Okrasné rostliny se značně liší snadností, s kterou se mohou řízky používat pro množení. Mnohému z toho ještě málo rozumíme a i nízká úroveň z toho důvodu promarněného materiálu přispívá k nákladům na množení obtížně zakořenitelných řízků.
HRI (Výzkumný ústav pro zahradnictví) proto navrhl a vystavěl pokusné zařízení pro stanovení zakořeňovacího potenciálu listových a lodyžních řízků. Jejich množitelská laboratoř s řízeným prostředím (Controlled Propagation Environment Laboratory) je určena k udržení řízků v rozmezí růstových podmínek, které běžně potkáváme v množitelských školkách. Je schopna vytvořit až 54 rozdílných kombinací růstových podmínek pro zkoušení. Dr. Brian Howard z HRI East Malling seznámil veřejnost s některými prvními výsledky, které naznačují závažné možnosti pro zlepšení našeho porozumění optimálních podmínek zakořenění řízků jednotlivých druhů.
Úspěšné udržení řízků právě odloučených od jejich přísunu vody záleží v prvé řadě na udržení správné rovnováhy mezi potřebou světla pro udržení fotosyntézy a potřebou vystříhat se vodnímu stresu. V East Mallingu proto studují, jak hladina světla a hospodaření vodou ovlivňují vznik a vývoj adventivních kořenů. Na molekulární úrovni zkoumají zdroje a účinky auxinových hormonů, které jsou tak potřebné pro vznik nových kořenů.
Hladina světla se snadno mění i udržuje, ale řízení stavu vody je obtížnější. V nové laboratoři mohou měnit vodu v prostředí třemi způsoby: mlžením, rosením a zavlažováním, zatímco ztráta vody z rostliny je rovněž ovlivněna vzdušnou vlhkostí. Byl vyvinut Evaposensor, který integruje účinek zvlhčení listu a vlhkosti s hladinou získatelného světla.
Také byla vyvinuta technika měnění potenciálu zakořeňování pomocí úprav matečnic, z kterých jsou řízky odebírány. To zahrnuje i růst matečnice po krátké údobí ve tmě, což povzbudilo následné zakořeňování.
B. Howard v současné době odešel do důchodu, ale jeho kolega Dr. Richard Harrison-Murray pokračuje v práci o chování zakořeňování u obtížně kořenujících okrasných rostlin.
