V souvislosti se změnami, které se v zemědělském sektoru odehrávají, kromě jiných také výrazně ovlivněné tlakem veřejnosti, začínají se stále více prosazovat technologie, které si zakládají na šetrnějším přístupu k přírodním zdrojům. Změnami prochází zejména zpracování půdy, předseťová příprava, zakládání porostů a meziřádková kultivace.
V rámci polních pokusů byly ověřovány nové technologické postupy tvorby seťového lože v kombinaci se systémy zonální aplikace hnojiv. Systémy precizní tvorby seťového lože a cílené zonální aplikace hnojiva při setí představují moderní trendy v přístupu k pěstování polních plodin a jsou jednoznačně zaměřeny pro využití v rámci systémů precizního zemědělství. Primárně si tyto technologie kladou za cíl zvýšení efektivity pěstebních systémů na základě zlepšení podmínek pro klíčení a vzcházení porostů a počátečního vývoje porostů. Zároveň mají přispět k eliminaci rizik zhutnění půdy při předseťové přípravě a poskytnout technická řešení pro jeho případnou eliminaci a tím i zajištění požadovaných podmínek pro neomezený vývoj kořenového systému rostliny. Cílená aplikace hnojiv při setí v podobě zonálního hnojení má zajistit zvýšení efektivity využití hnojiv rostlinami a zvýšit jejich přijatelnost kořenovým systémem i v obdobích s nedostatkem srážek.
Požadavky na tvorbu seťového lůžka jsou obecně známé a vycházejí z následujících požadavků. Osivo má být uloženo na utuženou nebo spíše slehlou půdu v hloubce odpovídající hloubce setí. Předpokládá se, že míra tužení dna seťového lože a půdy pod ním nebude nadměrně zhutnělá nebo příliš kyprá, aby nedošlo k negativnímu ovlivnění rozvoje kořenového systému klíčenců. Zpomalením prorůstání kořenů do spodních vrstev v důsledku utužení půdy narůstá za sucha riziko nedostatku vody pro klíční rostliny, protože horní vrstva půdy rychle přesychá. Problém omezení rozvoje kořenového systému klíčenců v důsledku přeschnutí horní vrstvy půdy je typický zejména pro mělce vysévané plodiny. Hlávkové zelí vyžaduje půdu dostatečně provzdušněnou. V půdách utužených rostliny zelí prospívají s obtížemi, mohou zpomalovat nebo zastavovat růst. Rovněž hrozí intenzivnější napadání škůdci (Petříková et al. 2012).
Na podzim 2018 byly provedeny první odběry kořenů zelí, kdy porost byl zakládán konvenčním postupem založeným na orbě, opakované předseťové přípravě a setí. Po sklizni porostu byly náhodně vybrány kořeny rostlin a byl sledován tvar a rozložení kořene. Jak se uvádí v literatuře, přímý výsev zelí je spojen také s tvorbou kůlového kořene, který vrůstá do větších hloubek a zajišťuje dostupnost vody a živin. Ukazuje se, že se současnými systémy předseťové přípravy, zejména s opakovanými přejezdy během přípravy, ve snaze o urovnání pozemku či rozmělnění půdních částic je potlačována funkce seťového lože. S nárůstem šířky pneumatik a snížení huštění pneumatik se výrazně snížilo zhutnění hlubších vrstev půdy. Na druhou stranu však neúměrně narůstá nadměrné utužení vrchní vrstvy. Na kořenech zelí jsou patrné stopy deformací, pravděpodobně způsobené právě nadměrným utužením vrchní vrstvy půdy. Důvodem vyššího prokořenění vrchní vrstvy půdy bude pravděpodobně souviset rovněž s dostupností hnojiva. Na druhou stranu, v případě nedostatku vody a omezené možnosti závlahy, by rostliny byly ohroženy přísuškem. Tvar a distribuce kořene, spolu s vnějším košťálem budou také významné pro mechanickou kultivaci, stabilitu rostliny a mechanizovanou sklizeň.
Text a foto doc. Ing. Milan Kroulík, Ph.D., Centrum precizního zemědělství při ČZU v Praze
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 1/2022 s tématem měsíce Zelinářství.
