Molice Aleurocanthus camelliae pravděpodobně pochází z Číny nebo Tchaj-wanu, odkud byla zřejmě zavlečena do Japonska, kde se od roku 2004 šíří v čajovníkových plantážích (a kde byla též poprvé vědecky popsána), a následně do Indonésie. V posledních letech byl její výskyt zjištěn též na evropském kontinentu (v Nizozemsku a Itálii), kde představuje riziko především pro pěstování kamélií.
Molice Aleurocanthus camelliae taxonomicky náleží do řádu polokřídlí (Hemiptera), podřádu mšicosaví (Sternorrhyncha) a čeledi molicovití (Aleyrodidae). Poprvé mimo uvedené východoasijské země byl výskyt této molice zaznamenán v Nizozemsku, a to v roce 2017 na blíže neurčených rostlinách rodu Camellia dovezených přímo z Japonska. Později byl tento škůdce nalezen na hrnkových rostlinách druhů Camellia japonica, C. sasanqua a C. sinensis ve čtyřech různých lokalitách v Nizozemsku (De Kwakel, Harmelen, Bleiswijk a Bergschenhoek).
V září 2020 byl zjištěn výskyt dospělců a nymf molice na spodních částech listů kamélií pěstovaných v osmi okrasných školkách v provincii Pistoia (region Toskánsko) v Itálii. Napadené kamélie druhu C. sasanqua zde byly pěstovány v plastových kontejnerech ve venkovním prostředí a trpěly černěmi na listech, ačkoliv intenzita napadení škůdcem bylo obecně nízká. Následné morfologické a molekulární studie ukázaly, že se jedná o druh Aleurocanthus camelliae. Zpráva z Itálie uvádí, že rozšíření škůdce je pravděpodobně větší, než je dosud známo, s konstatováním, že zvláštní pozornost by měla být věnována zejména rostlinolékařským kontrolám dováženého rostlinného materiálu.
Způsoby šíření škůdce a možnosti ochrany
Molice Aleurocanthus camelliae je významným škůdcem, zvláště v oblastech pěstování čajovníku ve východní Asii. V novém, evropském prostředí, kde byl škůdce nedávno detekován, by mělo být posouzeno možné riziko, které představuje pro okrasné rostliny čeledi Theaceae, s případným zavedením odpovídajících fytosanitárních opatření.
Stejně jako všechny ostatní molice, ani dospělci A. camelliae nejsou schopni letu na delší vzdálenosti, tudíž obchodování s hostitelskými rostlinami představuje hlavní způsob šíření tohoto škůdce. Vhodná opatření musí být tedy implementována při přepravě rostlinného materiálu, na kterém se molice může vyvíjet, s cílem zamezit jejímu dalšímu šíření a jejím dalším záchytům na evropském kontinentu.
Mezi přirozenými nepřáteli vhodnými pro biologickou kontrolu A. camelliae se v odborné literatuře uvádí vosička Encarsia smithi z čeledi mšicovníkovití (Aphelinidae) jako aktivní parazitoid ve východní Asii, s úrovní parazitismu dosahující hodnoty 97 % v oblastech pěstování čajovníku. V případě nálezu molice v Itálii byla většina ze sesbíraných čtvrtých instarů nymf (pupárií) parazitována, s typickými výletovými otvory endofágních (živících se uvnitř svého hostitele) dospělých parazitoidů. Bohužel v tomto materiálu nebyl již zaznamenán žádný aktivní parazitismus, který by umožnil odpovídající identifikaci parazitoidů.*
Text Dr. Ing. Zdeněk Chromý, ÚKZÚZ Brno
Zdroj fotografií: www.eppo.org
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 10/2021 s tématem měsíce Květinářství a školkařství.
