Vedle řezu představuje jednu z prvních pracovních operací prováděnou ve vinicích a sadech chemická ochrana proti přezimujícím škůdcům. Ovocné dřeviny a révové keře mají v době zásahu malé olistění. Ztráty postřikové kapaliny nezachycením a průchodem přes ošetřované porosty dosahují při provádění chemické ochrany standardními prostředky 50 až 70 %.
Pro omezení těchto ztrát a pro snížení potřeby chemických ochranných látek jsou vyvíjeny systémy, jejichž cílem je zachycení postřikové kapaliny. To významně přispívá nejen ke snížení nákladů na nákup pesticidů, ale také ke snížení zátěže životního prostředí těmito látkami. Tato zařízení se vyznačují, ve srovnání se standardními stroji pro chemickou ochranu, některými konstrukčními odlišnostmi. Principem jejich činnosti je zachycení volných kapek postřikové kapaliny nebo jejich zpětné odražení do listové stěny.
Různé systémy
Nejjednodušší systém představuje tunelový postřik (Obr.1). Postřiková kapalina je do porostu dopravována bez podpory vzduchu. Celé zařízení, které může být neseno na traktoru nebo na portálovém nosiči, je tvořeno nosným rámem, který nese nad řádkem záchytný tunel. Jeho pracovní výšku a šířku lze nastavit pomocí hydrauliky podle porostu. Čelní a zadní část tunelu je opatřena pružnými pryžovými clonami. Kapky postřikové kapaliny, které prošly porostem, jsou zachyceny na stěnách tunelu, stékají do záchytných žlábků a z nich jsou pomocí čerpadla odváděny přes filtrační systém zpět do zásobní nádrže. Vlastní aplikační zařízení tvoří dvojice nerezových trubek svisle uložených na vnitřních stěnách tunelu. Trubky jsou uloženy stavitelně a umožňují podle potřeby měnit směr kapek vystřikovaných z trysek umístěných na trubce.
Osvědčuje se i využití principu elektrostatického nabíjení kapek (Obr.2). Rosiče této konstrukce jsou vybaveny ventilátorem a elektrodami, které usměrňují pohyb letících kapek. Kapky unášené proudem vzduchu z ventilátoru procházejí přes elektrostatické pole mezi elektrodami a dopadají na porost. Kapky, které prošly porostem jsou pak přitahovány k jiným elektrodám pravidelně rozmístěným na záchytné stěně (desce). Po ní stékají do žlábku, odkud jsou pomocí čerpadla odváděny do zásobní nádrže. Zařízení jsou konstrukčně jednoduchá, nekladou speciální požadavky na ventilátor, odpadá potřeba pryžových clon a k zachycení nabitých částic stačí deska s elektrodami.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 4/2011.
Text a foto doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, ZF v Lednici
