Cílem každého, ať už profesionála – greenkeepera či udržovatele fotbalového areálu – nebo majitele rodinného domu se zahradou, je pěkně vypadající trávník. Ano, trávník patří, ač se o tom příliš nemluví, k několika fenoménům poslední doby. Stačí se jen projet českou a moravskou krajinou a vzpomenout na dobu nedávno minulou. Z předzahrádek většinou zmizely plodiny nezbytné pro zásobování domácího zvířectva a byly nahrazeny travnatou plochou. Trávník však není jenom „zelená plocha“ vyplňující prostor. Měl by plnit především funkci estetickou, příznivě ovlivňující naše smysly, ale také užitkovou, tj. poskytnout vhodné prostředí pro hru, sport i relaxaci. Tyto funkce však může plnit ovšem jen trávník zdravý a dobře ošetřovaný.
Abiotický a biotický stres
Zelená travnatá plocha, případně obohacená vhodnou jetelovinou, je vystavena mnoha původcům abiotického a biotického stresu. K těm nejdůležitějším abiotického typu patří výkyvy teplot vzduchu, nadbytek či nedostatek vody, zasolení, chemické látky, nevhodné zatížení a další nepříznivě působící faktory. Rovněž původců biotického stresu ovlivňujících kvalitu trávníku je mnoho: k faktorům neinfekčním původu rostlinného patří řasy, mechy a plevele, k živočišným pak háďátka, hmyz i obratlovci. Za původce biotického stresu infekční povahy lze považovat viry, bakterie a především pak houby.
Nepřímá ochranná opatření
Ochrana trávníku, jejímž hlavním cílem by mělo být udržení dobrého vzhledu i kvality travnaté plochy po celý rok, by měla být kombinací přímých a nepřímých ochranných zásahů. V diskusi o ochraně polních a zahradních kultur se často a dlouho mluví o integrované ochraně, ve které by chemická část hrála pouze doplňkovou roli či přicházela v úvahu tam, kde všechny ostatní zásahy byly neúspěšné. Plně to platí i o ochraně trávníků.
Součástí nepřímých ochranných opatření je i volba vhodného stanoviště, pokud možno s vyloučením trvalého stínu a výběr vhodných komponentů do travní směsi. V komplexu péče o půdu by se měl zahradní architekt vyvarovat přílišného modelování terénu, což s sebou může přinést vznik rozdílného mikroklimatu na ploše a následný výskyt suché skvrnitosti. Půdní substrát by měl být dostatečně zásoben živinami, které jsou nezbytné pro počáteční vývoj trav a měl by mít vhodné pH, pohybující se od 5,5 do 7,5. Složení travního porostu je samostatnou a speciální kapitolou ovlivňující zásadním způsobem kvalitu trávníku. Současný sortiment odrůd je velmi široký. Volme směs složenou z kvalitních domácích registrovaných odrůd – máme jich už dostatek.
Základní pěstitelská opatření – sečení, mulčování a hnojení – mohou také sehrát funkci nepřímého ochranného zásahu. V našich trávníkářských pokusech prováděných v letech 2006 – 2010 jsme např. zjistili, že mulčování (které je často považováno za jakýsi náhradní způsob údržby travnatých ploch) může mít ochranné působení: snižuje výskyt červené nitkovitosti trav (Laetisaria fuciformis), která je velmi častým onemocněním zhoršujícím vzhled i kvalitu trávníku v průběhu vegetace. Správně volená seč je také, zejména v roce založení trávníku, významným odplevelujícím, tedy ochranným zásahem.
Trávník bez přiměřeného hnojení je vhodným prostředím pro plevele, hlavně dvouděložné, které zásadním způsobem zhoršují jeho vzhled. Nedostatek živin je dále příčinou karenčních chorob projevujících se zejména nedostatečnou tvorbou travní hmoty, nezdravou barvou a vyšším výskytem chorob houbového původu. Nadbytek minerálního dusíku a nedostatek draslíku může vést k většímu výskytu plísňovitostí v jarním období a následné devastaci travnaté plochy. O tom, že dostatečné zásobení vodou je jedním z prvořadých předpokladů pro udržení kvalitního trávníku, není třeba diskutovat. I ostatní zásahy vedoucí k odstranění travní plsti a k provzdušnění travního drnu – vertikutace, aerifikace, topdressing či pískování – mohou mít ochranný charakter a výskytu mnoha problémů předejít.
K nepřímým ochranným opatřením nechemické povahy lze počítat také aplikaci dobře uleželého kompostu aplikovaného na trávník v jarním období. Kvalitní kompost obsahuje mimo živin bakterie rodu Pseudomonas, aktinomycety a další příznivě působící organizmy. Výsledky trávníkářských pokusů ukazují na jeho schopnost omezit výskyt červené nitkovitosti trav, sněžné šedobílé plísňovitosti, fuzarióz a dalších chorob.
Kvalitu travního drnu mohou zlepšit také přípravky na bázi mykorizy. Ty využívají zejména houby rodu Glomus (arbuskulární mykoriza), které zvětšením aktivního povrchu kořenů umožňují lepší příjem vody, živin i ochranných přípravků. Jejich účinnost je výraznější pravděpodobně na chudších, písčitých půdách. Na humóznějších substrátech, obsahujících značné množství půdních mikroorganizmů, je vyhodnocení jejich příznivých účinků však dosti problematické.
Biologická ochrana
Zdravotní stav trávníku může výt výrazně ovlivněn posílením půdních antagonistů. Na tomto předpokladu staví biologická ochrana, které bude patřit v systému integrované ochrany trávníku stále významnější místo. Vychází ze skutečnosti, že některé půdní bakterie mají výrazné fungistatické či dokonce fungicidní účinky. K významným bakteriálním půdním antagonistům patří především druhy rodu Pseudomonas. Mikrobiální pesticid využívající kmen TX-1druhu Pseudomonas aureofaciens omezuje např. výskyt drobné kulaté skvrnitosti (Sclerotinia homeocarpa), listové skvrnitosti vyvolané houbou Bipolaris sorokiniana a dalších chorob. Podobné účinky mají i druhy Pseudomonas aeruginosa a Pseudomonas fluorescens. Komerčně je v USA využíván i Bacillus subtilis, antagonistické působení je známo též u druhu Enterobacter clocae, mykoherbicidní účinky vykázal v trávníkářských pokusech také druh Xanthomonas campestris vůči lipnici roční.
Z houbových antagonistů je zatím rozhodně „jedničkou“ Trichoderma harzianum. U této půdní mikroskopické houby (součásti přípravků Supresivit, Bio-Trek 22G) byla zaznamenána výborná účinnost vůči řadě fytopatogenních hub ohrožujících trávník. Podobně nadějné výsledky byly získány v pokusech s druhy Trichoderma hamatum a Typhula pacorrhiza. Své místo v biologické ochraně trávníku snad nalezne i přípravek využívající Pythium oligandrum.
Do skupiny zásahů biologické povahy patří především preparáty využívané v boji proti hmyzím škůdcům. Larvy osenic, tiplic, listokazů, chroustků a chroustů mohou v některých letech trávníky velmi vážně poškodit. Dílo zkázy pak druhotně dokončí ptačí predátoři, kteří larvy vyhledávají. Tyto preparáty, v zahraničí registrované, využívají jak půdní bakterie Bacillus thurigiensis israelensis, tak také houbu Beauveria brongniartii nebo háďátka Steinernema carpocapsae, Heterorhabditis bacteriophora a Heterorhabditis megidis.
K nechemickým perspektivním zásahům, směřujícím k potlačení rychle rostoucích C4 trav (ježatka kuří noha aj.), patří využití preparátů na bázi kukuřičné mouky, resp. lepku (užívané v zahraničí pod různým komerčním označením, např. Bio-weed aj).
Texta foto doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc., Oseva Pro, s. r. o., Výzkumná stanice travinářská Rožnov Zubří
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č.4/2011.
