Peckoviny zahrnují široký okruh druhů, které mají v podmínkách ČR dobré pěstitelské podmínky i dlouholetou pěstitelskou tradici. Z celkového množství plodných produkčních ovocných výsadeb zaujímají plochu zhruba 4600 ha, což odpovídá hodnotě 37 %. Podle zabarvení plodů se dají rozdělit do tří skupin na červené (třešně, višně), žluté (broskve, meruňky, nektarinky) a modré (slivoně). Plody nacházejí uplatnění jak při přímém konzumu, tak také ve zpracovatelském průmyslu.
Sklizené plody se při skladování rychle kazí a jsou vysoce citlivé k poškození během transportu. Z hlediska sklizňového procesu je proto nezbytné u plodů rozlišovat konzumní a sklizňovou zralost. Podtržené plody jsou pevnější, avšak méně chutné a více náchylné k vadnutí. Přezrálé plody mají nízkou pevnost a rychle se kazí.
Při konzumaci v čerstvém stavu nebo u ovoce určeného pro sušení je vhodné plody sklízet v plné konzumní zralosti. U plodů určených pro konzervaci je vhodné sklizeň realizovat ve tří- až pětidenním předstihu, před dosažením optimální sklizňové zralosti. Hlavním důvodem je vyšší pevnost plodů, které se při konzervaci nerozváří. Obdobný postup je volen také u plodů určených k přepravě na delší vzdálenosti. Plody jsou sklízeny při dosažení standardní velikosti a zabarvení, postupně pak dozrávají během dopravy. U višní a třešní je navíc důraz kladen na sklizeň se stopkami, bez nichž se plody rychle kazí. Při sklizni se plody třídí přímo v sadu nebo na posklizňových linkách podle jakosti, velikosti i zabarvení.
Samojízdné setřásače
Nová konstrukční řešení využívaná při sklizni modrých a červených peckovin představují kontinuálně pracující samojízdné setřásače (obr. 9) s tunelovým rámem (v zahraničí známé pod označením OWER-THE-ROW SYSTEM). Tyto stroje jsou vybaveny výkonným motorem, pro pohon všech funkčních částí včetně pojezdových kol. Na kolovém podvozku je uložen portálový rám, který se při práci pohybuje nad sklízeným řádkem. Z těchto důvodů je potřebná výsadba dřevin v pásech a jejich tvarování konturovým řezem. Rám je osazený postranními záchytnými plochami. Ve vnitřním prostoru rámu je umístěno setřásací ústrojí tvořené dvojicí svisle uložených hřídelí, osazených po obvodu kotouči s paprskovitě uloženými pruty. Ke spodní části rámu je uchyceno záchytné ústrojí tvořené systémem vzájemně se překrývajících, otočně uchycených clon, které zamezují propadu setřesených plodů na povrch pozemku. Setřesené plody, které jsou zachyceny na deskách záchytného ústrojí, jsou odváděny na bočně uložené dopravníky, které plody odvádí do velkoobjemových beden umístněných v zadní části stroje. Pracovní rychlost se u samojízdného sklízeče pohybuje v rozmezí 0,5–1,0 km/h, dosahovaná výkonnost je 0,2–0,4 ha/h.*
Text prof. Ing. Patrik Burg, Ph.D., Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně
Obrázky archiv autora, prospekty výrobců a uživatelů
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 6/2022.
