Cílem studie byl monitoring dynamiky rozpadu vybraných reziduálních látek v plodech třešní optimalizovanými chromatografickými metodami při různých technologiích dlouhodobého skladování (ULO, MAP, aplikace 1-MCP (přípravek SmartFresh), aplikace ozónu).
Byl vytvořen postřikový plán, který zahrnoval kombinace pesticidů a termíny jejich aplikací, v porovnání s neošetřenou kontrolou. V době sklizňové zralosti byly plody třešní sklizeny do beden a skladovány v řízené atmosféře ULO, v chlazeném skladu, pomocí technologie obalových sáčků MAP a s využitím posklizňového ošetření pomocí přípravku 1-MCP a ozónu. U žádného z testovaných vzorků třešní nebyl překročen maximální limit reziduí (MLR) pro danou účinnou látku u čerstvých plodů i po vyskladnění. V případě sledování degradace pesticidů v různých podmínkách skladování (MAP, ULO, aplikace 1-MCP, aplikace ozonu) a termínů vyskladnění vzorků nebyl mezi variantami zjištěn významný rozdíl.
Text a foto
RNDr. Aneta Bílková,1,2
Ing. Bronislava Hortová, Ph. D.,1
Ing. Veronika Nekvintová,1
Ing. Pavol Suran,1
Ing. Lubor Zelený,1
Ing. Jana Kloutvorová,1
Ing. Zora Nývltová, Ph.D.3,
Ing Jiří Kwiecien, Ph.D.,3
1Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o.,
2Karlova univerzita v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, katedra analytické chemie,
3Výzkumný ústav organických syntéz a.s., Rybitví
Celý článek naleznete na stránkách časopisu Zahradnictví č. 1/2019.
