V posledních letech dochází k mírnému nárůstu pěstebních ploch tykvovité zeleniny. U melounů a částečně také okurek je hlavním důvodem měnící se klima (především růst teploty a slunečního svitu). To umožňuje efektivní pěstování těchto druhů zeleniny ve většině zelinářských oblastí České republiky.
Aby bylo velkovýrobní pěstování jakékoliv zeleniny rentabilní, je třeba mít vyřešenou regulaci plevelů, která by měla být účinná a přiměřeně nákladná.
Okurky z přímého výsevu
Velkovýrobně se polní okurky (především nakládačky) pěstují výhradně z přímého výsevu. Výsev se podle klimatických podmínek a podle průběhu jarního počasí provádí obvykle koncem dubna až začátkem května, je však možný až do poloviny června (obvykle po sklizni raných brambor, salátu, či ředkviček). Nedoporučuje se však brambory určené do těchto sledů ošetřovat dlouze perzistentními herbicidy (metribuzin, flurochloridone, pendimethalin), neboť by mohly významným způsobem poškodit vzcházející okurky.
Konkurenční schopnost setých porostů není příliš vysoká, přičemž i plevele vzešlé měsíc po vzejití plodiny mohou významným způsobem snížit výnos okurek. K regulaci plevelů v okurkách je registrováno jen omezené množství herbicidů, a to nejen v ČR. Proto na pozemcích s vysokou zásobou semen plevelů a na pozemcích silně zaplevelených vytrvalými dvouděložnými plevely nelze polní pěstování okurek doporučit. Snad jedině pozdní výsevy (konec května, počátek června) mohou být na těchto pozemcích úspěšné díky rychlejšímu počátečnímu růstu (vyšší teploty) a možnosti účinného herbicidního odplevelení před založením porostu neselektivními listovými herbicidy.
Ošetření před vzejitím okurek
Vzhledem k nedostatečnému sortimentu selektivních herbicidů použitelných v tykvovité zelenině je často vhodné ošetření neselektivními listovými herbicidy před výsevem nebo před vzejitím okurek. Z tohoto hlediska je vhodné provést předseťové zpracování půdy v dostatečném předstihu a nechat plevele částečně vzejít ještě před výsevem. Následná aplikace neselektivních listových herbicidů (glyphosate, carfentrazone, pyraflufen-ethyl) je velmi účinná. Aplikaci je však třeba vhodně načasovat. Pokud je aplikace provedena příliš brzy, vzejdou následně další plevele často ještě před vzejitím okurek. Naopak přílišné vyčkávání (aplikace několik dní po výsevu) může za teplého počasí způsobit poškození vzcházejících okurek, k čemuž nejčastěji dochází při opožděné aplikaci herbicidů obsahujících glyphosate.
Preemergentní ošetření
Z půdních herbicidů určených k preemergentímu ošetření je v ČR do okurek registrován pouze clomazone (Command), v zahraničí se však používají také chlorsulfuron, halosulfuron, pethoxamid, napropamide, naptalam, bensulide, ethalfluralin či trifluralin. Selektivita všech výše uvedených herbicidů ke vzcházejícím tykvovitým plodinám však není příliš vysoká a na lehčích půdách, při vyšších srážkách po aplikaci nebo při jejich předávkování mohou způsobovat fytotoxicitu.
V pokusech prováděných v roce 2018 jsme ověřovali účinnost a selektivitu několika preemergentních herbicidů v porostech okurek. Velmi dobrou selektivitu vykázaly herbicidy obsahující pethoxamid (dávka do 600 g/ha) a napropamide (dávka do 500 g/ha). Rovněž preemergentní ošetření reziduální sulfonylmočovinou chlorsulfuron (v dávce do 5 g/ha) bylo poměrně selektivní (poškození do 10 %). V případě, že byl porost po aplikaci zakryt netkanou transparentní textilií, však byla selektivita většiny testovaných herbicidů výrazně snížena, což se projevilo zejména u acetamidových herbicidů (pethoxamid a napropamide).
Postemergentní ošetření
K postemergentnímu ošetření nejsou v tuzemsku registrovány žádné herbicidy. V zahraničí se používají např. pethoxamid, chlorsulfuron, halosulfuron, naptalam, a také řada listových graminicidů (např. quizalofop, fluazifop, propaquizafop). Aplikaci těchto herbicidů však lze provést až po důkladném zakořenění, tedy obvykle po vytvoření tří až čtyř pravých listů okurek. Selektivita postemergentních herbicidů k tykvovitým odrůdám zeleniny je rovněž relativně nízká a při nízkých teplotách či intenzivních srážkách mohou způsobovat výrazné poškození plodiny.
Mulčování
V posledních letech se při pěstování okurek využívají nejrůznější organické i synteticky vyráběné mulče, z nichž řada vedle regulace plevelů působí příznivě na růst okurek. Nejčastěji se u nás využívají poloprůhledné fólie. K udržování nemulčovaných pásů bez plevelů se v zahraničí používají různé herbicidy, především chlorsulfuron, S-metolachlor, pethoxamid, pendimethalin, flumioxazin, carfentrazone, pyraflufen-ethyl atd. Je však třeba zajistit, aby při aplikaci nebyly zasaženy listy plodiny, a v případě herbicidů s půdním působením také okraj fólie, ze kterého by mohl herbicid po dešti stékat k sazenici a způsobit její poškození.
Text a foto doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Česká zemědělská univerzita v Praze
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 1/2022 s tématem měsíce Zelinářství.
