Po deštích na polích mnoho škůdců není. Vlhko využili plzáci, kteří se z okolní vegetace přemisťují do porostů a škodí především na okrajích. Molice zůstává nejpočetnějším škůdcem, v některých místech zůstává více dřepčíků. Koncem léta se začínají k povrchu přesunovat drátovci. Vlhké počasí podporuje výskyt pochmurnatky.
Nejčastějším škůdcem zůstává molice, která může způsobit svojí přítomností na sklizených produktech vadu vzhledu (líhnoucí se dospělci ve skladech a obchodech). Po úspěšné ochraně a s pomocí vzcházejících výdrolů řepek či meziplodin s hořčicí významně ubylo dřepčíků, kteří dávají mladým, šťavnatějším rostlinám přednost před zeleninou s tuhými listy. Přesto ještě budou nějakou dobu patřit mezi významné škůdce, než se situace stabilizuje. Zápředníčci, třásněnky i bělásci zůstávají pod prahem škodlivosti. Někde přežívají malé kolonie mšice zelné, ale ve většině porostů dospělci ani nymfy nejsou. Občas se vyskytují dospělci vrtalek, larvy mohou lokálně vytvářet chodbičkové, později plošné miny v listech.
Nejvýznamnější zůstává třásněnka na cibuli, ale se zasycháním natě a sklizní význam postupně klesá. Pokračuje nálet osenice polní, početnost je průměrná až podprůměrná, riziko škod je obecně nízké, ale s ohledem na rozvleklost náletu se může lokálně přemnožit. S koncem léta se začínají přesouvat k povrchu drátovci, kteří mohou poškodit brambory a další podzemní části rostlin. Deštivé počasí vyhovuje pochmurnatce, monitorovat výskyt dospělců na žlutých lepových deskách.*
Zdroj: VÚRV
