Při údržbě příkmenného pásu vinic mohou být vedle tradičního ručního nářadí využívány mechanizační prostředky, které udržují půdní povrch pravidelnou kultivací v bezplevelném stavu nebo udržují rostlinný pokryv v přijatelných mezích pravidelným mulčováním. Obě skupiny mechanizačních prostředků mohou být využívány samostatně, nebo v kombinaci s dalšími druhy kultivačního nářadí.
Příkmenný pás představuje část půdního povrchu pod keři o šířce 0,4 až 0,5 m ve směru vysazeného řádku (obr. 1). S ohledem na podmínky konkrétního stanoviště se tato operace provádí tři- až pětkrát za vegetaci, nejčastěji od května do září. Vedle likvidace plevelných rostlin spočívá význam této pracovní operace v prokypření půdního povrchu. To umožňuje lepší zasakování srážkové vody v blízkosti keřů a provzdušnění půdy, které příznivě působí na mikrobiální aktivitu.
Udržování bezplevelného příkmenného pásu má význam především u mladých vinic v prvních dvou až třech letech po výsadbě, ale také u vinic plodných v průběhu jejich celé životnosti. U vinic vysázených na svažitých pozemcích, kde je často využíváno celoplošné zatravnění, je možné rostlinný pokryv v oblasti příkmenného pásu mulčovat. Díky tomu se v menší míře projevuje konkurence rostlin o vodu a živiny, nedochází k prorůstání plevelných rostlin do spodních partií keřů révy, což působí pozitivně na udržení jejich dobrého zdravotního stavu.
Text
prof. Ing. Patrik Burg, Ph.D.,
Mendelova univerzity v Brně,
Zahradnická fakulta v Lednici,
Ústav zahradnické techniky
Foto archiv autora a prospekty výrobců
Celý článek naleznete v časopise Zahradnictví č. 4/2018.
