Cílem této práce byl výzkum technik sterilizace počátečního explantátu a následná in vitro kultivace ovocnářsky využitelných forem muchovníku. Jako sterilizační činidlo byl využit chlorid rtuťnatý v koncentraci 0,15 %. Pro indukci multiplikace bylo použito 6 druhů MS média obsahujících 1, 2 a 4 mg/l BAP (6-benzylaminopurin), 0,5 a 1 mg/l TDZ (thidazuron) nebo 10 mg/l 2iP (6-(g,g-dimethylallylamino) purin. Nejvyšší multiplikační koeficient v celém souboru zkoumaných genotypů byl obdržen u ekotypu ´Tišnovský´ na médiu s koncentrací BAP 4 mg/l. V této variantě bylo získáno 3,4 nového výhonu na explantát. Množství hormonu BAP 4 mg/l v médiu se jevilo v pokusech jako nejoptimálnější i pro iniciaci multiplikace odrůdy ´Thiessen´, kdy byl dosažen multiplikační koeficient 3,1. Dosažené výsledky ukazují, že muchovník lze efektivně množit v in vitro kultuře. V průběhu jednoho roku lze získat z jednoho výchozího vrcholu stovky až tisíce nových rostlin.
Muchovník se tradičně rozmnožuje jarním výsevem stratifikovaného osiva a štěpováním. Odrůdy lze roubovat na vlastní semenáče případně na další příbuzné druhy, jako jsou hloh (Crataegus) a jeřáb (Sorbus). Štěpování však vyžaduje dopěstování generativního podnožového materiálu, což je časově náročné. Osivo navíc často i po stratifikaci nenaklíčí a přeléhá (Walter 2001). Cílem předložené práce byl výzkum technik in vitro množení muchovníku pro urychlení produkce výchozího školkařského materiálu. Jako modelové byly zvoleny dva genotypy – odrůda ´Thiessen´ pocházející z Kanady a tuzemský ekotyp s kvalitními plody ´Tišnovský´. Pozornost byla v první fázi soustředěna zejména na nalezení vhodných typů pevných agarových médií a koncentrace cytokininů pro dosažení co nejvyššího koeficientu multiplikace. Mikropropagační technologie jsou v zahraničí, a to zejména v USA s úspěchem komerčně využívány u řady keřovitých druhů drobného ovoce (Janick et Paull 2008). Ve srovnání s ostatními druhy růžovitých rostlin z podčeledi Maloidae je však in vitro množení muchovníku málo prozkoumáno. Existuje tak významný potenciál pro zefektivnění produkce školkařského materiálu tohoto druhu.*
Text
Ing. Jiří Sedlák, Ph.D.,
Ing. František Paprštein, CSc.
Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s. r. o.
Celý článek si můžete přečíst v časopisu Zahradnictví č. 11/2018.
