V roce 2009 proběhlo hodnocení druhového složení rostlinné vegetace ovocných sadů ve dvou vybraných charakteristických ovocnářských oblastech České republiky. Porovnávány byly sady s konvenčním, integrovaným a ekologickým způsobem hospodaření. V každém sadu bylo vytyčeno po 30 plochách o velikosti 1 m2, kde bylo v průběhu sezóny opakovaně zapisováno druhové složení a pokryvnosti všech druhů cévnatých rostlin. K záznamu pokryvnosti byla použita Braun-Blanquetova stupnice početnosti a pokryvnosti. Bylo nalezeno celkem 109 druhů cévnatých rostlin. Nejvyšší celkový počet nalezených druhů rostlin a nejvyšší průměrný počet rostlin na 1m2 byly zjištěny u konvenčního sadu Holovousy, nejnižší naopak u konvenčního sadu Slaný. Byl nalezen jeden vzácný druh (nepatrnec rolní). Lze konstatovat, že ekologické a integrované sady nemusí vždy hostit vyšší počet druhů rostlin než sady konvenční.
Od začátku 90. let dochází v České republice ke konverzi konvenčně obhospodařovaných sadů na integrované a ekologické. Cílem je stabilizování výše výnosu za současné redukce používání pesticidů a minerálních hnojiv, zlepšení kvality půdy a zvýšení biodiverzity v zemědělské krajině.
Celková rozloha sadů v ČR je 21 738 ha (k 31. 5. 2009), tzn. sady představují 0,6 % zemědělské půdy ČR. Největší plochy sadů se nacházejí v Jihomoravském kraji (5236 ha), ve Středočeském kraji (3641 ha), v Královéhradeckém kraji (2577 ha) a v Olomouckém kraji (2303 ha). Z celkové produkce ovoce má největší význam produkce jablek (Buchtová, 2009). Sady se zavedeným systémem integrované ochrany a zásad ekologického hospodaření zaujímají v rámci komerčního pěstování ovoce v České republice stále větší podíl; rozloha sadů s integrovanou produkcí dosahuje v současné době 11 042 ha, rozloha sadů s ekologickou produkcí 3678 ha. Konvenční systém ovocnářství je limitován hlavně ekonomickými aspekty hospodaření, dosažením vysokých zisků bez ohledu na ochranu životního prostředí, biodiverzitu a stabilitu agroekosystémů. Používání pesticidů a minerálních hnojiv je bez omezení. Integrovaná produkce ovoce je ekonomická produkce ovoce vysoké kvality, která dává přednost ekologicky přijatelným metodám a minimalizuje nežádoucí vedlejší účinky agrochemikálií při jejich používání. Klade důraz na zvýšení ochrany životního prostředí a lidského zdraví. Pravidla hospodaření jsou zde přísně upravena dle Směrnice pro integrované systémy pěstování ovoce (Ludvík a kol., 2008). Ekologický systém ovocnářství je koncipován jako nejbližší k přírodě a s respektem k jejím zákonitostem. Společným jmenovatelem je nepoužívání agrochemikálií, především průmyslových hnojiv a pesticidů, nižší intenzita obhospodařování půdy, pěstování odolných odrůd, péče o půdu a její úrodnost, podpora a využití prospěšných organismů v biologické ochraně aj. Dodržování stanovených pravidel je pod přísným dohledem příslušných kontrolních organizací.
Cílem této práce je posouzení druhové diverzity a složení rostlinné vegetace ovocných sadů ve spojení s využitím konvenčního, integrovaného a ekologického systému hospodaření.
Materiál a metodika
V roce 2009 bylo hodnoceno zastoupení vyšších rostlin v různě obhospodařovaných jabloňových sadech – s konvenčním, integrovaným a ekologickým způsobem hospodaření. Byly sledovány tři sady s příslušným typem hospodaření ve Středočeském kraji v okolí města Slaný a tři sady v Královéhradeckém kraji v okolí obce Holovousy.
V každém sledovaném sadu bylo vytyčeno po 30 trvalých plochách čtvercového tvaru o velikosti 1 × 1 m. Z tohoto počtu bylo 15 ploch umístěno v řadách a 15 v meziřadí. Jejich rozmístění bylo zvoleno náhodně. Tyto plochy byly vytyčeny na začátku vegetační sezóny roku 2009.
Na těchto trvalých plochách bylo v průběhu sezóny opakovaně zapisováno druhové složení a pokryvnosti všech druhů cévnatých rostlin. K záznamu pokryvnosti byla použita kombinovaná devítičlenná Braun-Blanquetova stupnice početnosti a pokryvnosti (Westhoff & van der Maarel, 1973). V průběhu vegetační sezony byly uskutečněny tři pozorování každé lokality. Jména vyšších rostlin byla sjednocena podle botanického klíče Kubát a kol. (2002).
Text a foto Ing. Michaela Kolářová, Ph.D., ČZU v Praze, FAPPZ
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 11/2010.
