Křovinořez vybavený akumulátorem zařadila dnes do svého vybavení milovická rezervace velkých kopytníků. Výrazně tak pokročila v přechodu na bezemisní, bateriovou techniku. „Již několik let kupujeme výhradně nářadí a techniku vybavenou akumulátory. Je to klíčový krok k tomu, abychom během příštích dvou let přešli na zcela bezemisní provoz. Dosud to byla spíše menší technika, jako vrtačky, zastřihovače zeleně nebo menší pily, Nákupem křovinořezu chceme přejít na bezemisní provoz také u činností, které v rámci rezervace provádíme častěji,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci.
Výhodu bateriové techniky není jen nižší hluk, který je v přírodně cenné lokalitě rušivým prvkem, ale také odbourání emisí uhlíku a smogu, jež produkuje technika vybavená spalovacími motory.
„Může se to zdát jako nevýznamný rozdíl, ale například studie z americké Kalifornie ukazuje, že malé motory ze zahradní techniky vyprodukují více nebezpečných emisí NOx a těkavých organických látek, než veškerá osobní vozidla v tomto státě. Pro Českou republiku není podobná studie dostupná, ale dá se předpokládat, že čísla se nebudou příliš lišit. Proto je pro nás přechod na bezemisní, bateriovou techniku prioritou. Organizace ochrany přírody by v tomto ohledu měly jít prioritou a při svých aktivitách v přírodě nezvyšovat emise uhlíku ani dalších škodlivých látek,“ doplnil Dalibor Dostál. Bateriovou techniku pro údržbu používá organizace především k eliminaci invazních dřevin, případně k podsekávání ohradníku obklopujícího rezervaci. V blízké budoucnosti chce ochranářská společnost rozšířit bezemisní provoz také do dalších oblastí. „Dalším krokem by měl být zařazení pracovního elektromobilu schopného zvládat těžký terén do našeho vozového parku,“ uzavřel Dalibor Dostál. Rezervace velkých kopytníků výrazně pomáhá k adaptaci krajiny na změny klimatu. Vědecké studie zjistily, že pastevní ekosystémy velkých kopytníků jsou celosvětově v ukládání uhlíku o padesát procent efektivnější, než veškeré lesy na planetě.
Ochranářská společnost Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Zdroj: Česká krajina
Foto: Radka Horáčková
