Ochlazení a srážky by měly vrátit škůdce k normálu, zpomalí se množení svilušky a omezí migrace škůdců. V chladnějším období bude pokračovat růst kolonií mšic na brukvovité zelenině, žír bělásků i můr a nálet dřepčíků.
Molic ubývá, stěhují se postupně na zimní hostitele. Vlhko podpoří rozvoj chorob, hnijící rostliny jsou sekundárně napadány neškodnými druhy bezobratlých. Mohou se vyskytnout škody od různých druhů květilek, pochmurnatky a drátovců.
V některých porostech zůstávají kolonie mšice zelné, občas i m. broskvoňové. Přílet nových jedinců je slabší, ale k rozvoji kolonií to stačí. V některých oblastech zůstávají početní dřepčíci i housenky bělásků. Molice postupně ubývá. Třásněnek na brukvovité zelenině je málo, ale riziko pro náchylné odrůdy zelí zůstává až do podzimu. Na podzim se mohou znovu objevit i housenky zápředníčka polního, ale dospělce ani housenky jsem na sledovaných plochách zatím nenašel. Vlhká půda zvyšuje riziko škodlivosti podzimní generace květilky zelné.
Ochlazení a srážky by měly omezit výskyt svilušky, ale s oteplením se může znovu začít množit. Obdobné je to s třásněnkami. Pokračuje líhnutí a žír osenice polní – sledovat výskyt housenek. Létají různé druhy můr, makadlovka řepná aj., škodlivost bude odlišná pozemek od pozemku. Přibývá porostů napadených hnilobami, které svojí vůní lákají různé druhy neškodných živočichů z okolí.
Rizikoví: mšice, dřepčíci, molice, bělásci, svilušky, třásněnky, housenky a další druhy.
Zdroj: VÚRV
Úvodní ilustrační foto: Daniela Urešová
