v Evropě.
Pramen: Enerdata a.s. - World Energy Datatbase;
Vysvětlivky.AUT - Rakousko, DEU - Německo, ITA - Itálie, FRA - Francie, CHE - Švýcarsko, DNK . Dánsko, CZE - ČR, SLO - Slovensko, HUN - Maďarsko
Aktuální ceny r.1980 - 2000 v porovnání jednotlivých zemí uvádíme v následujících tabulkách.
