V letošním roce mají ovocnáři několik možností čerpání různých dotací pro svoje podniky. Na rozdíl od minulých let lze finanční prostředky získat jak z národních zdrojů, tak i ze zdrojů Evropské unie. Rovněž finanční prostředky lze podle jednotlivých programů požadovat jak na investiční projekty, tak i na provozní záležitosti.
Národní zdroje
1. Podpora ze zásad Ministerstva zemědělství
Z celého sektoru zemědělství směřuje do ovocnářství velmi významná podpora z národních zdrojů. Podařilo se ji udržet, na rozdíl od jiných trvalých kultur i po vstupu ČR do EU. Zachovat oba dotační tituly je nezbytné i v následujících letech a to zejména s ohledem na vysoké procento přestárlých sadů i stále nedostatečné vybavení výsadeb kapkovými závlahami.
Pro rok 2005 jde o podpory dané zásadami, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na základě § 2 a § 2 d zákona č.252/1997 Sb., o zemědělství.
Jde zejména o následující dva tituly:
1.I. Podpora vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech, chmelnicích a vinicích
Účel: zvýšení konkurenceschopnosti a kvality ovoce, chmele a vinných hroznů.
Předmět dotace: vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech, chmelnicích a vinicích.
Subjekt: podnikatel ( § 2 zákona č. 513/1991 Sb.) podnikající v zemědělské výrobě
Forma dotace: investiční dotace.
Výše dotace: do 60 000 Kč/ha vybudované kapkové závlahy.
Obsah žádosti:
a) identifikační údaje zpracované podle vzoru v části C,
b) doklad o registraci podnikání ve vztahu k předmětu dotace,
c) doklad o zřízení bankovního účtu žadatele (bankovní výpis předmětného účtu nebo smlouva o zřízení bankovního účtu apod.),
d) potvrzení o zařazení do evidence využití zemědělské půdy dle uživatelských vztahů s účinností předmětných půdních bloků či dílů půdních bloků nejpozději k termínu ukončení přijímání žádostí,
e) doklad o vlastnictví pozemku podle katastrálního úřadu nebo dle bodu f),
f) v případě vybudování kapkové závlahy na pronajatém pozemku nájemní smlouva, případně jiný doklad osvědčující oprávnění k užívání pozemku na dobu určitou, minimálně 10 let,
g) v případě nájmu souhlas vlastníka s vybudováním kapkové závlahy,
h) povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. Toto povolení vydává místně příslušný vodoprávní úřad,
i) vyplněná tabulka v části C.
Podmínka do rozhodnutí:
příjemce dotace bude s předmětem dotace podnikat min. 10 let. Za neplnění této podmínky se nepovažuje likvidace předmětu dotace v důsledku živelné pohromy.
Zhodnocení účinnosti : počet ha vybudovaných kapkových závlah s dotací (zpracuje MZe).
Podávání žádostí je do 30. 6. 2005
1.R. Podpora restrukturalizace ovocných sadů
Účel: restrukturalizace ovocných sadů, resp. nezbytné zlepšení zdravotního stavu ovocných stromů a zlepšení kvality produkovaného ovoce.
Předmět dotace: plocha nově vysázeného ovocného sadu osázená odrůdami doporučenými Svazem pro integrované systémy pěstování ovoce (dále jen SISPO), obhospodařovaná podle směrnic pro integrované systémy pěstování.
Subjekt: podnikatel ( § 2 zákona č. 513/1991 Sb.) podnikající v zemědělské výrobě.
Forma dotace: investiční dotace.
Výše dotace:
a) sazba do 200 000 Kč/ha vysázeného ovocného sadu uznanou sadbou jabloní, hrušní, meruněk, broskvoní a slivoní na výměře minimálně 1 ha jednoho druhu (minimální počet stromů 800 ks /ha),
b) sazba do 100 000 Kč/ha vysázeného ovocného sadu uznanou sadbou jabloní, hrušní, meruněk, slivoní, broskvoní, třešní a višní na výměře minimálně 1 ha jednoho druhu (minimální počet stromů 400 ks/ha),
c) sazba do 50 000 Kč/ha vysázeného ovocného sadu uznanou sadbou drobného ovoce (rybízů, angreštů, malin) na výměře minimálně 0,5 ha jednoho druhu (minimální počet sazenic 3 000 ks/ha).
Obsah žádosti:
a) identifikační údaje zpracované podle vzoru v části C,
b) doklad o registraci podnikání ve vztahu k předmětu dotace,
c) doklad o zřízení bankovního účtu žadatele (smlouva o zřízení bankovního účtu, bankovní výpis předmětného účtu apod.),
d) potvrzení o zařazení do evidence využití zemědělské půdy dle uživatelských vztahů s účinností předmětných půdních bloků či dílů půdních bloků nejpozději k datu ukončení přijímání žádostí,
e) doklad o vlastnictví pozemku nově vysazovaného ovocného sadu podle katastrálního úřadu nebo dle bodu f),
f) v případě výsadby na pronajatém pozemku nájemní smlouva, případně jiný doklad osvědčující oprávnění k užívání pozemku na dobu určitou, minimálně 15 let,
g) v případě nájmu souhlas vlastníka s výsadbou,
h) potvrzení ÚKZÚZ o uznání předmětné sadby (ve výjimečných případech lze toto potvrzení doložit až při kontrole vysázeného sadu) a potvrzení SISPO o vhodnosti odrůd,
i) doklad o registraci v SISPO,
j) odborné posouzení záměru, včetně vhodnosti lokality z hlediska výskytu karanténních chorob (viz tabulka přílohy dotačního programu 1.R.),
k) vyplněné tabulky v části C.
Podmínka do rozhodnutí:
příjemce dotace bude s předmětem dotace podnikat a obhospodařovat jej podle směrnic pro integrované systémy pěstování minimálně 10 let.
Za neplnění této podmínky se nepovažuje likvidace předmětu dotace nařízená orgány státní správy nebo v důsledku živelné pohromy nebo zánik užívacích práv v důsledku zákonných opatření.
Zhodnocení účinnosti: počet hektarů restrukturalizovaných ovocných sadů v příslušném roce (zpracuje MZe).
Podávání žádostí je do 30.9.2005
Další možné podpory
Další možné podpory z národních zdrojů respektive ze zásad sice nelze čerpat plošně, ale přesto mají velký význam. Jedná se zejména o podporu ozdravování speciálních plodin v prostorových i technických izolátech, dále pak o podporu na pořádání seminářů, výstav a publikací k odrůdám.
2. Podpora mimo zásad Ministerstva zemědělství
Podpory, kterou mohou využívat ovocnáři, z národních zdrojů a to nad rámec „Zásad …“ Ministerstva zemědělství jsou především ze dvou oblastí:
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF)
Ovocnářská prvovýroba je velmi citlivá na vnější vlivy a to zejména na snížení jakosti vlivem krupobití. Velmi vysoké sazby pojištění nutí ovocnáře svoji produkci podpojišťovat nebo dokonce nepojišťovat vůbec. Od roku 2004 je v rámci PGRLF možnost získat 30 % prokazatelně zaplacených nákladů na pojištění ovocných sadů. Pro letošní rok se předpokládá zachování stejných podmínek této podpory jako v roce loňském.
Další možností čerpat prostředky z PGRLF je z některých investičních programů a také z programu na podporu úrokových sazeb, jehož cílem je vyrovnat rozdíl úrokového zatížení úvěrů poskytovaných do zemědělství ve srovnání s ostatními odvětvími ekonomiky. Program je určen na podporu podnikatelských záměrů, bezprostředně souvisejících se zemědělskou výrobou.
Celní úřad
Již standardní podporou je vratka části spotřební daně z nafty, spotřebované v rostlinné výrobě a tedy i v ovocnářství. Roční normativ na 1 ha ovocného sadu je 150 litrů. V letošním roce při vyúčtování této spotřební daně dochází k drobným úpravám. Od 1.3.2005 platí nová vyhláška o vratce spotřební daně a to vyhláška č.79/2005 ze dne 9. února 2005, kterou se mění vyhláška č. 433/2003 Sb., o způsobu výpočtu nároku na vrácení spotřební daně zaplacené v cenách některých minerálních olejů.
Zdroje z evropských fondů
Podpory, které mohou čerpat ovocnáři ze zdrojů Evropské unie u nás vyřizuje Státní zemědělský a intervenční fond (SZIF). Prostředky lze získat zejména z pěti oblastí.
Jednotná platba na plochu (SAPS)
Podpora je definovaná Nařízením vlády č. 243/2004 a Nařízením Komise č. 2199 ze dne 16. prosince 2003. V rámci platby na plochu lze žádat i na ovocný sad, který je veden v evidenci půdy podle uživatelských vztahů. Nejmenší výměrou je 1 ha. I pro rok 2005 se předpokládají stejné podmínky pro platbu jako v roce 2004. Sazba na jeden hektar by letos mohla být o něco vyšší než vloni.
Odbytové organizace producentů
Podporu mohou ovocnáři získat rovněž pro společný odbyt produkce. Splní-li podmínky Nařízení rady ES č.2200/1996 ve smyslu vládního nařízení ČR č. 247/2004 o provádění některých opatření společných organizací trhu s ovocem a zeleninou a s výrobky zpracovanými z ovoce a zeleniny. Podpora může činit až do 5 % obratu, jejich společně zobchodované produkce. V prvních letech podpora slouží k založení organizace a dosažení podmínek pro společné obchodování. V dalších letech má podpora spíše investiční charakter a slouží k naplňování operačních programů v oblastech zkvalitnění produkce a její tržní úpravy.
Operační program rozvoje venkova a multifunkční zemědělství
Možnosti těchto operačních programů jsou velmi široké v rámci jednotlivých podopatření. Pro ovocnáře je z těchto programů možné čerpat finanční prostředky i pro investiční záměry. Jde o nákup některých strojů i o rekonstrukce skladů. Jednotlivé programy jsou vypisovány v různých termínech a je třeba je sledovat.
Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP)
V rámci HRDP mohli ovocnáři čerpat finanční prostředky již v roce 2004. Tuto možnost měli v rámci agroenvironmetálních opatření, které jsou dány vládním nařízením č. 242/2004. Jednalo se však pouze o podporu ekologického ovocnářství, kde po splnění podmínek bylo možné čerpat až 12 235,- Kč na ha ovocného sadu. Od letošního roku po novele tohoto vládního nařízení, kterou schválila vláda dne 2. 3. 2005 se otevírá ovocnářů větší možnost zapojit se do těchto programů. Agroenvironmentální opatření HRDP bylo rozšířeno o podopatření Integrované systémy pěstování ovoce. Základní podmínky pro pěstitele jsou následující:
a) na celé výměře ovocných sadů zařazené do tohoto podopatření aplikuje přípravky na ochranu rostlin, které jsou vyjmenovány v příloze nařízení,
b) v rozsahu odpovídajícím použité pěstební technologie provádí pravidelný řez k prosvětlení
1. korun ovocných stromů v období od 1. června do 30. června kalendářního roku a v období od 15. července do 15. srpna kalendářního roku,
2. ovocných keřů v období od 1. května do 30. června kalendářního roku,
c) vede každodenně v průběhu období od 1. března do 30. září kalendářního roku záznamy o vývoji teploty a vlhkosti; dále zajistí, aby v okruhu nejvýše 5 km od kterékoliv části každého půdního bloku, případně jeho dílu zařazeného do tohoto podopatření bylo umístěno alespoň jedno technické zařízení; umístění technického zařízení žadatel zajistí na jím užívaných půdních blocích, případně jejich dílech a vyznačí v mapě půdních bloků,
d) používá každoročně ke sledování výskytu škodlivých organismů v ovocném sadu nejméně jeden z těchto prostředků (feromonové lapače, lepové desky, světelné lapáky, nasávací a zemní pasti, zařízení ke sklepávání škodlivých činitelů),
e) zajistí nejpozději do konce třetího roku příslušného pětiletého období odběr vzorků půdy z půdních bloků a následný rozbor těchto vzorků osobou odborně způsobilou s osvědčením o akreditaci podle zvláštního právního předpisu za účelem stanovení obsahu chemických látek uvedených v příloze nařízení,
f) zajistí každoročně odběr vzorků ovoce a rozbor těchto vzorků osobou odborně způsobilou s osvědčením o akreditaci podle zvláštního právního předpisu za účelem stanovení obsahu látek uvedených v příloze,
g) uchovává záznamy o výsledcích sledování, případně rozborů podle písmen c) až f) nejméně po dobu deseti kalendářních let následujících po roce, ve kterém bylo sledování, případně rozbor proveden,
h) zajistí, aby průměrný počet životaschopných jedinců ovocných stromů, případně ovocných keřů na 1 ha každého půdního bloku, případně jeho dílu zařazeného do tohoto podopatření neklesl u
1. jádrovin pod 600 kusů,
2. peckovin pod 300 kusů,
3. bobulovin pod 2000 kusů.
Sazba dotace v rámci podopatření integrované systémy pěstování činí 3 940 Kč na 1 ha ovocného sadu.
Vládní nařízení upravující podmínky integrovaného pěstování ovoce mělo vyjít ve sbírce zákonů koncem března a nabýt platnosti od dubna.
Podpora propagace
Odbytové organizace i jiná sdružení ovocnářů mohou požádat o podporu propagace čerstvého i zpracovaného ovoce. Podmínkou je zpracování projektu na základě nařízení ES 2826/2000 a 94/2002. Propagace může být směřována jak na vnitřní trh, tak do zemí mimo EU. Projekty jsou až tříleté a financovány jsou z 50 % EU, 20 % ČR a 30 % od žadatelů.
